Sobík

Chápem, že skrz aktuálne populárne témy išlo o hit Netflixu. A treba uznať, že prvé tri diely boli naozaj skvelé. Jessica Gunning (stalkerka) striedala nálady ako vypínač od svetiel a bola po celý čas výnimočne presvedčivá. Richard Gadd sám seba ako subíka, pardon Sobíka, hrať nemusel, a teda tak dodal netradičnú dávnu uveriteľnosti. Tie ich konfrontácie, štýl rozprávanie príbehu, všetko mi sadlo na prvú dobrú. V štvrtom diely sa odohralo drsné vysvetlenie, prečo je Sobík subík a od tej doby začal seriál ísť cestou, ktorá začala meniť pohľad na všetky súvislosti. Skvelo zahrané, ale s pribúdajúci dielmi začínajúce prešľapovať na mieste a hlavne odstrkujúce do pozadia Marthu. Na vážny seriál krátka minutáž bola záchranným padákom, pretože nestihli zásadnejšie presakovať negatívne dojmy. Odporúčam? Nie, za dva mesiace po Sobíkovi neštekne ani vlk či LGBT agitáror. Nenapísané z iPhonu. (21.08.2024)

Intimní zpověď Richarda Gadda, zabalená do nenápadného seriálu, který klame tělem. Seriál, který zpočátku může působit krotce, aby se v polovině zlomil do drsného dramatu o sexuálním násilí, vyniká skvělými herci a chytře napsaným scénářem, který by působil úderněji v mírně sestříhané podobě. Přesto je Sobík překvapení, které dokáže tnout do živého. (23.05.2024)

Hodně nápadité a zřejmě to díky tomu vyhrálo cenu za nejzajímavější námět posledního měsíce na Netflixu. Sobíka je totiž všude plno. Zároveň ale také skákající mezi žánry tak výrazně, že to námět nakonec i vytrestalo. Z podstaty věci se totiž jedná o drama o stalkingu. Jenže se do toho fušuje životní příběh jednoho zoufalce, který vměstnal znásilnění a drogy do nejzajímavější epizody celého seriálu, která ale zároveň se samotným dějem nemá nic moc společného. Zbytek se pak dost opakuje a dokud nedojdete k finální katarzi v posledních minutách poslední epizody, zjistíte, že se tu hlavní postava pořád plácá ve sračkách a vlastně z nich ani vylézt nechce. (07.05.2024)

Považuju to za třeskutě originální počin, respektive za vysoce hodnotné umělecké dílo na téma psychiky, kterou má ve skutečnosti jen málokdo z nás plně pod kontrolou. Někdy děláme věci, které bychom, kdyby nám o tom někdo jen vyprávěl, nedokázali pochopit. A přece jsme to my, kdo potvrdí přátelství na facebooku člověku, o němž, ne že pouze tušíme, my to víme, my víme, že nám převrátí život vzhůru nohama. Většina audiovizuálních děl - odhadem takových 99,99% pojednává o lidech, kteří přesně vědí, co dělají, kam směřují, a tam i jdou. Sobík se od nich v tomhle ohledu odlišuje, protože Donny jedná často iracionálně. Ale někdo z masa a kostí snad ne?? Tak proč působí kino, který podchytí tenhle prachobyčejnej každodenní standard, tak neobyčejně..? (18.04.2024)

Viděli jsme, že to trenduje, nevědeli jsme vůbec, co to má být, pak jsme zkusili a hlavně v první polovině byli až nečekaně pohlceni zajímavým, děsivým a bohužel i poměrně aktuálním tématem, kdy existuje velmi tenká linie mezi sympatií a posedlostí. Děsivost celého příběhu dotváří fakt, že se jedná o skutečnou zkušenost tvůrce a hlavního hrdiny, který se ji touto formou rozhodl sdělit světu. Asi nebude nikdy nikomu z nás jasné, jak moc si to celé přikrášlil, aby to obstálo u divácké masy, ale takové soudy už přenechám jiným. [viděno na Netflixu] (31.05.2024)