Precitnutie v Garden State

V první scéně filmu sedí hrdina v letadle, které se zjevně ocitlo ve vážných problémech, a my sledujeme zděšené cestující, kteří si nasazují kyslíkové masky a jen s největšími potížemi, narozdíl od hlavního hrdiny, zvládají nastupující paniku. Ta scéna navnadí k očekávání emotivní podívané, jenže v následujících okamžicích naladí tvůrci na úplně jinou notu a sledujeme typicky festivalovou produkci na téma jak se vyrovnává dospívající hrdina s traumaty ze svého dětství a hledá své místo v životě. Což by mohlo být opravdu zajímavé, kdybych neměl pocit, že ty emoce jsou nějak umělé a hrdina, stejně jako celý film, je pod sedativy. Pod vlivem uklidňujících prostředků byl podle mě i scénárista a nejspíš i celý štáb. Můj pocit z filmu dobře vystihuje komentář Rex Mundi. Dialogům filmových postav a jejich emocím nevěřím a film mi přijde jako líbivá vykalkulovaná záležitost pro festivalovou porotu na Sundance Film Festivalu. Celkový dojem: 40 %. (04.09.2010)

Malý příjemný kult, který byl oblíbený vlastně už ve chvíli, kdy vznikl. Má všechny aspekty, které film potřebuje, abych si ho zamiloval - sympatické lidi v hlavních rolích, úžasný soundtrack a příběh, ve kterém je velmi snadné se najít, ale právě ta samozřejmost, která z Garden State čiší, mě nakonec odpudila. Ano, dokážu si představit, že jsem Andrew, který dokáže kouzelné Natalie Portman vyjádřit lásku po čtyřech dnech, ale bloudění po kořenech minulosti a zákrutách vlastní duše zůstává daleko za hranicí příjemné věrohodnosti. A navíc scénář si rozdal karty tak, že je ve finále téměř jedno, jak se kdo rozhodne, protože v takových situacích už se dnes překvapení neobjeví. (26.06.2005)

Zach Braff splnil jedno ze základních pravidel režie. Jako diváka mě zaujal ihned v první minutě filmu. Jak je ale vidět, ani tohle zlaté filmové pravidlo neznamená automaticky úspěch. Po úvodním geniálním intru se Garden State stává spíše průměrnou existenciální indie romanťárnou, která je nejsilnější, stejně jako začátek filmu, ve svých nejmelancholičtějších momentech. Ten feeling deprese je totiž nadmíru dobře zachycený a kdyby se na něj Braff zaměřil o něco víc, mohl by natočit opravdu výjimečný film. Takhle je z Garden State průměrný, avšak stále zapamatovatelný kus, jehož potenciál je ale podle mě silně nevytěžený. 6/10 (29.10.2017)

Proč jsem se rozhodl zrovna pro Procitnutí v Garden State? No měl jsem několik důvodů, zejména to bylo zdejší hodnocení a doporučení ShaQuana, v druhé řadě to pak bylo protože mám podobné snímky hodně rád. Jenže všechno bylo úplně jinak... Procitnutí v Garden State není dobrý film, to v žádném případě, jen se tak tváří, snaží se jako parazit nalepit na ostatní příbuzné snímky a sát z jejich úspěchů. Přitom se jim vůbec nepodobá. Důvody jeho průměrnosti jsou zcela jasné, Garden State je příliš konvenční. Chybí mu nadhled, chytrý humor a zejména pak jistá dávka originality, čímž zde myslím přístup k dané látce. Od podobného snímku očekávám že bude jistým způsobem svěží a díky jeho nezávislosti očekávám i nějaké ty neotřelé nápady a myšlenky, toho se tady ale skoro vůbec nedočkáte. Snad jediná scéna, ze které vyzařoval jistý punc "originality" je ta, kde si hlavní hrdina zkouší košili. Krom nezajímavé režie je tu u nevýrazný scénář. Jednotlivé dialogy nejsou špatné a ani premisa není nijak špatná, horší je to však s jednotlivými hrdiny. Až na Sam, která je zajímavá už jen díky slušné Natalii Portman, jsou všichni hrdinové unylí a nenabízejí nic co bychom neměli možnost jinde vidět. Takže jen vata, vata, vata... 50% (22.08.2006)

Zach Braff zabrousil do výsostného teritoria Kevina Smithe - do New Jersey. A vede se mu v něm docela zdatně. Procitnutí z poněkud otupělé nálady Garden State nastane ve chvíli kdy na plátno vtrhne živelná Sam v úžasném podání Natalie Portman. V ten moment si vás snímek zcela získá a až dokonce nepustí. Co mu trošku ubírá kredit je ten nezáživný úvod a někdy až moc násilně umístěná "divnost". Místo aby tu a tam ozvláštnila celkovou atmosféru, tak je jí všude habaděj a někdy je to otravné až kontraproduktivní, jelikož se vám tím postavy zbytečně vzdalují. Zach Braff vychází z tohoto filmu jako lepší režisér než-li herec. Není vyloženě špatný, ale chybí mu to správné charisma, byť jistou auru sympatičnosti mu upírat nelze. Přesto je Garden State celovečerním režijním debutem, který stojí za zhlédnutí. (10.08.2007)