Žoldnier

"Nikdy sa neobracaj chrbtom chlapovi, ktorému si práve vyprázdnil kapsy..." Ťažko hodnotiteľný film, ktorý ma lákal skôr Morriconeho hudbou ako príbehom a obsadením. Má to všetky znaky spageti westernu, ale keď to porovnáme z tým najlepším od Leoneho, je to bieda. Hlavný problém sú pre mňa postavy. F. Nero je prezentovaný ako namyslený, chladný a vypočítavý hajzlík, ktorý pri prechode púšťou neváha pozbierať vodu na pitie všetkým chlapom len preto, aby si dal sprchu. To je chlapík s ktorým sa málokto stotožní. Ešte horšie je na tom jeho spoločník, ktorý pripomína skôr úplného blbca a fackovacieho panáka, ktorý akoby vypadol z filmu od dvojice B. Spencer a t. Hill. Celý film je prezentovaný ako blbec, no keď v záverečnej scéne prehovoril o veľkom sne a Mexiku , tak som len neveriacky pokrútil hlavou. Nešlo to dokopy, celý film je taký nevyvážený zmetok.  Príbeh nebol zlý, krásne lokácie, davové scény a super hudba, ale spomínané nedostatky zrážajú film do priemerných až podpriemerných hodnotení.  Slabé tri hviezdy a chápem aj 2 hviezdičkové hodnotenia. 50%. (29.08.2021)

Westernové dobrodružství, které se vyvíjí převážně nevážně, ale v první řadě NEZÁBAVNĚ. Používá prazvláštní odrůdu cynického humoru, která mě nedokáže oslovit - a libuje si v poměrně nesympatických postavách. Zbývá snad ještě dodat, že dva ústřední hrdinové se alespoň částečně vyprofilují až v samotném závěru. Umolousané 2* ... možná 2,5* ... se zavřenýma očima. (11.11.2019)

Nero jako namistrovaný polský gringo, co sdílí šatník i barvu na vlasy s Terencem Hillem a škrtnout zápalku by dokázal i o dno napuštěného plaveckého bazénu, je sice těžce na prachy, ale v podstatě je hodný. Uhlazený kudrnáč Palance, co si nerad špiní ruce, se sice často křižuje, ale jeho poslání je být zlý od morku kostí až po kvítko na klopě. A bandita Musante? Ten jen vztekle kope Eliho Wallacha do kotníku.. Sympaticky cynické špagety s Morriconeho parmezánem, které v lehce odlehčeném duchu ukazují, že při revolučních aktivitách jde o peníze až v první řadě a že od idealismu je to někdy jen kousek na hřbitov. Někteří si možná v té záplavě obskurních postaviček vzpomenou i na Westrayův vtip z Konzultanta, proč se Ježíš nemohl narodit v Mexiku (protože tam nemohli najít tři mudrce a pannu).. P.S.: Předpokládám, že těžký kulomet často lehával vedle Corbucciho v ložnici namísto manželky.. (11.11.2019)

Príbeh je v podstate jednoduchý: skupinka banditov (alebo ak chcete revolucionárov) vykonáva za chvíľami dobrovoľnej pomoci eastwoodovskeho ostrostrelca (Nero) spravodlivosť po svojom. Výborný drsný italo-western nabitý akciou odľahčený ironickým humorom hlavného hrdinu (výborný Franco Nero s úžasným štýlom zapaľovania cigár). K tomu parádna hudobná zložka od Ennia Morriconeho dotvára film, ktorý síce nemá dokonalosť žánrových vrcholov Sergia Leoneho, ale aspoň po akčnej stránke sa im viac než približuje. Pre mňa osobne veľmi príjemné prekvapenie (nečakal som určite scény ako úvodný masaker s guľometom alebo letecké dobývanie banditov v závere). No a nevedel som, že Jack Palance bol zamladi taký škaredý:)) (22.08.2005)

Zpočátku jsem se bál, že to bude takový ten „tradiční“ western o dobrém pistolníkovi proti zlému pistolníkovi, ale čím více stopáže ubíhalo, uvědomoval jsem si, že tohle není jen tak obyčejného. Už jen ty hlavní postavy - jedna dokáže až neskutečně krutě vraždit své oponenty (nebo kohokoliv, kdo mu není sympatický), ale pořád se křižuje, i když jede kolem kostela, druhá je neskutečný snílek, blázen a fantasta, ale myslí věci upřímně, jen je potřeba, aby ho někdo krotil, nu a třetí je chladný mozek, který většinu věcí dovede předvídat dopředu, dokonale střílí, ale je dost na prachy a nedá si vzít sobecky vlastní pohodlíčko. A to celé zpočátku zarámované do „socialistického“ boje chudých proti bohatým, kde ale ani tato rovina není tak jednoznačná, protože i ti revolucionáři jsou zde vykresleni spíš jako šašci, a to v určité chvíli doslova. Navíc film nabízí mnohé druhé plány v záběru, místa, kde si divák musí věci domyslet, jak se staly (typicky příjezd Poláka na farmu dolujících bratrů a první záběr přes studnu), a také jemný humor (Chopin? To je ten chlápek z Chiuachity?). Navíc děj rychle odsýpá, každou chvíli je navrchu někdo jiný, každou chvíli se změní prostředí, ale vše do sebe ústrojně a logicky zapadá. Dojde dokonce na bombardování města (!), natočené vskutku realisticky. A k tomu navíc dokonalá Morriconeho hudba. která ve scéně souboje v aréně je naprosto dokonalá. (12.11.2021)