Ratatouille

Scénář: Brad Bird .. Neznám lepší místo, kde snít, než je Paříž. Jak Pixar, jako neporazitelné tvůrce nejlepších animovaných filmů, miluji, díla pana Birda mi dělají trošku větší problémy než ty ostatní. Jeho sázka na vyhlášenou francouzskou kuchyni a přímé zapojení krys do života lidí (v jiných snímcích bylo tohle vždy oddělené, a lidé hráli jen neuvědomělé křoví pro hračky, rybičky atp.) je totiž dosti nahraně, k tomu samotný děj je veskrze předvídatelný. Navíc snímek v balancování mezi podívanou pro děti a dospělé často a výrazně sklouzává až k vyloženě dětinské zábavě. Navíc ono přímé propojení zvířat a lidí je samo o sobě dosti přitažené za vlasy (a to doslova, protože tahání za vlasy má ve filmu klíčovou roli). Formálně jsou však Ratatouille opět na výbornou. Animace postav, pokrmů i lahodné záběry na kouzelně stylizovanou Paříž sice neberou dech nějakou revoluční technikou, ale dýchá z nich láska k řemeslu a typická tvůrčí uvolněnost a pečlivost v detailech. Výsledný pokrm z vyhlášené restaurace je pořád za (byť slabší) 4*, zejména proto, že kvalita konkurenčních fast vývařoven je pořád nevyrovnaná, ale už jsou ta (průsvitná krysí) ouška zlehka odřená. 75%. (26.08.2007)

S láskou dělané, pečlivě servírované a po všech stránkách dotažené jídlo, které nezapře zkušenosti šéfkuchaře. Krysák Remy je sympaťák k pohledání, Peter O'Toole jako gastronomický kritik Anton Ego překonává většinu svých posledních rolí (není to tak těžké) a Brad Bird opět neodolatelným způsobem kombinuje comicsově deformované postavičky a detailní, přímo hmatatelné prostředí. Nemusím Francouze, ale víc než můžu Ratatouille. Až se Brad rozhodne natočit hraný celovečerák, měla by se hollywoodská elita bát o svá vyhřátá místečka. (90%) (24.08.2007)

S Ratatouille mám podobný problém jako s hledáním srandovní ryby - naprosto ÚŽASNÁ animace obklopuje naprosto nepřekvapivé všechno uvnitř, a není to ani moc velká legrace. Jsou tu sice i světlé momenty, vysoko si cením třeba aplikace Cimrmanovy metody oživlého dřeva a originální a skvěle ztvárněný nápad je třeba znázornění chuťového požitku, ale já jsem spíš typ pro Toy Story, Shreka a Auta než pro tyhlety primárně vztahové příběhy o tom jak k sobě dva "kdosi" hledají cestu. Moc mi nesedlo to skloubení těžce pohádkového nápadu o mistrovském krysím šéfkuchaři s realistickými rysy jako smrt Gusteaua a hygienické nároky na zázemí pětihvězdičkové restaurace. Z Ratatouille mi zkrátka v hlavě nezůstalo nic kromě myšlenky, že bych si dal něco sakra dobrého, sakra luxusního a sakra, sakra drahého. Nemovi jsem dal 60% a už ho nechci vidět. Ratatouille za nějaký čas zkusím znovu a teď a tady dám procent sedmdesát. (21.04.2008)

Jako každý rok tak i tento nám hoši z Pixaru udělali radost. Ratatouille je opět trochu jiný a trochu více vzdálený dětem. Ale je opravdu vidět, s jakou láskou byl tento animák dělán (což se o jiných říct nedá) a měl jsem po skončení filmu chuť jít si koupit letenku do Francie, a to ještě větší než po Dobrém ročníku :-). A navíc je tam božská postava kritika Antona Egona, která vážně neměla chybu. Prostě Pixar to opět zvládnul, ale musím se také přiznat, že letošní Divoké vlny se mi líbili ještě o chloupek víc. (28.10.2007)

Když nastala scéna, ve které si kritik přes dlabanec klade do úst sousto ratatouille a skrze chuťové pohárky ho vcucne tunel vzpomínek do dětství, kdy ho tím stejným a stejně lahodným krmila maminka, uvědomila jsem si, že se mnou tenhle úžasný animák udělal totéž ... byla jsem zas na chvilku malá holka. (14.10.2007)