Horizont udalosti

Po delší době a především po vyprchání negativních emocí, jenž ve mě vzbuzují do nebe volající debility, pro Andersonovu tvorbu tak typické, jsem došel k vlastnímu závěru, že někde v jeho nitru se skrývá režisérský talent, nicméně Anderson tvrdě pracuje na tom, aby zůstal skryt a nevyplaval na povrch :-) Horizont události začíná velmi dobře. Ba co dobře, přímo výtečně! Hororové napětí budované strachem z neznáma a vizuálně zatraceně promakaným prostředím svírá divákovu duši a vzbuzuje v něm hrozivé tušení a očekávání toho nejhoršího v takřka každé sekundě. Hororová nirvána bohužel funguje pouze do chvíle, kdy Anderson satví na neznámu a nemusí nabízet žádný příběh, žádnou zápletku ani žádné výustění. Jakmile začne režisér hnát "děj" (tragikomická snůška hovadin hodná dvanáctiletého fanouška sci-fi) vpřed, veškerá atmosférá uniká dírou v plášti, kterou opravdu není možné zalátat rychlým sledem úmrtí takřka všech členů posádky. Anderson prostě nemá dostatek soudnosti ani režisérského grifu (vizuální vychytávky se začnou brzy opakovat a Anderson již nedokáže vyplodit nic nového), o scénaristickém umu raději pomlčím, aby utáhl celovečerní film se vším všudy. Dovede jen vcelku slušně pracovat s atmosférou a emočností, leč po omezený čas a v bezdějové koncepci. (08.10.2007)

Jeden ze dvou filmů, ze kterých mi bylo fyzicky nevolno. (Tím druhým je 120 dní Sodomy, pokud vás to zajímá:) Ale pozor, to není výtka - naopak si toho cením.:-) Ono v dnešní době už není jednoduché natočit horor, který by dokázal takového otrlého cynika jako jsem já zcela upřímě a nefalšovaně zhnusit:-) Paulu Andersonovi se to povedlo. Dobrá práce!:) (03.06.2002)

Myslel jsem si, že se budu dívat na film, který se v horizontu několika minut promění v událost. To se nestalo. Událost byla, když souložící pár ve druhém baráku při svém čísle tak řval, že na ně lidi zavolali policii. Policajti jim domluvili / škoda, že nevím co říkali:) / a já v klidu mohl dokoukat film, který měl atmosféru i napětí a zvukovými efekty by mohl konkurovat oněm zvukovým efektům od sousedů. Ovšem když ve filmu začali mluvit o druhé dimenzi, tak mě napadlo v jaké dimenzi teda asi byli ti hlasití sousedé ? Ve třetí ?? (13.05.2007)

Nejzábavnější na tomhle filmu je, že někdo z toho vzal ty "zvuky z pekla" a pak to dal někde na net s tim, že je to nahrávka z nějakýho hlubinnýho vrtu, což je jasnym důkazem o tom, že peklo existuje. A hromada blbů na to samozřejmě skočila. Druhá věc, co stojí za zmínku, je písnička Funky shit od Prodigy, která zazní ale až u závěrečnejch titulků. Jinak zhruba do půlky to nevypadalo až tak špatně, ale ve chvíli, kdy jsem se dozvěděl, že ta vesmírná loď proletěla do pekla, jsem se málem pochcal smíchy. Tohle fakt může napadnout jenom američany :-) (09.03.2014)

Obecně moc klasická sci-fi nemusím. Ten žánr mi nesedí. Příjde mi nenápaditej, je pořád o tom stejným dokola, nejde tam nic pořádnýho vymyslet ... No a to je právě ta perlička na téhle výjimce, která mne fakt dostala ... Většina stopáže filmu se tváří úplně klasicky a typicky pro daný žánr. Kdesi byla tajná raketa ve vesmíru, pak zmizela, teď se náhle objevila, máme nějaký zvukový záznam, který pokládá spíš další otázky ... No poletíme se tam podívat. Z toho jeden z posádky prostě vyčnívá, protože není členem, ale vynálezcem té podivné kosmické lodi. Klasika, pořád to stejný dokola říkal jsem si. A co tam najdou, buď nic a nebo mimozemšťany. Jenže to jsem se pletl!! Film mne držel celou dobu díky dobrým hereckým výkonům a velmi zajímavou výtvarnou stránkou. A když se začalo zjišťovat, "co tam vlastně je", tak jsem si říkal "To je mazec!!! Tohle jo!!" ... Poslední třetina filmu je doslova ... peklo... (11.01.2013)