Strašiak

Nejdřív po zhlédnutí filmu jsem hledal jeho vyšší smysl, nějaké úžasné moudro či motiv, který by se táhnul celým filmem. Snažil jsem se přesně rozluštit, jak je to vlastně s oním strašákem a hledal jsem odpověď na otázku, jak je lepší žít svůj život. S dobrou náladou, dobrým slovem a úsměvem podle Al Pacina či snad jej emotivně vypít až na dřeň podle Gena Hackmana? Jsem si jistý, že na to vám odpověď nedám, protože na to má každý svou odpověď. Potom mi však konečně hlupákovi trklo o čem ten film vlastně je, a co je vlastně explicitně očividné po celou stopáž filmu, ale čemu už možná tolik nepřikládáme význam, a proto na to zapomínáme, a to, že ten film je o PŘÁTELSTVÍ. O tom krásném citu, který je někdy silnější než láska... P.S.: "Maxi, proč se se mnou vlastně taháš a kamarádíš?" - "Protožes mi nabídl svou poslední zápalku." (28.07.2010)

Vyústením to dosť pripomína o 2 roky mladší Prelet nad kukučím hniezdom (1975). Akurát že Strašák brnká prevažne na príjemnú strunu, naradostene kričí: "Nebláznite, smejte sa!", že je pekelným úderom pod pás ten jeho záver. Na to holt existuje zvrat alebo peripetia, ja viem. Nie vždy je však nevyhnutný (!) Dvojka Hackman- Pacino toto tak rozprávkovo vedie, že nedať 4* neprichádza do úvahy. "Nebláznite, smejte sa!" :) (10.10.2008)

Film o snech, životě a přátelství. Bez patosu, bez podbízení,  plyne, žije, bolí.  Ono tohle  pomalý vyprávění nebude pro každýho, to je jasná věc. Pro na jednom místě obvykle přikovaného našince to bude i těžko stravitelné, ale v té daleké Americe, i když už hodně potemněla, zhrubla a rozpadá se, se pořád dá na těch prašných pláních snít. Ono to tedy jde i tady, a klidně i v obýváku s kávou nebo drinkem, anžto až já si jednou.... ale přece vám tu nevyžvaním svoje sny. Závěr krutý jako sám život. (01.02.2024)

Snímka pre mňa znamená pekné spomienky na sedemdesiate roky a výborné výkony dnes už dvoch hviezd Al Pacina a Gena Hackmana. Takých filmov zaoberajúcich sa ľuďmi na okraji spoločnosti v Štátoch veľa nevzniká. Obaja hrdinovia sa na podivnej ceste dostávajú do rôznych potýčok a dokonca skončia aj vo väzení. To ich ale nezbavuje optimizmu a radosti zo života, aj keď ciele, ktoré si zadali nie sú príliš reálne. Tiež záver filmu nevyznieva príliš veselo a práve koniec ma donútil odobrať jednu hviezdičku, pretože som bol dosť sklamaný - dokonca nahnevaný, pretože to považujem za otvorený koniec, akoby scenárista počas filmu umrel a dielo nieje dokončené. Úprimne by ma zaujímalo, čo sa stalo s tým veselým "chlapcom", ktorého sa nám tak úspešne snažili obľúbiť počas celého filmu. PS: (spoiler) Al Pacino zahral úžasne scénu s pokusom o znásilnenie, až som mal pocit, že sa to stalo naozaj. (11.02.2015)

Přesto, že jeden z nich je prostý, bezelstný kluk a druhý životem a vězením zocelený harcovník, stačí chvilka ve stopnutém autě, aby z nich byli kamarádi. Nepřipouští si rozdíly, naopak zcela intuitivně vycítí spříznění. Jsou na okraji, dnešním slangem socky a vědí to, nepřestávají však snít. Lionel s sebou tahá lampičku pro své dítě, které snad někdy uvidí, Max si "maluje" myčku aut. Někdy to mezi nimi zaskřípe, v zásadních momentech jsou si ale přáteli, jaké někdy nepotkáme za celý život. Jeden v prvních Pacinovo filmů a už tak zralý prožitek. Gene Hackman svým způsobem - ale stejně tak výborný. (06.06.2006)