Malé životné etudy

A mě se to líbilo. Takový obyčejný film o obyčejném chlapovi a jeho životě. Hlavní hrdina je bývalý pianista, který to vzdal a pracuje jako dělník. Táhne to s hodnou leč trochu pitomou servírkou, ke které se chová jako hajzl a podvádí ji. Neváhá ani svést přítelkyni svého bratra, nedokáže si promluvit s tátou jinak než když je po mrtvici a nemůže odpovídat. V průběhu filmu se ukazuje proč - protože ztratil respekt, lásku a city nejen k okolí, ale hlavně sám k sobě. Někdo to tu komentuje, že to nechápe, já to naopak dokážu pochopit velice dobře. Občas je to vtipné, občas nudné, není to žádné strhující drama a konec je cynický. Ty 4* dávám hlavně kvůli Nicholsonovi, který je tu už takový, jak ho miluju. Ošklivý, plešatějící, ale charismatický a excentrický chlap, který přitom jasně umí zahrát i slabé chvilky své postavy. (12.12.2022)

Dnes je pomerne ťažké z filmových úloh určiť, nakoľko je Nicholson kvalitný herec. Postavy sú mu písané na mieru, často sa musí pitvoriť a film prevažne musí patriť iba jemu. Preto si radšej pustite jeho rannú tvorbu a pochopíte, prečo je dnes tam, kde je. Five easy pieces rozpráva o robošovi, ktorému jeho životný štýl prestane vyhovovať a dospeje k názoru, že chce od života viac. Pokiaľ to jeho okolie nepochopí, má smolu. Mne sa takýto ľudia páčia a mám rád filmy, ktoré o takýchto ľuďoch rozprávajú príbehy. (02.06.2012)

I když se tam jezdí hodně a daleko, road movie to není, neb to postrádá jakýkoli vnitřní pohyb postav; na celovečerní stopáž natažená filmová „povídka“ nám „jenom“ postupně představuje chlápka, který pořád odněkud utíká a přitom stojí na místě, uvízlý mezi vlastním nadáním a intelektuálsko-snobským původem, které nechce přijmout, a jednodušším a z jeho pohledu asi opravdovějším světem ohraničeným naftovými věžemi a bowlingovými drahami, který ale zase tak úplně nepřijímá jeho a on jím v hloubi duše zároveň tak trochu pohrdá, což nejvíc odnáší jeho nebohé prostoduché děvče, zkrátka zmítač k pohledání, s kterým se dá jakž takž sympatizovat jedině proto, že ho skvěle hraje sympaťák Nicholson. Rozhodně žádná oddechovka ani film pro zábavu (byť místy vtipný), zato jemná náznaková charakterokresba, konstruktivně depresivní pojednání o vzdálenostech mezi lidmi i výstižný obrázek post-hippie kocoviny přelomu šedesátých a sedmdesátých let. (04.11.2018)

Osud zivotem zkouseneho muze (prvotridni vykon Jack Nicholson), kteremu stestena nepoda ani ruku se prevaluje na vlne neprijemnych situaci, cemuz nepomuze navsteva kulturne hudebni rodiny, ktere se z osobnic duvodu zrekl, i pres svuj velky muzikalni talent. Bizarni postavicky, pomaly dej, krome hlavniho hrdiny nevyrazni herci, depresivni mod od zacatku do konce, nezazivna kamera nebo rezie. 50% (29.12.2010)

Strašné. Z mnoha výtek zmíním dvě, které se vzájemně katalyzují - za prvé bizarně napsané postavy (doslova každá ženská v tomto filmu je zralá na výlet do psychiatrického ústavu), za druhé pak nesnesitelně přehrávající herci. Nicholsona jsem si nikdy nevážil, protože jsem ho považoval za neherce, který se celou kariéru svezl na tom, že ho režiséři vždy obsazovali do rolí sebe sama (tedy hrubiánského děvkaře). Tady je to asi poprvé, kdy jsem ho viděl přijmout nějakou výzvu a zahrát nějaké emoce. Dávám tedy dvě hvězdy za dvě minuty závěrečného rozhovoru (tedy spíš monologu) s otcem, jinak bída, bahno, přízemní mrazíky. (06.08.2012)