Prvotný strach

Jak já se rád nechávám překvapovat těmi banálními ale přesto skvělými pointami, které přímo lákají podívat se na film znova jinýma očima. Vždycky se potom tak nějak zpětně obhajuji, že jsem to přece celou dobu věděl, ale prd, nevěděl. Asi to bude tím, že tenhle snímek se celou dobu tváří, že ničeho takového prostě není schopen, a o to více to překvapí. Opět se mi tedy vyplatilo si o filmu předem nic nečíst. Krom závěru a dokonalého Nortona (jeden z nejlepších výkonů vůbec) a jeho postavy toho Prvotní strach ale vlastně moc nemá. Soudní drama jsme viděli tísickrát předtím i potom (a zase to funguje). Hudba Jamese Newtona Howarda je nevskusně osmdesátková a filmu vůbec nepomáhá. Richard Gere mě moc nepřesvědčil a Laura Linney se chytla tak v druhé půlce. Přítomnost vedlejší linie s předchozím případem zcela nadbytečná. Na druhou stranu tematika "problematického" chování katolických kněží byla v době uvedení snímku velice aktuální a nová (teď mi teprve došlo, jak prozíravě jsem si ho vybral na Štědrý den) a prostě celý film přes svůj komorní průběh mě nadstandardně bavil. (24.12.2020)

Možná i lehce nadprůměrná míšenina právnického a psychologického thrilleru, pochopitelně jako vždy s naprosto zkresleným, ale alespoň nějak "přitažlivým" obrazem amerického právnického systému. Všechnu pozornost na sebe zákonitě strhává výborný Edward Norton, který stejně jako ve Score dokázal, že je v současnosti jedním z mála "mladých " herců, jimž je možno svěřit postavu dvou tváří, aby z toho bylo něco kloudného. (12.02.2005)

Pri dopozeraní mám z pointy vždy takú trochu cynickú radosť. Holt, mám slabosť pre ľudí, ktorí dokážu prešťať systém. Len nechápem, prečo mali Nortona po tak krátkom čase pustiť. To podľa amerického právneho systému púšťajú paranoidných schizofrenikov s dvoma vraždami na konte po mesiaci liečenia na slobodu? (16.03.2005)

„I speak. You do not speak. Your job is to just sit there and look innocent.“ Hoblitův chytrý thriller ze soudního prostředí, v němž si chameleon Norton systematicky lepí na svůj dlouhý jazyk sebevědomou právnickou mouchu v drahém obleku. Právě herecké výkony jsou prvek, o který se Primal Fear může opřít a dokonce i u mě ne zrovna dvakrát oblíbení F.McDormand či seladónek Gere skvěle zapadli do rámce svých rolí. A Edward Norton? To, že před svým debutem spláchl na konkurzu 2100 uchazečů, připravil se na budoucí roli Hulka a v titulcích byl uveden až někde na šestém místě, nepotřebuje dalšího komentáře. (07.06.2010)

Musel jsem to vidět, díky mému oblíbenému Edwardu Nortonovi. A musím říct, že mě zase nezklamal, i když mi připomínal toho ještě hodného klučinu z Kultu hákového kříže. Richarda Gereho znám jen z romantických komedií a nějak se mi tam nehodil. Radši jsem hltal Nortona. Zdejší brutalita mě ani nezaskočila a to se docela divím. Ale o to nejde, jde o to. Že svět zase může vidět další perfektní thriller s stejně perfektním Edwadem. (09.05.2004)