Ratatouille

Není nic lepšího, než jít na film s těmi nejvyššími očekáváními a ten je všechny splní do poslední sekundy. Odcházela jsem slintajíc (nejen ze všeho toho kulinářského umění), navnaděná k návštěvě Paříže a kroutíc hlavou nad neskutečnou vizuální stránkou. Hraní si s hloubkou ostrosti mi vyrazilo dech, nevím, jestli už někdy bylo použité v takové míře, ale tady mě to zaujalo. Animace prostředí a věcí už se neuvěřitelně blíži realitě, krysy jsou samozřejmě trochu stylizované (záměrně), ale i tak vypadají a hlavně pohybují se neuvěřitelně realisticky. No a k tomu propracovaný příběh a hlavně Remy... Naprosto poctivých a krásných 100%... Les rêves des amoureux sont comme le bon vin_ Ils donnent de la joie ou bien du chagrin_ Affaibli par la faim je suis malheureux_ Volant en chemin tout ce que je peux_ Car rien n'est gratuit dans la vie_ Miluju to! (17.09.2007)

Ratatouille se nemůže chlubit skvělým gejzírem vizuálních i verbálních gagů jako Shrek ani nemá tak propracovaný a všem generacím srozumitelný scénář jako Nemo. Přesto je možné o něm hovořit jako o současné špičce v oblasti celovečerních animovaných filmů, a to především díky skvělé animaci, která představuje současný technologický vrchol a v některých momentech vypadá téměř jako hraný film, ale taky pro zajímavé výtvarné provedení, které místy připomíná artové avantgardní projekty. To se projevuje zejména ve scénách nad Paříží nebo v bludišti stupaček, kam se malý hrdina uchýlí před pronásledováním, ale mimo jiné i u závěrečných titulků. Samotný scénář představuje jen lepší průměr a zejména pro malé děti bude zápletka nejspíš nestravitelná. Celkový dojem s ohledem na výtvarné provedení: 90 %. (16.10.2007)

Spojenie vysokého s nízkym (francúzska inovatívno aranžujúca kuchyňa nouvelle cuisine v réžii potkanov z kanála) a kulinárska filmová chuťovka, okorenená zopár adrenalínovými naháňačkami je na svete. Roztomilé zvieratká, v ktorých správaní i pohľadoch bolo niečo z pokľudného nostalgického šarmu pixarovského krátkeho filmu Geriho hra. Umelecký tvorivý vplyv režiséra tohto Oscarom ovenčeného kraťasu, Jana Pinkavu (mimochodom syna geniálneho českého spisovateľa Jana Křesadla), bol zmiešaný s producentskými požiadavkami na väčšiu akciu, ktorú obstaral dokončujúci režisér Brad Bird. Osobne mi jedlá, kde na taniere hranatých tvarov veľkosti polovice stola prinesú svižne pripravenú krpatú jednohubku zloženú z mäsa ibisa japonského, okorenenú šafranom a zaliatou jemnou omáčkou z hľuzoviek neveľmi sedia, v danom prípade som si, vďaka nezvyčajnej, no prepečlivej príprave celého filmu, pochutil. (10.09.2007)

pche "vařit může každý" on se pan Augusto Gusteau ještě nikdy nesetkal se mnou :-D sice jsem v počátečním stádiu seznamování se s kuchtěním, ale nedivila bych se, že bych byla schopná spálit i vodu :) proto by mě krysák Remy mohl dost štvát, že on má takový dar a já néé.. ale nestalo se tak! Opak je pravdou :) jak já bych chtěla mít takového kamaráda, který by mnou ovládal a já vařila tak "voňavá" jídla.. ano režisér Brad Bird nás zavedl do příběhu láhodného vaření, kde nám ukuchtil neobyčejné přátelství v kouzelné Paříži a já se budu ráda vracet jíst tu nadpozemskou specialitu, co mi číšník přinese :) P.S. Remy až jednou navštívím Paříž a věř, že navštím, čekej mě s hladovým žaludkem a hlavně s talířem plným ratatouillem. A jestli můžu poprosit, dej mi tam víc těch kopečků :) my Češi jsme nenažraný :-D (28.07.2009)

S Ratatouille mám podobný problém jako s hledáním srandovní ryby - naprosto ÚŽASNÁ animace obklopuje naprosto nepřekvapivé všechno uvnitř, a není to ani moc velká legrace. Jsou tu sice i světlé momenty, vysoko si cením třeba aplikace Cimrmanovy metody oživlého dřeva a originální a skvěle ztvárněný nápad je třeba znázornění chuťového požitku, ale já jsem spíš typ pro Toy Story, Shreka a Auta než pro tyhlety primárně vztahové příběhy o tom jak k sobě dva "kdosi" hledají cestu. Moc mi nesedlo to skloubení těžce pohádkového nápadu o mistrovském krysím šéfkuchaři s realistickými rysy jako smrt Gusteaua a hygienické nároky na zázemí pětihvězdičkové restaurace. Z Ratatouille mi zkrátka v hlavě nezůstalo nic kromě myšlenky, že bych si dal něco sakra dobrého, sakra luxusního a sakra, sakra drahého. Nemovi jsem dal 60% a už ho nechci vidět. Ratatouille za nějaký čas zkusím znovu a teď a tady dám procent sedmdesát. (21.04.2008)