Ratatouille

Kdybych měl najít v Ratatouille chlup, bylo by to asi trošičku haprující tempo v druhé třetině, nicméně tolik úžasných a okouzlujících scén a momentů vám nejspíš žádný jiný animák nedá. A herecký výkon (ta mimika!) Remyho mě naprosto sejmul. Chci do Paříže nebo aspoň do francouzské restaurace! (05.10.2007)

Do posledního zrnka mouky vypreparovaná gastronomická jízda, v níž funguje na jedničku jak počítačová animace, z níž mnohé elementy působí takřka opravdově, tak naprosto plynulá a excelentně odvyprávěná příběhová linie. Nejvíc mě však potěšil Bird, kterého jsem po - pro mě - velenudných Úžasňákových ani trochu nemusel. Tady se ale chopil malého krysího kuchaříčka s grácií francouzského fajnšmekra a ukuchtil podívanou, jež mi více než sedla. Stejně jako Anton Ego miluju jídlo, sám miluju vaření a teď miluju i Ratatouille. Bravo. (06.09.2007)

Scénář: Brad Bird .. Neznám lepší místo, kde snít, než je Paříž. Jak Pixar, jako neporazitelné tvůrce nejlepších animovaných filmů, miluji, díla pana Birda mi dělají trošku větší problémy než ty ostatní. Jeho sázka na vyhlášenou francouzskou kuchyni a přímé zapojení krys do života lidí (v jiných snímcích bylo tohle vždy oddělené, a lidé hráli jen neuvědomělé křoví pro hračky, rybičky atp.) je totiž dosti nahraně, k tomu samotný děj je veskrze předvídatelný. Navíc snímek v balancování mezi podívanou pro děti a dospělé často a výrazně sklouzává až k vyloženě dětinské zábavě. Navíc ono přímé propojení zvířat a lidí je samo o sobě dosti přitažené za vlasy (a to doslova, protože tahání za vlasy má ve filmu klíčovou roli). Formálně jsou však Ratatouille opět na výbornou. Animace postav, pokrmů i lahodné záběry na kouzelně stylizovanou Paříž sice neberou dech nějakou revoluční technikou, ale dýchá z nich láska k řemeslu a typická tvůrčí uvolněnost a pečlivost v detailech. Výsledný pokrm z vyhlášené restaurace je pořád za (byť slabší) 4*, zejména proto, že kvalita konkurenčních fast vývařoven je pořád nevyrovnaná, ale už jsou ta (průsvitná krysí) ouška zlehka odřená. 75%. (26.08.2007)

Klasický Pixar. Absolútne dokonalá 3D animácia a milión možných i nemožných obrazových detailov a nápadov sa tentokrát stretli s výbornou réžiou a tak i na animák relatívne dlhá stopáž nenudí. Čo však upúta pozornosť očí, neodvedie pozornosť mozgu od klasických neduhov pixarovskej (a vlastne i celej hollywoodskej) animovanej tvorby. Tými sú už klasicky schematické a ploché charaktery postáv, ťah na „rodinnú“ bránku tisíckrát otrepaným ponaučením o dôležitosti rodiny a priateľstva a príbeh jednoduchý, aby ho pochopilo i päťročné dieťa. Viem, že primárne zameranie „rodinného“ animáku je zaujať všetky generácie, otázka je, či pre päťhviezdičkový film a nepochopiteľné 117 miesto v TOP 200 mi stačí to, aby ma zaujal. Mne nie, ostatným naokolo ako vidím, asi áno .... 8/10 P.S. film veľmi ale naozaj veľmi podržala postava kritika čuramedána Antona Ega – jeho precitnutie v závere je úžasné, i keď trochu rozprávkové. (01.10.2007)

Jako každý rok tak i tento nám hoši z Pixaru udělali radost. Ratatouille je opět trochu jiný a trochu více vzdálený dětem. Ale je opravdu vidět, s jakou láskou byl tento animák dělán (což se o jiných říct nedá) a měl jsem po skončení filmu chuť jít si koupit letenku do Francie, a to ještě větší než po Dobrém ročníku :-). A navíc je tam božská postava kritika Antona Egona, která vážně neměla chybu. Prostě Pixar to opět zvládnul, ale musím se také přiznat, že letošní Divoké vlny se mi líbili ještě o chloupek víc. (28.10.2007)