Panika v Needle Parku

Velké zklamání pro mě. Jak tradičně tvrdím, feťák je mrtvý od prvního vpichu, a naprosto mě jeho denní sháňka chleba nezajímá, ani jeho příští osud. Tentokrát nemůžu přejít obsah a formu filmu, ani přes výborné herectví, natož miláčka Alfreda. Byla to nuda sledovat jednoduchou náplň života smažek, jejich stereotypní kecy o drogách, prachy, dávka, šleha, trans, absťák, furt dokola v rozličném pořadí. Když se nad tím zamyslím, aniž chci, vyšlo mi absurdní, že zde nikdo nevytuhl, nikoho nezabili, a přesto šlo o destrukci srovnatelnou svou hloubkou s válkami a katastrofami. Možná to není tak jak to vypadá, ale většina herců už je dávno pod drnem.☻Co mi vadí nejvíce, jsou záběry vpichů a blaženosti s takovým účinkem, jako by šlo o záměrné instruktážní video. Feťáci se na filmy asi moc nedívají, ale děti jako budoucí zákazníci ano. Nadaný Al dal o sobě náležitě vědět, což za rok proměnil ve své životní a jedné z největších rolí. (31.03.2012)

Patrně jsem poněkud zpanikařila, když jsem myslela, že je nezbytně nutné toto feťácké drama vidět... možná sedět v kině sedmdesátých let, vyjdu s popelavou tváří, ale tady, teď a po bezpočtu romantických sond do stojatých smažkovských vod, jsem daleka zděšení. Spíš než cokoli jiného mě pobavilo, co se fetka Bobby naběhá a nashání - jako nějaká viktoriánská hospodyňka :-) a taky se mi líbily skřípavé zvuky New Yorku, žádné vztahové překvapení se však nekonalo - když se jeden veze, druhý nemůže jít pěšky, leda opačným směrem... zkrátka, nastavené zrcadlo časem osleplo a tuto skutečnost nemůže zvrátit ani Al Pacino, i přesto, že mu v očích ještě nesídlila ta nadherecká namachrovanost. (28.07.2014)

Hezké.. Žádná nesmyslná protidrogová propaganda.. Tenhle film nepotřebuje vtíravý hudební motiv ani absurdně vybičované emoční onanie. Postavy nejsou prvoplánově dokopávany z idylky a dokonalosti až do nejhorších žabích sraček(že zdravím aronofského a DEA).... Nic takového. Tenhle biják je prostě o tom jak to fičí. Nic nezveličuje, nic neromantizuje. Zbytečně nestraší ani neláká. Droga má prostě svá pravidla(rytmus, priority ...) a těm se podřizuje všechno-něco funguje, něco né, někdy je to tak jindy onak... Panic in needle park to ví a chladně, střízlivě a nestranně to zaznamenává.... Srdcovka typu Drugstore cowboy, nebo Junkys christmas to nebude, ale rád si to dám někdy znovu. (26.06.2014)

Onehdá nám na kalbě ve Flower City došel chlast. Když se dopila i Alpa, spiritus dilutus z lékárničky a největší mozky začaly přemýšlet, jak re-naturovat denaturák, zažili jsme si všichni krušný chvilky. Nicméně Aleš Pacička dojel na kole k benzince a tak jsme to do rána vydrželi. Nicméně po shlídnutí Needle Parku chápu, že tahle storka se asi nezfilmuje, rozhodně ne tak dobře. (05.07.2013)

Ve své době dravá omladina, dnes to působí jako stará škola… Působivý průnik do drogové čtvrtě, neuspořádané společnosti, od níž se příliš rad, jak žít, pochytit nedá. Pokud mi cosi neušlo, tak ve filmu nezazní ani na minutu hudba, což ovšem není prakticky k postřehnutí, neboť ostatní hluk se neustále stará o barvitou zvukovou plochu. Již úvodní titulky avizují „hlukový film“ se vším všudy – nehostinný ruch mimo obraz, jehož adresáti si snad ani nemůžou rozumět. Schatzbergovi se výborně podařilo ukázat tep ulice, na níž se najednou odehrává padesát věcí. Kolem jednoho hrdiny se takový svět netočí, ač mu mladý Al Pacino dodal velkou energii a respekt. Rovněž on se potýká se zmatkem a životní neuspořádaností – bordel je v bytech, životních vyhlídkách i proměnách postav. Film plyne tak pozvolna, že bych mu další hodinu klidně přál. Zasloužil by si epickou strukturu, kterou uměl/umí Coppola nebo Scorsese. K tomu drobný krok schází, i když více na straně možností než schopností. Schatzberg pravděpodobně patřil en do této krátké doby a v jiné podmínky nenašel. Splnil historickou roli a odporoučel se. Naštěstí nemusel jako ceněný fotograf donekonečna rozmělňovat sám sebe ve filmovém průmyslu... (MFFKV 2013) (01.11.2013)