Príbeh žraloka

Možná kdyby ty ryby byly trochu víc jako ryby, nebo kdyby to aspoň příběhem bylo o něčem a ne o ničem. Tentokrát se krásně ukázalo, že když je někdo hladnej, tak se mu to nemusí vyplatit. Říká si, obsadil jsem tam tlupu, ale co tlupu, přímo autobus známejch herců, to by v tom byl čert, aby to něco netrhlo. No, co si budeme říkat, možná to něco trhlo, ale kromě peněz a tržní politiky to nic novýho nepřineslo. Myslím, že bych se bez tohoto skvostu klidně obešel, přestože namalovaný to mají hezky, i když mi to přišlo spíš přeplácaný. Ale aspoň ti naši chudáci američtí herci nebudou umírat hlady, to bych jim nepřál, ani kdyby si to zasloužili. A oni si to přece nezaslouží, že? Vždyť na nás svými rolemi tak myslí... A upřímně, je to normální, aby Missy Elliott zpívala společně s Christinou Aguilerou? (22.02.2006)

PŘÍBĚH ŽRALOKA imho potkal jeden zásadní problém - nebyl v 1. várce animovaných rodinných komedií. A být v 2. várce může v někom budit pocit, že je to i 2. liga. Osobně si myslím, že by tento pocit u tohoto snímku byla velká škoda. PŘÍBĚH ŽRALOKA má totiž všechny atributy prvoligové příjemné zábavy pro děti i dospělé. Děti se baví pestrostí barev, postavičkami, pochopitelným, pohádkovým a morální apel obsahujícím příběhem. Dospělí pak řadou povedených vtípků - hlášky implikující mafiánské filmy, převedení reálných situací do podmořského světa (imho výborný začátek s dopravním kolapsem, živé TV vysílání etc.). Navíc: Postavičky své role "nepřehrávají" - jsou v rámci svých a animátorských mezí realistické a trefně kopírují charaktery postav z hraných filmů. Samotnou kapitolu hraje i hudební složka - zde tentokrát tvůrci vsadili na moderní rytmus a beat (objevuje se a pobaví scratching, r'n'b vlnění apod.). Shrnuto a podtrženo: Imho v rámci animovaných rodinných komedií stále zástupce 1. ligy - humorný, svěží, skvěle naanimovaný. Jen nám prostě "přišel na trh" později než kousky dřívější. (04.08.2005)

Jsem hluboce zklamána. Příběh žraloka není ani vtipný, ani dramatický, natož inteligentní. Staví hlavně na vizáži a projevech celebrit (Will Smith a jeho gesta a-lá raper), na znalosti amerických reálií (a taky kultuře), a samozřejmě na velmi proslulých a za mořem oblíbených filmech (postřehla jsem Titanik, Kmotra, Matrix ....). Problém je však v tom, že ani na jedné straně nenacházím nadhled, ironii, satiru. Příběh žraloka je jen prázdná parodie našroubovaná na banální příběh v co nejvíce moderním a cool hávu a s nechutnou pop, hip-hop a r'n'b hudbou k tomu. A ani přijatelná grafická stránka filmu nedokáže nic z toho pozvednou ze své ubohosti. (Přiznávám, že já jsem srazila ze dvou hvězd na jednu, protože chovám nepřekonatelnou averzi k americké komerční hip-hopové kultuře). (04.03.2005)

S moderními animáky už mám delší dobu problém v podobě podbízivé autorské snahy zavděčit se i dospělému publiku a to mnohdy na úkor toho dětského. U příběhu vegetariánské paryby z mafiánské komunity paktující se s hip hopovým skalárem s nasazovacími zlatými zuby a cenou Grammy na poličce to bylo více než markantní a já se (přesto) v tom slaboduchém podmořském světě r´n´b fauny ošklivě nudil. Až tak, že jsem začal uvažovat o vzrušujícím povolání sčítacího komisaře pro všechen oceánský plankton.. (18.03.2011)

Co se týče nevyhnutelného srovnání s Nemem - u mě asi dost nečekaně vyhrává Příběh žraloka. Sice nepřichází s ničím převratným, ale pobaví děti i dospělé, po technické a vizuální stránce taky nesahá Pixaru ani po kotníky, ale jeho podvodní svět je krásně stylizovaný a vyniká skvělým dabingem (samozřejmě mluvím o tom originálním). (05.07.2005)