Panika v Needle Parku

Feťák si nájde dievča, zasvätí ju do tajov svojho sveta, a hľa, nová fetka sa zrodila. Peňazí je málo, každý potrebuje svoju dávku, tak feťák začne pripomínať skôr jej pasáka ako partnera. V očiach ostatných je viac díler ako kamarát, a takto funguje pouličná sínusoida. Až na jeden problém, sú tu ešte policajti. Otázka teda znie, udá fetka feťáka? Ako už zaznelo aj v iných komentároch či obsahu, žiadne prikrášlenie a výborné herecké výkony. Filmy o tvrdých drogách by mali byť špinavé a dekadentné, aj keď sú natočené dobre. Tento im môže ísť príkladom. (02.08.2014)

Al Pacino je ten nejkrásnější feťák, jakého jsem kdy viděla:) Jak už tu někdo psal, ani feťák by to nedokázal zahrát lépe. Aneb zde, v Panice v Needle Parku, započal svou cestu jeden z nejgeniálnějších herců filmové historie. Kitty Winn je sympatická, i když v některých scénách bych jí nejradši vlepila. Krásná scéna na ulici, když jí Al vezme hlavu do dlaní, podívá se jí do očí a zeptá se, kdy si vzala poprvé. (21.01.2012)

Tenhle film je naprostým opakem toho, co svým divákům předvedl Aronofsky ve svém slavném snímku Rekviem za sen. Tam, kde je Aronofsky pozérský a ždímá z diváků emoce, kde se dá, za pomoci laciných triků videoklipařů (ano, nemůžu si pomoct, mám k jeho stylu zakořeněný odpor:-) ), tam je Panika v Needle Parku civilní, autentická, naprosto přirozená, téměř dokumentární a ve své jednoduchosti a střízlivosti nesmírně účinná. Postupný rozpad osobnosti, otupování citu a redukování své existence na shánění a požití další dávky zachycuje pomocí přesně vybraných detailů a ukazuje, že svět feťáků je ubohý a točí se v bludném kruhu, ze kterého není východiska. Zároveň je to snímek o velké lásce a uměleckých ambicích, které se utopily na lžičce se zakalenou tekutinou a v injekční stříkačce. Pro mě jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů z feťáckého prostředí. Celkový dojem: 95 %. (01.06.2011)

Drogy jsou špatné, áno? Fajn, tak tohle není ani zdaleka taková sláva, jak by se mohlo zdát podle zdejších nadšených reakcí. Ano, Al Pacino dokazuje, že byl vždycky skvělý herec, a příběh skutečně je depresivní, ale nemá žádný spád, žádný tah na branku. Dokumentární styl se spíš podsouvá, když se to zrovna režisérovi hodí. Naopak se spíš vyžívá v jakémsi zvláštním postupu - Zničehonic posunout děj o hodně dopředu. Příklad: Bobby se vydá na svůj první kšeft - střih - sprchuje se ve vězení. Poprvé mě tohle trochu zaskočilo, ale spíš mile překvapilo, později už mě to otravovalo. Návštěva věznice totiž pak vypadá ve stylu, že člověk na pár dní odejde a pak se vrátí. Hotovo. Vypadají a chovají se úplně stejně a silně závislí si tam ty drogy asi nějak ošéfovali, tohle se neřeší. Řeší se spíš hlavní pár, který je už ale od začátku na slušném dně, takže žádný velký dramatický sešup se taky nekoná. Upřímně řečeno mám z filmu pocit, že se snaží být jen za každou cenu hrozně autentický a šokovat... to ale zůstává někde na půl cesty. Špatné pocity budete mít spíš ze samotného tématu, zpracování v jejich vyvolávání nijak extra nepomáhá. (6/10) (17.09.2009)

Přeci jen jsem čekal víc. Možná trochu více emocí, trochu víc špíny, trochu víc dramatu. Al Pacino, ač zahrál opět samozřejmě na výbornou, je zde téměř nepřetržitě hladce oholen a jako feťák moc nevypadá. Což mi přijde u člověka na heroinu, který se živí tak jako on v tomto filmu, trochu zvláštní. Čekal bych nějaké mrtvoly, předávkování, přinejmenším opravdové absťáky, protože takhle vypadá závislost na heroinu jako takový menší problém, se kterým se dá celkem normálně fungovat... Což je samozřejmě úplně mimózní představa. (28.06.2015)