Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Antonín Vaňha, Lukáš Bech, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Alena Rýcová, Michal Nesvadba, Oldřich Navrátil, Miluše Šplechtová, Bronislav Poloczek (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Komediálna sonda do života ľudí na rozostavanom sídlisku a súčasne aj výstižný obraz československej "skonsolidovanej" spoločnosti na konci 70-tych rokov. V kaleidoskopickej mozaike drobných príbehov, kratučkých epizód a útržkov úplne obyčajného dňa na sídlisku sa stretávame s mnohými postavami a postavičkami. Satiricky ladená kritika vtedajších nedostatkov a neúprosný pohľad na zlé ľudské vlastnosti sa strieda s optimistickou vierou v ľudské dobro. (RTVS)
(viac)Recenzie (270)
U Panelstory jsem se výborně bavila. Styl, v jakém je tento sídlištní opus natočen, je v mnohém velmi podobný tomu, který známe z Vlčí boudy. To znamená nezvyklé kamerové úhly, dlouhé nebo opakující se záběry na zdánlivě nedůležité předměty a scenérie plus herecké výkony, které sice nejsou dokonalé, ale k filmu pasují. Osobně jsem měla nejradši jistého ukecaného dědu projevujícího nebývalý zájem o všechno, co se na sídlišti děje :). Samotné prostředí ukazuje realitu dané doby kdy se masově stavěly obrovské šedivé paneláky a ještě než byla jejich stavba dokončena, byly zabydlovány lidmi nejrůznějšího druhu. Uvidíme zde herce a lamače ženských srdcí v jednom, mladou maminku i pracující lidi sředního věku. Všichni zde mají své vlastní příběhy, které se nevzájem prolínají. Rozestavěný sídlák je vlastně takový malý nevzhledný a zablácený mikrokosmos, který si žije vlastním životem, ne však v mnoha ohledech o tolik jiným, než ho známe dnes. Postavy řeší banální situace, ovšem Chytilová nám je servíruje tak, že nám skoro přijdou nevšední a něčím zvláštní. Nechybí samozřejmě jistá dávka humoru i absurdních situací. Za sebe Panelstory doporučuju a dávám čtyři hvězdičky. ()
Se sklenkou vína jsem se prokousal avantgardní depresárií, sociálním dramatem i nadsazenou komediální fraškou, poznamenán zůstávám jen mírně, každopádně jde o bezesporu zajímavý projekt a za šišlajícího dědka - glosátora přihodím ještě bodík navíc :) 7/10 PS: měl jsem tu možnost 4 roky pobývat na pražském jižňáku, i když jen na kolejích, přesto si troufám tvrdit, že mám určitý základ, se kterým tento film u diváka počítá... :) ()
Chytilová chtěla natočit jízlivý obraz nesnesitelného prostředí, výsledkem je svým způsobem cenná a v mnohém určitě pravdivá dobová výpověď, ale naneštěstí taky (téměř) nesnesitelný film, jenž působí dojmem, že kameraman byl na place často hodně opilý a střihač možná i nesvéprávný, vzhledem k tomu, jak je "děj" útržkovitý a značně chaotický (každopádně však divácky až vzácně nevstřícný). A pro téměř všechny postavy platí, že jsou nesympatické, v horším případě rovnou otravné (byť to byl bezpochyby záměr). 60 % ()
Výborná satira, ve které se kromě obrazu bahnité komunity a normalizačního marasmu prosazují i typicky "chytilovské" prvky, zejména pak přízemnost vztahů opačných pohlaví. Trochu nevyváženě působí autentické prvky v kombinaci s výrazně stylizovanou parodií (Kodetův Kodeš), jakoby Chytilová občas nepokládala panelovou realitu za dost vypovídající a cítila nutnost ji zvýraznit komediálními prvky. Z hlediska výkladu rodící se normalizace však naprosto klíčové dílo. ()
výstižná mozaika různých charakteristických postaviček na vznikajícím pražském sídlišti. Všudypřítomné problémy tehdejší doby jsou vykresleny velmi barvitě a není divu, že byl v trezoru. Rukopis Chytilové je velmi čitelný a pro satirický výklad událostí je podstatný. Možná by takto psal Neruda o tehdejších poměrech. Ke konci sice trochu ztrácí na důraznosti, ale přesto i pro svou nebojácnou kritičnost si už zaslouží dát přes hranici 4 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galéria (12)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (16)
- Starou paní v bytě si zahrála matka Věry Chytilové Štěpánka, starý bezzubý pán bloudící po sídlišti byl režisérčin soused z Tróje Antonín Vaňha. Dagmar Slivinskou, představitelku paní, která svede malíře pokojů, potkala režisérka v obchodním domě Kotva na eskalátoru. (BoredSeal)
- Režisérka Věra Chytilová potíže s povolením filmu vyřešila to po svém: vyčíhla si stranického kulturního ideologa Müllera po nedělním obědě, jak u sebe doma umýval nádobí, přelezla plot, vlezla k němu do kuchyně, vzala utěrku a začala utírat talíře a přitom do něho tak dlouho hustila, až jí film povolil. (raininface)
Reklama