Revoluce
Revolution
Réžia:
Hugh HudsonScenár:
Robert DillonKamera:
Bernard LuticHudba:
John CoriglianoHrajú:
Al Pacino, Donald Sutherland, Nastassja Kinski, Joan Plowright, Steven Berkoff, Annie Lennox, Dexter Fletcher, Richard O'Brien, Paul Brooke, Graham Greene (viac)Obsahy(2)
V pohnuté době Americké revoluce připlouvá do New Yorku Tom Dobb se synem, aby prodali své úlovky. Poté, co se jeho syn nechá omylem naverbovat do armády, je také Tom přinucen k zápisu, aby ochránil svého syna. A tak se v boji za svobodu kolonistů stávají vojáky, zběhy, hrdiny, ale především svědky válečného běsnění. (Levné knihy)
Videá (1)
Recenzie (44)
O americké revoluci - respektive dvojrevoluci, počítáme-li občanskou válku mezi Severem a Jihem - toho naše společnost mnoho neví, pomineme-li Feuchtwangerův román LIŠKY NA VINICI. Nevšední americký film s nebojácným názvem skvěle zachycuje tuto převratnou dějinnou událost z pohledu průměrného Američana, který se do jejího soukolí dostává proti své vůli. Víc než na dějinné letopočty myslí na to, aby přežil on i jeho syn. Kontrapunkt - americká vlastenka z majetné rodiny, která neví, ke komu se přichýlit - tvoří osu námětu a postupné přibližování obou hrdinů až po jejich partnerské sblížení v lidské rovině symbolizuje to nejpodstatnější - zrod americké demokracie. Z pozadí cítíme indiánskou otázku, kterou doba amerického Divokého západu devatenáctého století řeší etnocidou řady dnes již zaniklých kmenů. A v popředí to, co také dominovalo - peníze, a nic než peníze. Zdůvodnění, kterých se hlavnímu hrdinovi dostává, se příliš neliší od těch, která o sto let později začnou svým ruským spoluobčanům nabízet bolševici. Syrovost a realističnost pohledu, nabízeného kamerou, i zpodobení "Američana zezdola" zbaveného pozlátek, může a musí působit rozporuplně. I herečtí představitelé titulních rolí se ztrácejí na pozadí kolektivního hrdiny, jímž jsou povstalí rodící se Američané sami. Ale právě proto v tomto případě americká kinematografie nabízí našemu přemýšlivému divákovi film, který své působení zakládá na demýtizaci amerického mýtu. A na jeho schopnosti a potřebě jít proti proudu a hledat převapivě početné přehršle démantů v hromadách zdánlivé suti a odpadu. ()
Zajímavý obraz války za nezávislost, který má tu smůlu, že není úplně lehce divácky stravitelný. Upřímně nevím, jak moc to osloví ty z vás, které vyloženě nezajímá příslušná část amerických dějin. V popředí není výprava, ale neveselá atmosféra konfliktu - zoufalství a smutek neprofesionální vlastenecké armády, která živoří bez zásob a morálky, jdoucí na porážku za mlhavým ideálem svobody, zatímco prodejná měšťanská smetánka se neváhá dvořit nepříteli. Ano, je tu Al Pacino, láska a hrdinství, ale vše je podřízeno tomu všudypřítomnému realisticky beznadějnému tónu zdlouhavého a nelehkého boje, tak jak tehdy vážně vypadal. "You can not belong to this family and fight for the other side." ()
Jsem tak trochu v šoku. Mám rád historické filmy, ty odehrávající se v osmnáctém století obzvláště a jeden z nich se mi válí už deset let na poličce a já nic. A navíc je na coveru mladý Al a i tam hraje hlavní roli. Tak jsem nožem rozřízl ještě neporušenou pancéřovou fólii, protože přes to výrobcem naznačený místo (zde odtrhni) se k dývku skrze ten igelit holejma rukama fakt nešlo dostat. Já tenhle film sušil tak dlouho ze dvou důvodů. Jednak jsem si už tenkrát po nákupu přečetl místní komentáře (což byla ode mně kravina) a nechal se odradit. A pak mi to samotnému jen podle obalu dývka přišlo takový nevýpravný. Ale ctím tu zásadu, že co jsem kdy v průběhu let koupil a vydrželo to doma do dnešních dnů (byť DVD éře odzvonilo), má to právo na vidění. A tak jsem tu duhovou placku strčil do stroje. A hned jsem měl dva šoky. Jednak ze strašidelné kvality, kdy obraz snad až pixeloval a pak nad tím jak film byl natočen. Z toho druhé šoku mi šla brada na zem a to radostí. Tohle je super syrová záležitost z konce osmnáctého, kdy Anglie bojovala o své americké kolonie. Proti nim stál leckdo - od rodilých Američanů, kteří si už nechtěli nechat diktovat, po domorodé Indiány až po Francouze. Jako už dlouho jsem neviděl takhle výpravnou záležitost a ty britské regimenty, v červených uniformách to prostě byla pastva pro oči. Když došlo na první bitvu, normálně jsem se zaklením film vypnul a ihned šel hledat jeho kvalitnější verzi do digitálních vod. Naštěstí se podařilo a pak už jsem film dokoukal v obrazu na jaký je divák dneška zvyklý. Neskutečná věc. Jak tu někdo může napsat, že se Al nehodí do válečného filmu a srovnávat ho s Gibsonem v Patriotovi? Al se hodí do všeho! To si zapamatuj milý Pohrobku! Nemusí hrát jen Lucifera, právníky či mafiány. Celé zpracování je neskutečně syrové, člověk si dokonale uvědomí jak primitivní svět to tehdy ještě v Americe byl. Nový York měl podobu přístavu a prapodivných dřevěných stavení nakupených na sebe. Angličané byli ve filmu ukázáni jako pořádní parchanti a já věřím tomu, že přesně takhle se nejen v Americe chovali. Fascinován jsem byl jejich kapitánem ať už na večerní návštěvě s napudrovanými obličeji, tak zejména při honu na lišku. A samozřejmě excelentní tu byl Donald Sutherland v roli seržanta britského regimentu. Byl jedním slovem boží a ta role snad byla napsaná jen na něj. Dokonce jsem jej už dlouho v jiných rolích neviděl být tak skvělého jako byl zde. Koho nemusím je Nastassja Kinska. Nikdy se mi nelíbila, hrát podle mne moc neumí a její obličej mi připomíná jejího tatíka, kterého taky nemusím. Bohužel v době vzniku filmu byla s oblibou obsazována a je holt i zde. Problémem tohoto filmu možná pro některé je, že čekají chronologickou tour americkou revolucí od prvních výstřelů po stažení Britů z Ameriky. Ale nic takového zde není. Je to příběh táty a syna, kteří se k revoluci nejprve připletli víceméně náhodou. Chtěli si žít své životy jinak, ale armáda jim zrekvírovala loď a posléze sledem událostí se již sami zapojili proti britské nadvládě. Já si to moc užil a milovníci válečných historických filmů by toto neměli vynechat. A na komenty kašlete! Dávám za 5 kulí do mušket! * * * * * () (menej) (viac)
Ač mě baví a mám rád historické filmy, tento mě naprosto nezaujal a nudil mě. Herecké výkony všech hvězdných protagonistů se take nedají zařadit k nejlepším v kariéře, takže jediné plus filmu je realističnost, a to, že je to takový protipól k Patriotovi, kde byli všichni yenkee fakt moc hodní a angličani ti zlí. Tady jsou zlí všichni. ()
Rozhodne jeden z najhorších historických filmov a taktiež v žánri americkej vojny za nezávislosť. Taký ,,Patriot", ktorý tu síce tiež veľmi chvály nepochytil, je oproti tomuto ozajstný skvost. Problémom ,,Revolúcie" sú predovšetkým dve veci - réžia a scenár. Obe sú absolútne nezvládnuté. Pri sledovaní filmu som mal dojem, ako keby režisér vôbec nevedel čo nakrúca, alebo predlohu poznal naozaj veľmi mizerne, ako z rozprávania nejakého pradedka svojho uja, ktorý tam niekde pre regiment čistil zemiaky a scenár, inak z nie až tak zlého námetu, robí iba hromadu nudy, nelogickosti a nezáživnosti (Al Pacino sa na začiatku filmu podpíše no na jeho konci už nevie čítať). Herci sú absolútne nezaujímaví a plochí, pričom však Al Pacina (aspoň podľa Malín) by som za toho najhoršieho určite neoznačoval. To jediné čo ma na filme ako tak zaujalo bola tá pochmúrna, uslzená atmosféra, ktorá sa z neho nevytratila až do konca. Boh ochraňuj kráľovnú zato, že som sa svojho času nerozhodol kúpiť si DVD s filmom v Lacných knihách. ()
Galéria (48)
Zaujímavosti (1)
- Film vyniká velmi přesnými rekonstrukcemi dobových uniforem i civilního oblečení, které navrhl expert na historické uniformy John Mollo. Ten je znám mimo jiné jako autor mnoha kostýmů k původním Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) a Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980). (tomalakis)
Reklama