Panika v Needle Parku

Panika není Trainspotting ani Rekviem, neukazuje závislé v "kraji divů a za zrcadlem", nerozptyluje hudbou a rafinovanými střihy. Je tam taková scéna: Helen a Bobby jsou na lodi, Helen se něžně mazlí se svým pejskem, jdou si na záchod šlehnout, štěně nechávají venku a když se po něm pak shání, vidí už jen, jak zvířátko mizí ve vodě. Jakoby s tím nevinným čistým tvorečkem vzala voda i jejich naděje a šance na záchranu sebe sama. Strohé, pomalé, šedivé a buďte si jisti, že hodně působivé. (07.06.2006)

V dnešní době ( a vlastně možná i klidně nějakých 20 let nazpátek ) už není možné něco tak extrémně působivého natočit. Nevím, jestli je to dobou, úplně jinými filmařskými postupy, odlišnou atmosférou společnosti, ale Panika v Needle Parku je jednoduše svým způsobem dokonalým filmem. Něco tak syrového, živočišného, drsného, nekompromisního a zároveň i bezdebat lidského už není prostě dnes možné vytvořit. Je zde zobrazena všudepřítomná bezmocnost, špína, zoufalství a bezvýchodnost, ale i energie a touha po životě, tak neuvěřitelně stylově a reálně, že i přes trochu slabší děj jde stejně o neskutečný filmový zážitek. Celý film je natočen bez zbytečných příkras a odboček, je zde zobrazena sebevražedná romance na pozadí světa drog, prostituce a beznadějných existencí. Film je přímým útokem na divákovu duši, která z toho ani v jediném případě nemůže vyváznout bez filmového omámení. Panika v Needle Parku je ale přitom vlastně jen příběhem obyčejných lidí, kteří propadli závislosti nejen na fetu, ale i na lásce. Všemu pak samozřejmě dominuje geniální Al Pacino, jehož výkon se nedá popsat, to se musí prostě vidět. On je zkrátka tak přirozený a obyčejný, až to mrazí, prostě opět TOP výkon. Ovšem i ostatní herci a jejich postavy ve mě zanechali opravdu hluboký dojem. Já musím zkráka Paniku v Needle Parku označit za jeden z nejsyrovějších a především nejstylovějších filmů vůbec, jde o dechberouccí zážitek, kde je příběh až na druhé,třetí koleji, zde jde především o strhující zobrazení atmosféry a životního stylu newyorské sociálně slabé společnosti a to je sakra působivý zážitek!!! (15.09.2011)

Obdivujem herectvo Al Pacina, ale pri filmoch z feťáckeho prostredia klesá moja, obvykle celkom slušná empatia, takmer na nulu. Tak som bol zvedavý, čo bude mať väčšiu váhu. Bol to veľmi zaujímavý, takmer dokumentárny film, očistený od všetkého, čo by mohlo narušiť uveriteľnosť jeho postáv. Na Al Pacina bola radosť sa pozerať a svetlé chvíľky mala i Kitty Winn. Problémom bol spád deja, oproti ktorému je i Malý Dunaj dravou bystrinou. Celkovo však mimoriadny film, ktorý si niekedy pozriem aj opakovane, na rozdiel od feťáckych ikon typu Trainspottingu. (04.03.2012)

Věřim tomu, že v 70. letech to byl asi velice šokující a odvážnej film. Ale já jsem zvyklej na to, že postavy ve feťáckejch filmech dělaj daleko horší věci, dopadnou daleko hůř a je to všechno daleko hnusnější a beznadějnější. Tady postavy prostě tak nějak vesele fetujou a profetujou se až k takovýmu nicneříkajícímu konci. Proměna Helen z obyčejný holky na smažku a prostitutku je možná smutná, ale to je asi tak všechno. Postava Bobbyho je od samýho začátku na přesdržku a nic dobrýho jsem mu ani nepřál. Navíc je to vyprávěný dost zkratkovitě, takže máte pocit, že když třeba Bobbyho zavřeli do vězení, tak se tam šel asi jenom osprchovat a druhej den ho zase pustili. Ve filmu se občas najde nějaká silnější scéna, povedlo se přenést na obrazovku tu atmosféru špinavýho New Yorku a nejrůznějších feťáckejch doupat, herecký výkony jsou taky na docela slušný úrovni, ale jako celek to prostě v dnešní době už nějak nemá sílu. 50% (16.05.2018)

Tenhle film je naprostým opakem toho, co svým divákům předvedl Aronofsky ve svém slavném snímku Rekviem za sen. Tam, kde je Aronofsky pozérský a ždímá z diváků emoce, kde se dá, za pomoci laciných triků videoklipařů (ano, nemůžu si pomoct, mám k jeho stylu zakořeněný odpor:-) ), tam je Panika v Needle Parku civilní, autentická, naprosto přirozená, téměř dokumentární a ve své jednoduchosti a střízlivosti nesmírně účinná. Postupný rozpad osobnosti, otupování citu a redukování své existence na shánění a požití další dávky zachycuje pomocí přesně vybraných detailů a ukazuje, že svět feťáků je ubohý a točí se v bludném kruhu, ze kterého není východiska. Zároveň je to snímek o velké lásce a uměleckých ambicích, které se utopily na lžičce se zakalenou tekutinou a v injekční stříkačce. Pro mě jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů z feťáckého prostředí. Celkový dojem: 95 %. (01.06.2011)