Sezóna Titanov

! Ak ste film ešte nevideli, nasledujúce riadky radšej preskočte ! :-) Milá rodinná podívaná, ktorá si zaslúži pozornosť. Už len kvôli presvedčivému výkonu Denzela, roztomilej malej neurotičke Hayden a celkovému zobrazeniu a atmosfére, kde politická situácia určite nepriala vzniku a prežitiu čierno-bieleho mužstva. (23.09.2011)

Vůbec jsem nevěděl, co čekat od filmu, který režíroval člověk s jménem Boaz Yakin a o to víc jsem byl překvapen, co se z toho vyklubalo za perfektní spotovní drama se silným příběhem. Dovolím si tento film srovnat s novějším filmem Gang v útoku. Opět nějaký trenér amerického fotbalu se snaží ztmelit nějaké lidi mezi kterými panuje těžká rivalita. V tomto filmu jde o rasismus a o to, jak na barvě pleti nezáleží, aby společně běloši a černoši drželi při sobě a podali výborné výkony. Jde i o hrdost! Příběh je opravdu silný a při jistých momentech nezůstane oko suché a nebo se objeví i slza na krajíčku, protože konec byl dojemný. Navíc k té dojemné atmosféře příspívá hudba od Trevora Rabina. Je sice trošku podobná té z Gang v útoku, ale tady je lepší, protože je to první film se sportovním tématem ke kterému dělal hudbu. Hudba je jak jinak skvělá a hlavně působivá .Trénink černoškého trénera vypadá spíš jako vojenský tábor, ale při sportu je to podle mně důležité. A parádní herecké výkony. Denzel Washignton v této roli exceluje a výborně mu sekunduje i jeho poradce sympaťák Will Patton. Herci, kteří hráli sportovce byli také dobří. A nezapomenutelná Hayden Panettiere, byla v roli trénerovy temperamentní dcery úžasná. Aby to také nebyl dobrý film když to má nálepku " Produced by Jerry Bruckheimer "! (31.08.2008)

Nevím, jestli bych se vydržel dívat na zápas amerického fotbalu, ale vím, že tenhle film bych mohl vidět klidně ještě jednou. Trenér Boonea mi chvílemi - slovy trenéra Yoasta - připadal svým fanatickým přístupem na pokraji šílenství, ale svým moudrem dokázal mužstvo stmelit. Dokáže přirovnávat k antice, upozornit na národní dějiny - bitvu u Gettysburghu Tréninkové sestavy chvílemi připomínají sokolskospartakiádní cvičení, ale podpořeny dobovými písničkami baví. To, co začíná fungovat v mužstvu, na hřišti, ale ještě nefunguje ve společnosti. Takže Titáni musí zabrat, aby dokázali ovládnout nejen svůj svět. (31.05.2009)

K športu a športovým filmom obzvlášť si zachovávam primeraný odstup. Ten je väčší pri filmoch z "kontaktných" športov, kde sa americký futbal umiestňuje na popredných priečkach. Ale nie o svojej predpojatosti som chcel písať. Je zaujímavé, že športové filmy mi pripadajú, ako keby boli nakrúcané cez kopirák a filmy s rasovou problematikou rovnako. Drobný rozdiel je iba v tom, že keď nám zostarol Sidney Poitier, tak nasadíme Denzela Washingtona. A tým aj rozdiely končia, lebo zvyšok sú šablónovité situácie a ich šablónovité riešenia, pridá sa trochu napätia, amerického vlastenectva a pátosu a nutný happy end a je na svete ďalší športový film prakticky neodlíšiteľný od iných. Ale pozerať sa naň dalo, nedostatky boli prehliadnuteľné a tri hviezdičky zaslúžené. (14.02.2017)

Včera jsem se zúčastnil brněnské premiéry Domácí péče. Je to smutný film, ale ne dojemný. Jeden z tvůrců mi před projekcí říkal, že nechtěli citově vydírat diváky, proto že je to takové uměřené. Tu uměřenost mají možná rádi filmoví kritici, filmové diváky ale nudí. Vzpomínka na titány je přesně opačný případ. Bylo to dojemné i ve scénách, kde bych žádný patos nečekal. A to dojetí, které se u mě neustále znovu a znovu dostavovalo...já vůbec nechápu, čím ho ti Američané navozovali..? Ale bylo tam toho hafo. Mnohem víc, než bych si přál. Možná se za ten emocionální výdej snad i trochu stydím... Proto to nebude za 5. Ty 4 jsou ale skálopevné. Na rozdíl od Domácí péče, tam jsem to tlačil trochu na sílu, z úcty k tomu přátelskému tvůrci. Proč se čeští filmaři tak bojí emocí? Vždyť to je koření filmu! Nešetřete na nás tolik! (17.07.2015)