Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag

Tohle bohužel není úplně dobrý film, je tu až příliš mnoho vaty a násilných scenáristických přemostění, které film zbytečně rozvláčňují a prodlužují, ale to už asi patří ke stylu Věry Chytilové, alespoň tedy v devadesátých a pozdějších letech (rozhodně měla paní režisérka s trochou soudnosti zkrátit stopáž filmu). Co ale v tomhle snímku funguje naprosto dokonale a co posouvá Dědictví o pěkných pár pater filmového umění výše, je v pravém smyslu tohoto slova GENIÁLNÍ herectví a hlavně komický talent Bolka Polívky. Spolu s novým, do té doby dosud v českém filmu neviděným, typem hrdiny přináší Bolek Polívka tolik neotřelých komických výrazových hereckých prostředků, které mnohdy až hraničí s karikováním sebe sama a s poetikou trapnosti (kterou Bolek s oblibou rozvíjí ve svých bavičských číslech), ale která (skoro až zázrakem) téměř nikdy nesklouzne k trapnosti skutečné! Je obdivuhodné, kolik živočišného humoru Bolek dokáže vytěžit ze své postavy a kolik kreativity používá pro rozšíření verbální složky Bohušova buranského světa. Bohuš je typologicky skutečný buran a o to šlo paní režisérce především, na jeho postavě a příběhu demonstrovat ubohost narychlo vyhnaných ,,podnikatelů" počátku, ale vlastně i celých devadesátých let, bez vzdělání, bez rozhledu, bez vkusu, pouze s evidentní touhou uskutečnit svůj ,,americký" sen v ryze českých podmínkách (tedy s penězi restituovanými, nakradenými či pokoutně získanými za minulého režimu...) Je to bezesporu zrcadlo nastavené době, ale bez Polívkova komediálního talentu a bez té spousty jeho skvělých a dnes již zlidovělých hlášek by tenhle film stěží fungoval... (20.03.2007)

Ohodnotit tenhle filmek je dost obtížný, buď vám buranství přijde vtipný, nebo ne. Ale ejhle, ono je tu za buranstvím skryto i něco jiného, něco víc. Chytilová se přes zdánlivě samoúčelnou a jednosměrnou zábavu dostává až do pomalu filozofických témat. Tedy aspoň mně to tak připadalo. Ale nakonec tenhle film je přece jen komedie a já se u toho místy smál dost, zvlášť několik scén je naprosto dokonalých, místní osazenstvo postkomunistické vsi je autentické, některé hlášky (právem) zlidověly. Jen škoda, že je film tak rozvleklý. Když se na place sejde duo Polívka a Donutil a dostanou od Chytilové svobodu, vytvoří na jednu dobrou nezapomenutelné scény...já znám skoro celý film nazpaměť, ale hlášky tu házet nebudu, stejně je znáte všichni (i vy, co se vám to nelíbí). Dědictví je prostě jednoduchá komedie a zároveň složité drama. (02.10.2008)

Král buranů, vzor flákačů a nedostižný ožrala Bohuš, kterého zde ztvárnil Bolek je už samozřejmě legendou. Osobně mě nenapadá moc věcí co bych tomuhle snímku mohl nějak ostře vytknout - herecky to vidláctví (respektive odměřený intelekt Mirka Donutila) - věřím všem, scénář je správně trhlý a prošpikovaný ZÁPLAVOU legendárních hlášek (pokud třeba nevěříte v Boha, jedna z nich vás možná přesvědčí o opaku :-) )... Možná ta brzce polistopadová atmosféra, která z toho sálá. 80% (17.06.2006)

Peníze na porodnicu. Daj, daj. Šak to furt čteš. Kdejaká vražda, znásilnění, únose. A kde sa to rodí? V porodnici. A já na to mám dávat prachy? Na nejaké vrahy? Sexuální, úchylné? Chlapi, na to zapoměňte...... U nás doma je to fenomén. Každoročný evrgrín. Hlášky z filmu sa citujú v rodine, v partii kamarátov, v škole, v robote no jednoducho všade. Bolek v nás žije a žiť už bude až naveky. Kultová komédia, ktorá je síce vulgárna a nevkusná, ale je aj veľmi trefná. Plná hlášok a nezabudnuteľných scén. Mám to rád kurňa!..... Irenko, už jsi? Už jsi? Víte... ona musí... ona ještě není... však ona bude. Irenko, až budeš, řekni. (14.09.2011)

Chytilová a Polívka se postarali o jeden z nejlepších filmů z porevoluční éry. Chytilová kralovlala svojí režií, díky níž působí jednotlivé scény autenticky. Skvěle je zde použita i hudba, například minimalistická kulisa ve scéně s andělem. Polívka zde zase vystřihnul geniální, řekl bych civilní herecký výkon. Svou mimikou, ale i pohyby ukazuje, proč je i v zahraničí respektovaným umělcem. Ač je film plný neherců, Polívka je tak přirozený, že se mezi nimi ztrácí a profesionální herci jako Chýlková, mezi nimi působí až křečovitě. A svkělý scénář může s přehledem konkurovat Formanovým a Papouškovým nehereckým filmům z 60. let. (06.11.2007)