Pasti, pasti, pastičky

Věru Chytilovou nemám zrovna v oblibě, ale některé její filmy se vydařily (např. Kopytem sem, kopytem tam, Dědictví) a Pasti, pasti, pastičky řadím k těm lepším. Alespoň mně se to líbilo, především díky trojici hlavních představitelů - Donutil, Hanák, Stivínová a také kvůli originálnímu námětu, ze kterého až mrazí. Jinak nejlepší z filmu jsou scény, kdy Donutil s Hanákem zjistí, že byli vykastrování a potom ještě, kdy Vávra připravuje míchaná vajíčka a posléze zjistí, co bylo v ešusu. Až na ten konec jsem se dobře bavila. (01.07.2009)

Jak to děláš? Takhle ji nepřeřízneš. Musíš zespoda... Pastičky jsou s odstupem dvaceti let mimo jiné dokumentem o ryze české sbližování autorské kinematografie s neohrabanými pokusy vyrábět filmy čistě pro prachy. O tomto procesu je požitek z tohoto filmu (a většiny filmů bohyně české filmové tvorby z devadesátých let) především. Věra Chytilová točí na jakýsi podezřelý filmový materiál jednu ze svých polo-vážných, polo-komických, nevyhnutelně tragických podobenství o mužích a ženách. Feministický film sycený mužským smyslem pro legraci ze znásilnění, rozkročený mezi Donutilovo jednorozměrné šaškování a milé ochotničení Tomáše Hanáka, předčasně odrovnaného fauna, který už prostě nechce. Na chvostu nesourodé společenství komiček, charakterních hereček a hejno hus, v duchu nevyřčeného přiznání Chytilové, že muži jsou sice špatní, ale na rozdíl od žen alespoň zajímaví a vtipní. Do toho odkudsi zpoza opony proniká product placement [Mattoni atd.], parodie na product placement [Bachovy koule], laciná komunální satira, smělé úkroky k novácké grotesce a camea pro Černocha a Čtvrtníčka. Film, který má koule, chce se napsat. Z časů, kdy bylo možné všechno. To, že ve výsledku film nedrží tvar, je známkou punku, puncem nevinnosti v éře, která nevinnost umožnila: staré kurvy byly (na čas) ze hry a ty nové ještě nedržely kormidlo dost pevně. Co se nechvěje, není pevné. To byla soda... (02.02.2019)

Snímek mě nějak zvlášť nenadchl. Je to prostě klasicky natočená záležitost, tolik typická pro Česko let devadesátých. Časem možná získá tím, že bude ukazovat, jak hezké to tu ještě bylo, kdy se kradlo v malém. Ano, říkám v malém, byť se to tak hned nejeví. Ovšem silnou stránkou filmu je samozřejmě ta delikátní zápletka i její rozuzlení. Předpokládám, že se na to s chutí podívám někdy znovu. Ano, s takovou chutí, s jakou jeden aktér požral varlata druhému aktérovi. Berme tento film jako neoficiální předlohu k americkému snímku Plivu na váš hrob. (26.03.2013)

Výjimečnost Věry Chytilové je podle mě v tom, že zatímco většina českých režisérů se snaží diváky sdružovat, tmelit a konejšit, ona chce všechny rozhádat. Úplně klidně natočí posměšnou grotesku o dvou machistických prasatech, která znásilní ženu a ta je na oplátku vykastruje. Ten film má daleko k řemeslné dokonalosti, není vůbec názorově vyvážený atd., ale taky se o to vůbec nesnaží. Chytilová nechce diskutovat, nechce předkládat věcné argumenty, není korektní. Je to rázná - někdo by řekl hysterická - rozhněvaná žena, která každým filmem cosi nepříjemného zakřičí a s uspokojením pak sleduje nadílku polemik, kterou tím vyvolala. Pastičky jsou - stejně jako Hra o jablko - film jednostranně zaměřený proti mužům: Tvrdí, že muži jsou sobecká, sebestředná, sexem posedlá zvířata, neschopná přijímat odpovědnost. Efekt filmu je účinný: ženy jsou režisérce vděčné, že tak břitce řekla něco, čeho by se samy neodvážily a sama nese na svých bedrech následky v podobě odsouzení od - a to je zajímavé - jiných žen. Všimněte si totiž, že Chytilovou nejhlasitěji kritizují vesměs zase ženy. Muži jsou extrémismem toho filmu dotčeni, protože vědí, že takoví nejsou, ale aby to dokázali, musejí zatnout zuby a předstírat, že kritiku "takových" vpodstatě vítají. No a mazaná režisérka se neviditelně směje za svými tmavými brýlemi, protože i zcela průměrným filmem dosáhla toho, co chtěla. 60% (05.09.2006)

Celkem v pohode film, jehoz jedinej problem je slabsi scenar a zbytecna delka. Prvni hodinka je fakt fajn, Hanak i Donutil jsou dokonaly, dialogy jsou vtipny a sem tam padne naka vostra hlaska. Jenze pak film uvizne na mrtvym bode a do konce filmu se tam postavy jen tak motaj a nic moc se nedeje, navic samotnej konec je krapet divnej. Nicmene i v tech nejslabsich chvilkach zachranujou film herci, takze to na ty 4* bude. (11.11.2007)