Réžia:
Lilja IngolfsdottirScenár:
Lilja IngolfsdottirKamera:
Øystein MamenHrajú:
Helga Guren, Oddgeir Thune, Heidi Gjermundsen Broch, Marte Magnusdotter Solem, Elisabeth Sand, Kyrre Haugen Sydness, Esrom Kidane, Victor Roll Nordstoga (viac)Obsahy(1)
Marie se snaží skloubit kariéru s péčí o děti a domácnost, zatímco Sigmund je neustále na cestách. Stejně jako mnoho jiných vztahů, i ten jejich začal bezstarostnou zamilovaností. Po letech manželství však přichází vážná krize a Marie musí čelit svým největším obavám. Vztah ale nemůže zachránit, aniž by sama prošla upřímnou sebereflexí. Norská režisérka Lilja Ingolfsdottir natočila autentické vztahové drama, které si na festivalu v Karlových Varech získalo srdce diváků a obdrželo pět ocenění, včetně Ceny za ženský herecký výkon pro Helgu Guren. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (20)
Získat tohle do světové premiéry v Hlavní soutěži KVIFF je majstrštyk (prý po 12 letech čistě norský film v soutěži a taková trefa). Loveable by s přehledem a velkým aplausem vymetlo Cannes nebo Benátky. Helga Guren si jde pro mnoho hereckých cen a já po projeci musel bagrovat kapesníčky na hajzlicich. ()
Jeden z mála "typicky festivalových" snímků z letošního ročníku, který mi zůstává v hlavě a ještě nějakou dobu tomu tak zřejmě bude. Festivalová ocenění absolutně zasloužená (především ocenění za herecký výkon Helgy Guren jejíž finish je až trochu zdrcující). Citlivost, s jakou Lilja Ingolfsdottir prostřednictvím hlavní hrdinky vykresluje životní bitvy, šrámy a bohužel zažité negativní vzorce, které si často nevědomky předáváme z generace na generaci, je při uvědomění si, že se jedná o celovečerní debut, skoro neuvěřitelná. Není to lehká podívaná, ale určitě je dobře, že snímek uvidíme díky Aerofilms i v našich kinech - 80%. [KVIFF 2024] ()
Znáte ten pocit, kdy vám ve vztahu skřípe něco tak moc, že uvnitř těla dusíte mohutný výkřik? Hlavní postava Marie ten pocit určitě zná. A já ho teď bohužel znám i z pozice diváka, který se nedokázal na tenhle snímek ani za nic naladit a chtěl křičet, aby to už skončilo. Rozpad vztahu, emocionální vypjatost, vnitřní rozervanost. Všechno tam je. Herecky je to přesné, procítěné, odžité. Ale já jako divák cítil jen velmi málo z toho všeho. Technikou vyprávění a mizanscénou nudnější snímek jsem letos ve Varech neviděl a nadšení mnoha diváků příliš nechápu. [KVIFF 2024] ()
První půlhodina taková horší verze Manželských etud. Je fakt otravná! (Hlavně ta kamarádka.) V zájmu celku se ale nedala ze scénáře vynechat. Zbytek je fakt hebké, byť volatilní (i doslova, skrze kameru) instruktážní video, jak si přiznat vlastní slabosti, čelit svým démonům a přijmout to dobré, co jsme (si) v životě našli. Samozřejmě idealizované, trochu ignorující dyadičnost vztahů a přeceňující dobrovolnost rozhodnutí (asi dáno norským prostředím, kde je větší). Ale zatraceně silné a dojímavé.. ()
Lilja Ingolfsdottir dokázala vytvořit film, který rozpláče téměr každého. Marie je nešťastná z fungování svého vztahu se Sigmundem a obviňuje z toho právě svého manžela, který věčně pracuje mimo domovské město. Po tom, co společně navštíví terapii, sled událostí nabere na nečekaných obrátkách. Až na věky je filmem, který ukazuje cestu k sebepoznání a najití pravdy vnitřního hlasu, který ne vždy objektivně vyhodnotí situaci. Excelující Helga Guren bude divákům ještě dlouho ležet v srdíčku. A kdyby vás nepřesvědčily recenze, možná by pomohl dlouhý potlesk ve stoje na MFF Karlovy Vary. [KVIFF 2024] ()
Reklama