Ja som Sam

Tati, proč dělá sníh vločky? Protože sníh prostě dělá vločky. Co když dítě mentálně přeroste svého rodiče? Má takový otec právo vychovávat dceru? Sean Penn nám milým způsobem dokazuje, že má. Sam podává silný argument, že láska je nejdůležitější složka k výchově dítěte, a že jí velice intenzivně cítí i mentálně postižený člověk, i když to neumí dát správně najevo nebo to vyslovit. Moc příjemný snímek, jen bohužel na svůj příběh moc dlouhý. (23.02.2011)

chcelo by to možno aj 5 bodov, už len za ten pekný výkon Seana a Dakoty. Je to príjemný tak trocha romanticko-dramatický miestami protivne americky nasladnutý film, s dilémou vziať retardovanému otcovi jeho dieťa alebo nie. Myslím , že najmä diváčkam so zmyslom pre rodičovské cítenie sa bude film páčiť, protože "žádnýho jinýho tátu nechci, ...a ... všechno co potřebuješ je láska ..." (mimochodom fil bol skvelo dabovaný do češtiny.). (22.03.2015)

Filmy o autistech mají všeobecně úspěch, protože umí v lidech probudit soucit. Pokud ale havní postava filmu bojuje o vlastní dítě, tak to je teprve pořádná dávka emocí. Sean Penn se role zhostil skvěle a především uvěřitelně (ostatně pro dramatické role má solidní vlohy) a rozkoušnou mladičkou Dakotu (no užívejme si její dětské role, přecej jen už je to dnes dvacetiletá koza :D) si jednoznačně zamilujete. Trošku rozporuplně na mě působila roztěkaná natripovaná, ale zato hodně svojská kamera a možná trochu hollywoodskej odér, který film staví do pozitivnějšího světla, než by nutně musel a tím pádem by se dal vytřískat mnohem hlubší emociální dopad, než se ve skutečnosti povedlo. Pokud ale neřešíte coby kdyby, dostanete křehký a citlivý příběh o opravdové lásce... (27.12.2014)

Samova právnička zanedbávající kvůli kariéře svého syna však znamená už vyložené klišé, byť je ve spolehlivém podání Michelle Pfeifferové mile potrhlá a kouzelně zhnusená, kdykoli se od retardovaného klienta štítivě odtahuje. Dle pravidel bylo samozřejmě nutné najít dvě bytosti z rozdílných planet - aby pak z jejich střetu vytryskl humor a vzájemné obohacování. Humoru se daří líp a groteskní tón přináší i k soudu, když Sam, vznětlivý jako dítě, při každé formální námitce tahá advokátku za rukáv: „Asi máte přestat!“ Podobně vyskakují i jeho postižení přátelé: „Pozor na pusu, ta paní si všecko píše!“ Ale soud je jen epickým obalem pro Samovu osobnost, kterou Penn úžasně kreslí ve zlomcích každodennosti. Pečlivě rovná sáčky s cukrem podle barev a hrnky podle oušek v bistru, kde pracuje; pečlivě krmí dítě poté, co jeho matka uteče hned po porodu, a časový rozvrh dodržuje, jak mu poradili, podle televizních programů. Když dcerka začne klást zvídavá dětská „proč“, odpovídá stejně dětinsky, a je-li postaven před složitější problém, pomáhá si příměry z osudů Beatles. Vzbuzuje soucítění, ale ne soucit, něhu, ale ne útrpnost. Na známé půdě si poradí, ač třeba při placení počítá nekonečně dlouho, o ulici dál je už ztracen. Omezí to výchovu dítěte, jež musí převzít vůdčí roli? (16.06.2020)

Výbornému hereckému výkonu S.Penna výborne nahrávala vtedy ešte nie veľmi známa Dakota Fanning.Film dokáže miestami pekne zabrnkať na divákove city,ale hlavne vás donutí zamyslieť sa či mentálne zaostalý otec je schopný postarať sa o dcéru, ktorá ako 6 ročná je mentálne na jeho úrovni.Odpovedať si musí každý sám.Slabšie štyri hviezdičky.70%. (16.03.2009)