Návrat Mary Poppins

V tom filmu strašá, aj jaj jaj, tam strašá... Protože režisér diváky uktrutně tejrá a nudou moří! A to stašání těch otravných pěsniček a přeplácanejch retro scén s nulovými hereckými výkony, bylo natolik k nevydržení, že sám čort rozkázal Robu Marshallovi, aby prestal už konečně točit filmy, lebo inak pojdu šicky děcká po smerti do neba (šak peklo mňaly už v kině) a ich rodičové utečú do světa šírýho a nechajú multikina napospás kulichum a netopejrum. (17.08.2019)

O stupeň slabší než jednička, ale pořád velmi fajn, ačkoliv je to vlastně úplně to samé, jen místo kominíka je tady lampář (ovšem neméně výborný). Emily Blunt je naprosto skvostná, Colin Firth standartní, Meryl úplně zbytečná (ale i přesto samozřejmě naprosto skvělá) a Ben s Emily i nové děti taky fajn. Takže ačkoliv je to v zásadě opravdu podruhé to samé, tak tenhle nádherně britský film rozhodně není ztrátou času, to kouzlo je tady přítomno taky, ačkoliv původní Mary Poppins jsem si užil mnohem, ale mnohem více. 65 %. (02.01.2023)

Mary Poppins jsem doteď znal pouze z doslechu, s jejím prvotním přeletem nad Londýnem jsem se dodnes nikterak neseznámil, nicméně mé první setkání s touto klasickou postavou byl opravdu velmi milý zážitek, takový lék na špatnou náladu pro celou rodinu. A samotná Emily? Překrásná...dokonalá prakticky v každém směru, plus velmi povedné skladby. [Kino Citadela - Litvínov] (26.12.2018)

V první řadě oceňuji, že se tvůrci vyhnuli modernizaci a film je natočen v duchu a stylizaci původního filmu. Pak také potěší cameo kominíka a vlastně i majitele banky z prvního filmu, Dick van Dykea. Emily Blunt byla super a vlastně celé obsazení je dobře zvládnuté. Ať děti vidí, jaké krásné filmy se dříve točili. Za mě jo. (17.03.2019)

Muzikály mám rád, původní Mary Poppins si vždycky s chutí připomenu a Emily Blunt bych poslouchal, i kdyby předčítala televizní program, ale tenhle nostalgický remix je tak prázdný, až to bolí. ___ Samotná Mary má ve filmu ostudně marginální roli. Tvůrci s ní nepracují jako s plnohodnotnou postavou vyprávění, ale jako s pouhým symbolem (takže se její stín samozřejmě musí objevit na Big Benu). Pro příběh je přínosná pouze tím, že ve správnou chvíli posune zpátky minutovou ručičku. Jinak by ve filmu vůbec nemusela být. Stejně zbytečných je osmdesát procent děje, tvořených ledabyle seřazenými výchovnými (v lepším případě) písničkami, které zápletku nikam neposunují. Muzikální čísla představují vesměs jen technicky vyspělejší, delší a okázalejší variace scén z původního filmu - namísto tancujících animovaných tučňáků celá Zoo, namísto stepujících kominíků gang lampářů. ___ Jedna z nejvíc postradatelných scén je zároveň tou jedinou pamětihodnou, protože v ní Meryl Streep coby lehce pomatená cikánka odkudsi z východní Evropy zpívá totálně nonsensovou písničku o žábách (Shaimanovy slovní hrátky jsou hlavním důvodem, proč si pustit alespoň soundtrack). Dalším bolestivým příkladem plýtvání talentem je Colin Firth, který hraje - jak originální - zlého bankéře, obohacujícího se na úkor svých klientů, což ovšem není tak hrozný prohřešek jako skutečnost, že v sobě zadusil své vnitřní dítě. Jako kdyby společnost už nebyla dost infantilní. ___ Jde o stejný věšák na nákladná hudební/taneční čísla, jakým byl Čarovný les nebo Nine. Smutné je, že díky výpravě a hudbě bude tenhle bezdějový patvar zřejmě nominován na dost Oscarů a vydělá dost peněz, aby Rob Marshall mohl v páchání kinematografického zla pokračovat (už teď se můžeme „těšit“ na jeho Malou mořskou vílu). ___ Podívejte se s dětmi raději znovu na Paddingtona. 40% (20.12.2018)