Sid a Nancy

Nesmyslnost a nehodnotnost celého příběhu, která měla možná evokovat vyprazdňující se poselství punku, mě ubíjela. Nedokázal jsem se přinutit cítit s žádnou postavou (a když už s někým, tak s rovněž nechápavě-znechuceným Johnem Rottenem) do té míry, že když (SPOILER) na konci zakrvácená Nancy v koupelně zaklepala bačkorama, zatetelil jsem se vlnou spokojeného očekávání závěrečných titulků. Mladý Gary Oldman vystřihl Sida moc pěkně a Chloe Webb stvořila v Nancy jednu z účině nejprotivnějších hereckých kreací minimálně osmdesátých let. Mé výlsedné hodnocení je z větší části postavené na nich. 40% (06.12.2009)

Dvě smažky (se) sjíždějí po sebedestruktivní spirále dolů. Apatický sebedestruktivní Sid oplývající jistým fuckerským X-factorem (skvělá scéna kde zpívá My way) bohužel zůstává celou dobu nečitelný a Nancy, prezentovaná jako vypatlaný hysterický transvestita (a ten typ přítelkyně, kvůli které se kapely rozpadají) je zase na facku. A ani příběh jejich vztahu mě moc nezaujal. (23.11.2019)

Kdysi jsem byla mladinká a drsná punkerka:-))) Film Sid a Nancy tehdy mezi punkery dost letěl a hláška o tom, že sex je hnusná hipísáská sračka, se stala velmi populární. Teď s odstupem pár let a s tím, že jsem tak nějak zmoudřela:-), musím film hodnotit jinak, jako blázen do filmů a ne jako nadšená fanynka Sex Pistols. Sice nádherně ukazuje svět lidí, kteří vyznávají heslo No Future, ale jinak je to jen další ze zástupů životopisných filmů o tom, jak někdo ke slávě přišel (v Sidově případě spíš za jeho image než za hudbu, vždyť on na tu basu skoro ani hrát neuměl...) a pak se ufetoval za podpory své vypatlané přítelkyně. Nic nového pod sluncem. Takové filmy pak dokáže držet v nadprůměru hlavně herecké obsazení, které je tady dost rozkolísané. Johnny Rotten sice tady není nějak zvlášť důležitá postava, ale mě ve filmu přímo dráždil - není mu vůbec podobný (to by mi sice jindy nevadilo, ale tady mě to prostě zvedalo z židle) a ta jeho postava absolutně neodpovídala tomu, co o něm vím. Ale čer to vem - není to film o něm, ale o Sidovi a Nancy. A tady je už větší problém, protože Nancy je jen hysterickou uvřískanou vyfetovanou husou a nechápu, proč s ní Sid už na začátku nevymetl podlahu - její obraz musí být dost zkreslený, protože někdo takový snad ani nemohl existovat... A pak je tu Sid Vicious ve skvostném podání Garyho Oldmana (který vypadá opravdu jako on!) - vám je jasné, že Sid byl hnusák a asi kapku prostomyslný, ale jeho charizma z něj září na kilometry a to je téměř jediný výrazný klad, jinak banálního filmu. (03.08.2007)

Mladík Sid, kterého hraje "stařík" Gary Oldman a který pořádně neuměl zpívat ani hrát na basu, je frontmanem Sex Pistols a všechno se kolem něj točí. Stejně jako kolem jeho milenky. Ostatní jako by nebyli. Bavilo mě to tak moc, až jsem to po půlce vypnul. Mnohem lepší film o Sex Pistols je Filth and Fury. (21.05.2008)

Za tento film Alexe Coxe obdivuju a nenávidím. Výborně vystihl to jak Sidův život díky drogám spadl až na dno ze kterého už nevstal. Gary Oldman už jako mladý dokázal skvěle vystihnout svou roli a to film zvedlo v kvalitě ještě výš. Co mi tam nejvíce vadilo, byla postava Johnnyho Rottena. I když Johnny takový nebyl, Alex Cox ho ztvárnil jako flegmatickyho, namyšlenyho blbce který umí akorát nadávat policistům. Ve filmu bylo také pár historických nesrovnalostí a občas i špatně ztvárněná fakta. Přes tyto vady tento film je jedním z mých nejlepších filmových zážitků a kdykoli se na něj znovu rád podívám. (04.10.2010)