Ja som Sam

Index očekávání byl v mém případě u tohoto filmu vysoký. A jak už to tak chodí, i zklamání tím pádem bylo větší. Příběh mě vůbec ničím nepřekvapil, což by ještě tak nevadilo, protože tato definice se vztahuje na většinu filmů. Dakota Fanning je sympatické děvče a talentovaná hvězdička, Michelle Pfeiffer je prostě ohromně charismatická žena a Sean Penn... Sakra, Sean Penn mě absolutně neoslovil, nechytil mě za srdce, nefandila jsem mu, spíše mi byl protivný. Když si vzpomenu na výkon tehdy neznámého Leonarda DiCapria v "Co žere Gilberta Grapea", kdy jsem myslela, že skutečně obsadili retardovaného chlapce... Kam se hrabe Sean Penn, to se nedá srovnat;-). Tím pádem to u mě tohle drama projelo po emoční stránce, je mi líto. A stopáž je přemrštěná, jak už se to jeví u filmů, které tak docela nebaví. 55% (17.03.2009)

Tati, proč dělá sníh vločky? Protože sníh prostě dělá vločky. Co když dítě mentálně přeroste svého rodiče? Má takový otec právo vychovávat dceru? Sean Penn nám milým způsobem dokazuje, že má. Sam podává silný argument, že láska je nejdůležitější složka k výchově dítěte, a že jí velice intenzivně cítí i mentálně postižený člověk, i když to neumí dát správně najevo nebo to vyslovit. Moc příjemný snímek, jen bohužel na svůj příběh moc dlouhý. (23.02.2011)

Jedna hvězda za Beatles, druhá hvězda za Beatles a třetí hvězda... taky za Beatles. Oukej, ať nežeru, film to není špatný, ale tohle citový vydírání na úrovni čtenářů Řiťmusu života a diváků TV Nova mi je prostě proti srsti, o to spíš, že tu měl rejža k dispozici herce ražení Seana Penna a Michelle Pfeiffer, pak je docela blbý, když je tu všechny válcuje šestiletá Dakota. Do filmu jsem tak šel jen přes soundtrack, přezpívané Beatlovské songy (Pearljamský Eddie Wedder bestofní) mi teď hrajou furdokola :-) (Každopádně dabing Josefa Cardy Retardy retardovanému Samovi (Penn) dává novej rozměr :-)). (23.10.2014)

Sam je milující a starostlivý otec, který miluje svoji dceru s níž se cítí být tím nejšťastnějším chlapem pod sluncem. Problém je v tom, že jeho mentální vývoj se kdysi zastavil zhruba na úrovni sedmiletého dítěte. Až dosud se Samovi dařilo s pomocí přátel překonávat všechna úskalí otcovství. Teď ale do hry vstupuje nekompromisní sociální pracovník a tak Samovi hrozí, že mu dcera bude odebrána, vzhledem k tomu, že ho začíná mentálně převyšovat. A tak se Samova případu ujímá zkušená právnička, která si postupem času uvědomí, že láska je daleko víc, než si člověk může myslet. Tento film mě naprosto chytl za srdce. Tolik lásky, co Sam věnoval své dceři, se jen tak nevidí. - "How can we be so different and feel so much alike?" (21.07.2017)

Mám Seana Penna moc rád. Nebojí se jít do hodně vážných rolí totálně na plno. A většinou není chyba u něj, jako spíše u celého filmu. Třeba zrovna tento kousek s názvem Jmenuji se Sam vůbec není špatným filmem. Jenom s vážným tématem nezachází do krajností, nic nevysvětluje. Prostě Seana Penna hodil do role mentálně zaostalého, ten jede herecky o sto šest, ale to, co se děje kolem něj, to divák musí víceméně přehlížet. No a abych tu nechválil jenom Seana, tak musím říct, že i Dakota Fanning a Michelle Pfeiffer byly ve svých rolích výborné. Jen tam na dvě hodiny a 12 minut bylo na můj vkus moc soudů a také mi přišlo, že se to všechno ohledně sociálky začalo řešit až nějak moc pozdě. Vždyť pokud se byl Sam schopný postarat o své dítě do jeho osmi let, tak proč by to nedokázal i potom? (25.05.2016)