Sid a Nancy

Necelé dvě hodiny sledovat sebedestruktivní počínání dvou feťáků se dá vydržet. Ale necelé dvě hodiny poslouchat uječenou Nancy, jejíž hlas se podobal umrčenému a rozmazlenému spratkovi, bylo moc i na mě. To se pak není čemu divit, že Sid v podání Gary Oldmana (btw jeho herectví tady klobuk dolů!) jednal tak, jak jednal... Nicméně, film, který si vezme za úkol zobrazit drsné punkové prostředí let sedmdesátých, a přitom nemá vůbec "koule", to je chyba naprosto fatální! (16.08.2009)

Těžko se mi to hodnotí, protože Sex pistols byli samozřejmě nedotknutelnou ikonou každého rebelujícího dítěte a teenagera, které se domnívalo, že vytaseným fakáčem, chlastem a vohulenou muzikou lze vystoupit z těch dobytkáčů, které ho vezou k nekompromisní realitě směr nudně projebaný život v práci, rodině a konzumní společnosti. Na druhé straně i tady je patrný, že realita anarchisty té doby nebyla jen o svobodě a zábavě, ale taky o depresi a strmém heroinovém sjezdu do pekel. Je to nepříjemný film, kde nemá smysl za vztahem Sida a Nancy hledat romantickou lásku až za hrob, ale pouze a jen závislý a patologický pakt dvou labilních smažek, páč fetka k fetce sedá a chorá a poškozená bytost se zahákne zase jen na podobného invalidu, s nímž to pak samozřejmě může skončit i společným ufetováním. V případě Sida dokonce vraždou pod vlivem drog a následně vlastním předávkováním. Atmosféra je hodně ponurá, místy nudné a zbytečné pasáže trampot dvou fetek, s kterými se těžko sympatizuje a k jejichž sebedestrukci lze dodat jen okřídlené "kdo chce kam".. A nebudu vám nic nalhávat, Sid rozhodně nebyl geniální muzikant. Vlastně to byl totální vymaštěnec, ale byl ve správné době na správném místě, aby z té kombinace demence, absolutní absence zábran, chlastu a originální schopnosti provokace vytvořil symbol nihilistické generace. Na pět hvězd je unikátní výkon jak Oldmana (My way v jeho podání nemá daleko k Sidovu originálu) tak Andrew Schofielda (brilantně zahraný Johnny Rotten!). Další plus jsou pistolí songy, které máte možnost zažít ve filmu v atmosféře, jaká asi tehdy na jejich koncertech panovala. Potud je to skvělé. Ale Nancy ať klidně shnije v pekle, to byl kus nemožné vagíny.. (15.02.2014)

Nejsem punker, neposlouchám punk, neposlouchám Sex Pistols, ale tahle prodrogovaná romance mě dokázala něčím zaujmout. Přece jenom život takového normálního anglického punkera sem mockráte neviděl. I tento snímek patří do té skupiny, který když shlédnete, slovu "drogy" se budete vyhýbat ještě hodně dlouho, neb celý film je doslova protkán heroinovými vlákny. Celou dobu jsem si říkal: "Kdo hraje toho hlavního pankáče?" Jaké překvapení tomu bylo, když jsem zjistil, že to byl právě Gary Oldman. Je pravda, že on dodnes dostává samé prémiové role, ale tahle byla dost ujetá a musím přiznat, že roli feťáka sem mu sežral i s jeho punkovou vizáží. Všechno toto zahaleno do prostředí hospod, barů, hotelů, feťáckých doupat, atd. A vše podtrženo nepřílišným osvětlením, takže např. záběr na sjetou Nancy právě telefonující v budce, kdy místro její tváře je vidět jen černá skvrna, působí dosti psychadelicky. Nevím z jakého důvodu, ale není zde uvedeno jméno režiséra, tak bych to rád dodal...režie:Alex Cox A na závěr snad jedno punkerské přísloví: Jen blbni, jen blbni, jen blbni...(a koukni jak dopadl Sid Vicious:) (29.09.2007)

Nemám rád anarchisty, punkery a podobnou verbeš. Už proto ten film je pro mě spíš průměrný. Souhlasím s výtkou, že je to můj subjektivní a zcela neobjektivní názor. No a co? Zkrátka koukat se na bandu kreténu, která si vyfetovává mozek se dá natočit o mnoho lépe - viz například vynikající The Doors. Muziku Sex pistols příliš nemám rád. Scény, kdy byli dva hlavní protagonisté pod vlivem drog, ve mně vyvolávaly spíše pocity nezajímavosti a nudnosti. Nestalo se jako třeba u Rekvia za sen, že jsem měl husí kůži a v tu chvíli přísahal, že se drogy nikdy nedotknu. Přesto tento film stojí za zhlédnutí. Už jenom kvůli snaze o pochopení jedné generace... (07.09.2006)

Nic neříkající výsek ze života smažky, která nikdy nesebrala sílu k tomu, aby se svým bídným žitím cokoliv udělala. Problém je, že ta smažka je Sid Vicius - muzikant, který vlastně neuměl hrát, ale to mu nijak nezabránilo v tom, aby se stal ikonou punkové generace. Na biografii je film málo obsáhlý (a že by bylo o čem vyprávět), na romantiku má zase dost chabý příběh - dvě ztracené existence se protloukají životem a když spolu nefetují, tak na sebe řvou. A na hudební film je tam zase až moc málo hudby - o Sex Pistols to není ani omylem, ty jedou tak říkajíc na druhé koleji. Coxův film stojí na jediném - na excelentním výkonu Garyho Oldmana. To ostatní je bohužel o poznání horší - v ději se moc není čeho chytnout, příběh nula, spíše jen řada epizodek, styl, v němž jen obtížně orientuje - možná to je ten punk, ale tady to moc nefungovala. Není to vyloženě špatný film. Jen není prostě dobře natočený. Je rozkročený mezi několik nápadů a žánrů, přičemž žádný nedokáže naplnit bezezbytku. (13.10.2013)