Horizont udalosti

Polozapomenutá perla. Dodatečně vydobytej kult bohužel už nic nezmění na tom, že komerční neúspěch Horizontu nadlouho oslabil možnosti sci-fi hororu a pravděpodobně i režiséra Andersona, kterej od tý doby plave ve vodách bídný rutiny. Skvělá atmosféra kosmických dálav v kombinaci s okultní tematikou a extrémní brutalitou dávala šanci vzniku nezapomenutelnýho díla, ovšem to by se studio nesmělo zaleknout kontroverze a nenasadit toliko nepopulární nástroj s názvem "vystřižené scény". Ne, nemyslim si, že by horor měl stát v první řadě na krvi - ovšem zvolený téma, v jehož jádru stojí to nejryzejší zlo a utrpení, se neobejde bez teroru všeho druhu. Výsledný dílo je i tak fascinující a má zvýrazněnou pozici na poličce každýho sci-fi geeka, ale škoda, ŠKODA toho promrhanýho potenciálu. Malou velkou lahůdkou rozhodně zůstává předevšim vizuální ztvárnění a podařený herecký obsazení. (04.08.2018)

Myslel jsem si, že se budu dívat na film, který se v horizontu několika minut promění v událost. To se nestalo. Událost byla, když souložící pár ve druhém baráku při svém čísle tak řval, že na ně lidi zavolali policii. Policajti jim domluvili / škoda, že nevím co říkali:) / a já v klidu mohl dokoukat film, který měl atmosféru i napětí a zvukovými efekty by mohl konkurovat oněm zvukovým efektům od sousedů. Ovšem když ve filmu začali mluvit o druhé dimenzi, tak mě napadlo v jaké dimenzi teda asi byli ti hlasití sousedé ? Ve třetí ?? (13.05.2007)

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší. Když v roce 1979 s tímto sloganem přišel do kin kanonický Vetřelec, odstartoval svým úspěchem renesanci subžánru sci-fi hororu. Ten se těšil velké popularitě v Americe padesátých let, kdy snímky o zlotřilých mimozemšťanech žily z paranoie vůči východnímu bloku, případně odrážely hrůzu z jaderné katastrofy i rapidně se rozvíjející vědy. S ochladnutím ideologického běsnění a především pak tváří v tvář reálnému závodu o dobytí kosmu přišel žánr o svou hybnou sílu a jeho příspěvky se staly zábavnou výplní nočního vysílání televize. Vetřelec coby čistokrevný horor postavený na psychologických a mytologických archetypech připomenul, že neprobádané dálavy mezihvězdného prostoru mohou skrývat hrůzy, které ze Země, kde vědecký pokrok okrajoval sféry tajemna a iracionálna, závratně mizely. Nadcházející dekáda přinesla vedle přímého pokračování a desítek laciných kopírek směřujících na bující videotrh také další dnes ikonické příspěvky, které sci-fi horor ustanovily jako jednu ze stabilních žánrových kategorií, jež se má čile k světu dodnes, jak ukazuje letošní premiéra Život (Life, 2017). Devadesátková produkce Horizont události je sympatická tím, že nijak nezastírá svou brakovost, ale vedle šestákové přímočarosti vlastní VHS titulům se chlubí také působivými efekty a výpravou i strhujícím formálním rukopisem. Režisér Paul W.S. Anderson, který proslul svými hyperrealistickými videoherními filmy v čele se sérií Resident Evil, za pomoci efektních kamerových kompozic a rychlého střihu proměňuje omezené prostředky a několik málo studiových interiérů na pohlcující horskou dráhu vesmírnou archou hrůzy. Na rozdíl od hrůzy personifikované do roztodivných mimozemských tvorů, Horizont události kráčí ve šlépějích lovecraftovského absolutního zla dalece přesahujícího malého člověka, které spojuje s prvky groteskně fyzických hororů Cliva Barkera. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Od momentu vstupu na Horizont události jsem tušila, že v tom bude nějaká čertovina a měla jsem pravdu! Slušně napínavý vesmírný horůrek. Díky za přitepleného Coopera, jehož postava dávala filmu tolik potřebný humorný prvek. Jeho hláška "Vrátil jsem se! ... Skoro. Teď vám ukážu. Co se děje?? Sakra! " mě rozsekala. Načež se znovu trochu proletěl ... Od snímku jsem čekala, že mě spíše vezme do vesmírného dobrodružství, což se až tak nestalo, když nepočítám Cooperův sólo výlet do kosmu. Sam Neill, jako dr. Weir - strůjce kosmické lodi, ale děsivě vypadal. Ten se poved přímo ďábelsky. U spousty záležitostí mi ale unikaly souvislosti. Takže ano, napínavé to bylo, ale jinak nic omračujícího, teda. (07.06.2015)

Skvělý sci-fi horor, na druhou polovinu devadesátých let navíc docela brutální podívaná. Ke konci sice atmosféra trochu polevuje, ale ne nějak zásadně, že by to narušilo celkový dojem z filmu. Námět (kosmická loď se vrací z bloudění vesmírem a něco s sebou nese) se mi zdá senzační a nějak výrazně lépe imho být ani zpracován nemohl. Jednoznačný vrchol tvorby Paula Andersona, i když učenci z oboru fyziky by asi nesouhlasili. Horror movie of the year (29.05.2008)