Sezóna Titanov

Když integrace a vštěpování morálních zásad, tak prostřednictvím sportu, nejlépe toho středoškolského, který ještě není zatížen penězi točícími se u profesionálů. Nestříkal z toho slizký patos jako u Na vítězné vlně, přesto byla ta subjektivní hranice mezi milým a otravným emotivním apelem párkrát překročena. Produkční Disney vliv byl tentokrát spíše na škodu, obzvláště, když se neobjevila zlá královna a nedala té malé přechytralé koučově Sněhurce rohypnolové jablko.. (13.12.2019)

Nevím, jestli bych se vydržel dívat na zápas amerického fotbalu, ale vím, že tenhle film bych mohl vidět klidně ještě jednou. Trenér Boonea mi chvílemi - slovy trenéra Yoasta - připadal svým fanatickým přístupem na pokraji šílenství, ale svým moudrem dokázal mužstvo stmelit. Dokáže přirovnávat k antice, upozornit na národní dějiny - bitvu u Gettysburghu Tréninkové sestavy chvílemi připomínají sokolskospartakiádní cvičení, ale podpořeny dobovými písničkami baví. To, co začíná fungovat v mužstvu, na hřišti, ale ještě nefunguje ve společnosti. Takže Titáni musí zabrat, aby dokázali ovládnout nejen svůj svět. (31.05.2009)

! Ak ste film ešte nevideli, nasledujúce riadky radšej preskočte ! :-) Milá rodinná podívaná, ktorá si zaslúži pozornosť. Už len kvôli presvedčivému výkonu Denzela, roztomilej malej neurotičke Hayden a celkovému zobrazeniu a atmosfére, kde politická situácia určite nepriala vzniku a prežitiu čierno-bieleho mužstva. (23.09.2011)

Včera jsem se zúčastnil brněnské premiéry Domácí péče. Je to smutný film, ale ne dojemný. Jeden z tvůrců mi před projekcí říkal, že nechtěli citově vydírat diváky, proto že je to takové uměřené. Tu uměřenost mají možná rádi filmoví kritici, filmové diváky ale nudí. Vzpomínka na titány je přesně opačný případ. Bylo to dojemné i ve scénách, kde bych žádný patos nečekal. A to dojetí, které se u mě neustále znovu a znovu dostavovalo...já vůbec nechápu, čím ho ti Američané navozovali..? Ale bylo tam toho hafo. Mnohem víc, než bych si přál. Možná se za ten emocionální výdej snad i trochu stydím... Proto to nebude za 5. Ty 4 jsou ale skálopevné. Na rozdíl od Domácí péče, tam jsem to tlačil trochu na sílu, z úcty k tomu přátelskému tvůrci. Proč se čeští filmaři tak bojí emocí? Vždyť to je koření filmu! Nešetřete na nás tolik! (17.07.2015)

Poprvé jsem byla z tohoto výborného sportovního dramatu doslova nadšená... o pár let později už však na mě těch patetických, plamenných projevů bylo příliš. Přesto jde zřejmě o nejlepší film ze sportovního prostředí, jaký jsem kdy viděla. Druhý nejlepší - "Vítězové a poražení" jsou přece jen někde jinde;-). 81% (04.11.2008)