Tango a Cash

"Tango a Cash" je viditelně rozpadlý projekt, jehož nesourodé segmenty točené jinými režiséry nakonec dohromady slátal přední hollywoodský dr. Frankenstein, Stuart Baird. Vznikl tak pastiš ve smyslu směsky vlivů a motivů, ale i coby slepenec rozličných tvůrčích a producentských záměrů. Nejzjevněji se to projevuje v závěru. Ten celý natáčel jiný režisér a z dosavadního relativně při zemi se držícího buddy bijáku dělá bombastickou a současně zcela jalovou akční extravaganzu, kde se šestáková klišé a bondovská sídla záporáků mísí s juvenilně fantasmagorickou hrou s angličáky jak z pozdějších dílů "Rychle a zběsile". Rozpolcenost filmu se projevuje nejen v rovině stylu, ale také v jeho nevyjasněné a svářící se orientaci. "Tango a Cash" je až unikátní v tom, jak na jedné straně utužuje toxický machismus a zhmotňuje vlhké sny fašounských policajtů, ale současně dokáže být neskrývaně queer. Vrcholné 80s nabubřele maskulinní akčňáky své homoerotické linie buďto velmi nepřesvědčivě ředily nefunkčními hetero motivy ("Top Gun") nebo je přímo okatě vyzdvihovaly ("Komando"). "Tango a Cash" na jedné straně třímá konzervativní prapor, když zlehčuje policejní brutalitu, oslavuje hraničářskou spravedlnost mimo mezí zákona, vysmívá se rehabilitaci vězňů a dokonce nechává policajty snít o divizi vyvíjející polovojenskou techniku (co v době, kdy americká policie nakupuje přebytky od armády, působí tragikomicky). Ale současně se filmem vine campová niť postupně odkládaných svršků, crossdressingu, symbolického i doslovného poměřování pinďourů, a to nemluvě nosném výkladu celého filmu jako příběhu opatrného comingoutu v hypermachistickém prostředí policejního aparátu. ____ NÁSLEDUJÍ QUEER SPOILERY ____ Když dynamiku mezi titulní dvojicí rozvedeme, ukazuje se upjatý Tango jako closeted gay, který se skrývá za sešněrovanou fasádou uniformních obleků. Jeho tragická linie spočívá v tom, že právě kvůli strachu z reakcí okolí nedokáže vyjevit svou náklonnost Cashovi, který svou otevřenou tělesností, živočišností a hlavně sebevědomou fluidní sexualitou představuje přímý Tangův protipól. Cash se bez zábran svléká s jinými muži ve výtahu i si bez ztráty vlastní identity obléká ženské šaty a zůstává v nich. Tango si naopak úpěnlivě drží fazónu i ve sprchách, byť se současně prokecne, že Cashe okukoval (ostatně dialog ve sprše také naznačuje, že Tango se vzrušil, když mu nejprve Cash řekne, že je piďa, ale záhy o něm mluví jako o "trojnožce"). Příznačně se Tango uvolní a odváže ve vězení plném naolejovaných mastodontů a prodchnutém přísliby homosexuálního dovádění. Ne náhodou zde dojde na dialog, že Tangovi ve vězení chybí jeho "šatník". Není proto divu, že když si Tango s viditelnou radostí ustanoví v cele homo dynamiku se svým spoluvězněm, tak se nikterak nemá k navrhovanému útěku. Odhodlá se k němu, až když se mu po Cashovi začne stýskat. Mimo vězení se jejich cesty nejprve opět rozcházejí, ale jak je řečeno, budou si svůj společný čas za mřížemi navždy pamatovat. Jejich vztah se zkomplikuje, když si Tango začne myslet, že Cash je heterák a spal s jeho sestrou Kiki. Namísto obvyklého řešení v macho filmech, kde by kolegovi rozbil hubu, nebo mu prostě dal požehnání, Tango sužovaný svou sourozeneckou i skrývanou gay láskou se jen zoufale snaží dopídit, co se opravdu stalo. Kiki i Cash, kteří zjevně Tanga mají prokouknutého, jsou tím oba pobaveni a užívají si možnost ho škádlit. Přes různé peripetie postupného sbližování a synchronizování obou hrdinů se pak dostaneme až do finále, kde se sice nejprve opakuje typické macho pošťuchování. To ale utne příznačně Kiki větou: "Připusťte si, že vám to společně klape.", načež po opatrném, ale výmluvném vyznání následuje happy end stvrzený pevným fyzickým spojením obou hrdinů (nabízí se i ustanovení bisexuální švédské trojky s incestním nádechem, ale to by přecjen bylo na Hollywood příliš progresivní). Camp rozměr celého filmu pak násobí fakt, že konzervativec Stallone zjevně neví, že hraje gay postavu, zatímco libertariánský šašek Russel svého queer rošťáka ztvárnil s vědomou vervou. Samozřejmě vše výše řečené je jen jedna z možných interpretací, ale umožňuje si film mnohem více užít. (28.09.2021) (menej) (viac)