Alice in Wonderland

Aby člověk vůbec pochopil tento krátkometrážní snímek, je důležité, aby četl, popř. alespoň znal děj knihy Lewise Carrolla - Alenka v kraji divů. Celá kniha se samozřejmě do osmi minut nevešla (to už by se opravdu jednalo o slušné dada), příběh je proto odvyprávěn jaksi zkratkovitě.. Dalším důležitým subjektem je hudba. Alice in Wonderland je němý film a existuje k němu mnoho hudebních podbarvení. V závislosti na hudbě také vyznívá výsledný snímek - já viděl Alice jak němou (opravdu nudná záležitost), tak se 3 různými hudebními doprovody (nejlépe pro mě vyzněla hudba Karla A. Brummera, jenž vytvořil něco dost psychedelického na to, aby v těch osmi minutách byla divákovi nabídnuta vskutku zajímavá atmosféra). Úroveň technického zpracování je otřesná, člověk by si mohl říct, že v roce 1903 by ani nemohl chtít nic více, ale třeba Le Voyage dans la Lune George Mélièse, které vzniklo dokonce o rok dříve, je na tom daleko lépe.. přesto tuto variaci na Alenku nedegraduji na něco špatného a všem doporučuji. (27.03.2009)

Ve své době prý nejdelší britský snímek, který do té doby vznikl. Původní verze mohla mít 10-12 minut. Alenka následuje bílého králíka do díry, potom se zmenšuje a zase zvětšuje, setká se s královnou a nakonec se probudí. Z dnešního pohledu nekoukatelné pro své statické záběry, a hlavně snahu předvádět obrázky spíš než vyprávět (příběh je zprostředkovaný mezitituky). To samozřejmě nemůže být hodnotícím kritériem. S přihlédnutím k době vzniku se musí konstatovat, že nic moc dějovějšího a pro dnešního diváka srozumitelnějšího nevznikalo, a že se jedná o film v podstatě průkopnický, a na svou dobu tedy celkem významný. (27.12.2007)

Zajímavé hlavně jen z důvodu, jak se točily filmové efekty v roce 1903. Jestliže nevíte příliš o původní předloze, tak vám tohle dílo nic moc neřekne, co se děje vlastně není vůbec zjevné. Nejzajímavější je Alenčino zmenšování a zvětšování. Rozumím době vzniku a podmínkám, ale přesto to celé působí, jako kdyby si to natočila banda fandů doma, kde na dveře jednoduše rozhodily tmavou plachtu a v nějaké zámecké zahradě. Jen na průvod karetních dětí si půjčili asi osazenstvo nějakého sirotčince, nebo tehdejší obdoby mateřské školy. O hereckých výkonech toho moc nelze říct, neboť slyšet není nic a vidět kvůli nekvalitě taky téměř nic. Celé to působí toporně a i na dobu vzniku amatérsky. (11.08.2007)

Vůbec první adaptace známé dětské knihy se soustředí zejména na vypíchnutí těch nejdůležitějších a nejzajímavějších scén, příběh samotný je pak dotvářen pomocí mezititulků. Pro dnešního diváka však může být toto dílko těžce skousnutelné, i když díky krátké délce přeci jen zhlédnutelné. Hlavním důvodem budiž těžká nevyváženost scén a statická kamera. Soudobý divák si mohl vychutnávat šokující scénu, kdy sleduje mizejícího Šklíbu, ten dnešní však v této přepálené scénce příliš smyslu neuvidí. (12.03.2010)

YouTube/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 6/10 Efekty 4/10/// +byla tam hudba, nějaký komparz, pár kostýmů, doplněno tituky s příběhem -pochopitelně tam nebylo mluvené slovo, nebyl tady ani zvuk, a nebylo to ani moc zábavné/// Jako film z dnešního pohledu to není nic moc. Spíš to dost nudí a statické záběry nejsou moc koukatelné. Ovšem ve své době to musel být něco. Zřejmě první fantasy, navíc to je na svoji dobu velice dlouhé. Je dobře, že se tohle dochovalo. Asi by tehdejší tvůrci nevěřili, že na jejich výtvor budeme koukat i za sto let./// Celkem 48%/// (14.10.2008)