Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovské ghetto, 1944. Jakob Heym (Vlastimil Brodský) si náhodne v nemeckom rádiu vypočuje správu o postupe sovietskej armády. Aby zabránil svojmu priateľovi Mišovi riskovať život pre pár zemiakov, povie mu, že sovieti sa už blížia a aby dodal svojej správe váhu, vymyslí si, že vlastní rádio, čo bol v ghette zločin, ktorí Nemci trestali smrťou. Jeho správa sa v ghette čoskoro rozšíri a jeho obyvatelia vďaka nej získajú novú nádej a dôvod žiť. Aby si ich však udržali, musí Jakob prichádzať so stále novými a novými správami... (STV)

(viac)

Recenzie (58)

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Kdo by byl řekl, že Brodský podal svůj životní herecký výkon ve filmu, který je u běžného českého diváka téměř neznámý. Film stojí na lidské postavě, jež se zaplétá do nevinné lži, která se mění ve velkou lež milosrdnou a plnou naděje a nakonec si vyžádá velkou oběť a vyznívá do prázdna. Scénář je velmi kvalitní a uměřeně balancující na tragikomické rovině, skvěle zvolená je i lokace pomalu zanikajícího Mostu jako zanedbaného ghetta. Trochu na škodu je spíše televizní charakter snímku, nepříliš šťastné retrospektivy narušující atmosféru života v ghettu, občasná zdlouhavost. Ze snímku o holocaustu ale určitě jeden z nejzajímavějších počinů. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Film pripomínajúci štýl Rrainera Wernera, respektíve pomerne divadelne poňatý kus o jednej možno pravdivej, možno falošnej nádeji. Zároveň ale môžeme hľadať aj paralely s ďalším slávnym Beyerovým dielom, Nahým medzi vlkmi. Tam sa o osud dieťaťa bojovalo, tu sa cez rozhovory dieťaťa a Jakoba dopracujeme pomaly k zmyslu filmu. A to až do úplného záveru, kedy cítime, že v tom pravom čase prednesená strohá veta, alebo otázka môže mať väčší účinok, ako polhodinové masové finále s bombastickou hudbou. Nechýba opäť ani A. M. Stahl. Neexistuje verzia s českým dabingom....respektíve s pôvodnou Brodského zvukovou stopou? ()

Reklama

topi 

všetky recenzie používateľa

Tenhle původní film s Vlastimilem Brodským je jeden z nejlepších filmů, které se odehrávají v židovském ghettu během 2. světové války. Bróďa film neskutečně táhne a ne nadarmo za něj získal cenu Zlatého medvěda. Zpočátku mě rušilo, že byl Brodský předabován německým hercem, záhy jsem si však velice rychle zvykl a stačilo si vychutnávat jen tvář, pohyby a byl jsem vtržen do děje, ikdyž Bróďa neměl svůj hlas. Je to neskutečně silnej snímek o naději, kterou Jakob dodává všem lidem v ghettu, když jim nalhává, že má rádio a tajně poslouchá zprávy a každý den dychtivě čekající lidi informuje, že Rusové jsou již velmi blízko. Americký remake, který vznikl v roce 1999 v hlavní roli s Robinem Williamsem je slabým odvárkem oproti tomuto dílu. Američané si potrpí na srdcervoucí konec a musí ukázat Jakoba jako trpitele a mučedníka, v tomhle filmu stačí jen málo maličko a je jasno, jak to dopadne....silnej, (bez)nadějnej konec. Dvě scény mě utví v hlavě vždy, když si na Jakoba vzpomenu. První - Jakob na esesáckým hajzlíku a druhou - když Jakob holčičce Leně (která teda zahrála svoji roli dítěte opravdu bravurně) za stěnou ve svém příbytku předvádí svoje " rádio" a klepe na kýbl, hlásí informace o Churchillovi, hraje hudbu při které vzpomíná, co se dělo před válkou (a do toho hraje opravdová hudba) a potom vypráví pohádku...neskutečná a silná scéna. Občasné mihotavé vzpomínky Jakoba v ghettu jen filmu dodávají pocit ztráty všeho, co měl Jakob rád. Celkově geniální film. ()

pornogrind 

všetky recenzie používateľa

Lži, které dávají jiskřičku naděje v lepší budoucnost. Asi jsem od tohohle filmu čekal víc emocí. Tím ovšem nechci film shazovat má určitě svoji hloubku. Vlastimil Brodský si svoje ocení za svůj výkon jistě zasloužil. Myslím si ale, že v následujících letech v některých filmech předvedl ještě daleko lepší herecký výkony. Pro mě je nezapomenutelnej třeba v jeho předposledním filmu Babí léto z roku 2001. Jakub lhář/Jakob der Lügner to má u mě za slabší 4hvězdy. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

(2x) ,,Příběh Jakuba lháře se nezakládá na pravdě... ale možná přeci jen je pravdivý." Filmy z prostředí židovského ghetta bývají obvykle silné. Zde je tomu tak o to víc, když film přímo proniká do duše sympatické postavy a Heyma, který na jedné straně rozšiřuje po celém ghettu lži, na druhé straně tím nepřímo zachraňuje životy ostatních před sebevraždou. Ale byly to skutečně záslužné kousky? Nehodnotím v tomto směru, ale odnáším si o to větší zážitek, v níž mě oslovila přítomnost lidské statečnosti a silné vztahy mezi židy v ohrození i mezi Jakubem a malou dívkou. Nedávno jsem si film zopakoval po více než třech letech a opět nejvíc zapůsobila scéna, kde Jakub na půdě spodobuje dívce fiktivní rádio a při vyrábění hudby na hrncích a amplionu i vyprávění pohádky se odvíjí poeticky laděné představy a prožité vzpomínky z minulosti. Krásně smutný film s jedinečným výkonem Vlastimila Brodského, který se svým herectvím dokázal uspět v zahraničí. 95%                                                                                  // PS: Troufalka zde v komentáři zajímavě srovnává s americkým remakem a uvažuje nad tím, jak se často američtí filmaři chopí předlohy úspěšného filmu z evropských zemí a doslova ho sprzní. Současná americká kinematografie jde spíše mimo mne, osobně mě tady mrzí spíše stále neměnná situace dostupnosti tohoto filmu pro české a slovenské publikum. Zůstává zde pořád jen verze v němčině s předabovaným Brodským a s uživatelskými CZ titulky, při tom sám Brodský mluvil ve filmu během natáčení česky a v roce 1990 vznikl s ním i český dabing! Jenomže stále se neprobudila ani ČT, ani DVD distributoři. Škoda. "Jakub lhář" by mohl být opravdovým skvostem čs. kinematografie, vyčnívající po všech stránkách z většiny soudobé produkce v letech vyvrcholení normalizace, navíc koprodukčním! Tak zůstává pro zdejší publikum nadále "pouze" zahraničním filmem s českým hercem v hlavní roli, který navíc tady skoro nikdo nezná. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo v roce 1972 v Žatci, konkrétně například na náměstí Svobody. Ve městě vznikly například scény z Varšavského ghetta. (Frontie)
  • Pro roli Jakuba režisér zvažoval mimo Brodského i obsazení populárního německého herce Heinze Rühmanna, jehož účast by na film nalákala větší publikum. Problém byl v tom, že Rühmann byl občan Západního Německa. Tehdejší politický vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker nakonec rozhodl, že Beyer by měl obsadit Brodského. (BoredSeal)
  • Protože Vlastimil Brodský němčinu neovládal dostatečně, své dialogy ve filmu pronáší v češtině a pro německou verzi filmu byl předabován německým hercem. (BoredSeal)

Reklama

Reklama