Vzpomínka na Titány
Remember the Titans
Remember the Titans
Réžia:
Boaz YakinKamera:
Philippe RousselotHudba:
Trevor RabinHrajú:
Denzel Washington, Will Patton, Wood Harris, Ryan Hurst, Ethan Suplee, Kip Pardue, Hayden Panettiere, Nicole Ari Parker, Kate Bosworth, Ryan Gosling (viac)Obsahy(2)
Sheryl Yosstová vyrůstá od malička s otcem, který je trenérem amerického fotbalu v jižanském městečku Alexandrie. Píše se rok 1971 a místní tým středoškoláků má pod jeho vedením velké ambice vyhrát turnaj. Všechno se změní v okamžiku, kdy ho na postu vrchního trenéra vystřídá mladý a nekompromisní Herman Boon, zatímco Bill Yosst se musí spokojit s místem pomocného trenéra. Nový trenér sice za sebou má skvělé výsledky, ale pro většinu obyvatel města je nepřijatelný - je totiž černoch. Rasismus, skrývaný pod pláštíkem občanské spořádanosti, ohrozí už první soustředění mladých hráčů. Konflikty jsou na denním pořádku, protože rasové předsudky jsou hluboce zakořeněny na obou stranách. Boon však nešetří nikoho a zajímá ho úspěch celého týmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (245)
Patos všude, kam se člověk podívá. V dialozích, hudbě, hereckých výkonech... Normálně tenhle (u sportovních dramat tradiční) nešvar příliš neřeším, ale tady je ho takové množství, že už se to prostě nedalo snést. Sice podle skutečných událostí, ale přesto typicky (nechutně) disneyovsky korektní báchorka o rasové snášenlivosti, jež naprosto absentuje cokoliv originálního nebo nadprůměrně zábavného. 50 % ()
Disneyho sázka na jistotu verze 2000! Herci mimo Denzela prkení. I když ani Denzel nepředvádí kdovíjakou hitparádu. Závěr je samozřejmě emotivní a vhání do očí slzy, ale bohužel většinu stopáže děj klouže až příliš hladce po povrchu a skoro to vypadá jakoby nebylo na světě nic jednoduššího než integrace černochů v Americe. Na tohle divák opravdu neskočí. Sportovní rovina, jak jinak míč v poslední sekundě. Škoda že mě ten sport vlastně nic neříká. Takže se nechytám o čem vlastně celou dobu mluví :) 60% ()
Podruhé mi tenhle film snad nevyšumí. Jde o hodně zajímavý příběh podaný výborným způsobem, ale bohužel hlavně trochu jednuduššímu americkému divákovi. Spousta náznaků a narážek, které ale trochu bystrý divák vůbec nepotřebuje. Boaz Yakin patří asi do té společnosti, pro kterou je "správňácký" tým bojující nejen se soupeři, ale i s rasismem, určen. S těmi stejně nic takového nepohne. My se mohli aspoň dočkat trochu méně jednoduchosti a těch trapných vševysvětlujících pohledů. ()
Po vynikajícím "Hokejovém zázraku" další skvělý sportovní film, tentokrát z prostředí amerického fotbalu v produkci Walta Disneye a s podporou Jerryho Bruckheimera. Vzniklo silné drama pro celou rodinu, které se zaměřuje stejnou měrou na samotné zápasy i na problematiku rasismu. Vynikající herci v čele s Washingtonem, sympaťákem Pattonem a partou talentovaných mladých herců to vše zabalené v takřka bezchybné režii a ozvučené vynikajícím soundtrackem skrývajícím jak dobové pecky tak i hrdinskou hudbu Trevora Rabina. ()
Poctivý sportovní film, skvělé herní momenty, Washington a Patton jsou osobnosti, jenž utáhnou i nákladní vlak, tudíž tenhle filmík je pro ně rutina a rasový přesah je povolený doping. K posrání je studio Disney! Pitomoučké momenty plné klišé, musely bolet už na papíře, o stříbrném pásu nemluvě. Mohl to být Oscary, slávou a kultem ověnčený sportovní velkofilm, žel "myšákovo" studio se rozhodlo scénář nejprve znásilnit a pak vykastrovat; herci i režisér to zachránili tak, tak ...70% ()
Galéria (24)
Fotka © 2000 Walt Disney Pictures
Zaujímavosti (10)
- Původní scénář byl plný vulgárních výrazů, ale Disney, ve snaze vytvořit dobrý rodinný film, požádalo producenta Jerryho Bruckheimera o odstranění všech nemravností ze scénáře. (freelex)
- Film je natočen podle skutečných událostí čerpaných ze života sportovců Gerryho Bertiera a Juliuse Campbella. (Terva)
- Ústřední píseň k filmu "Titan Spirit" od Trevora Rabina se stala natolik populární, že byla použita v závěrečných titulcích několika sportovních klání, jako jsou například Olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, Aténách v roce 2004 nebo v Turínu roku 2006. Zazněla také po vítězném projevu Baracka Obamy v roce 2008. (Terva)
Reklama