Horem pádem

Velice dobré čtyři hvězdičky - snad bych mohl dát i těch pět. Tomuhle filmu jsem se velmi dlouho vyhýbal, protože mi všichni říkali, že je to ještě horší než Pupendo (a to by bylo co říct). Nakonec jsem se na něj podíval až v televizi a dost příjemně mě překvapil. Především jsem si spravil mínění o Jarchovském. Hřebejkova režie je skvělá. Celou dobu jsem se docela bavil, příběh i postavy mi připadaly samozřejmě vykonstruované, ale na komedii tak akorát, že mi to tam dost sedlo - a při závěru mě skoro až zamrazilo (a taky při scéně na policejní stanici). To jsem od Jarchovského a Hřebíka opravdu nečekal. (01.01.2007)

Z českých filmů si většinou nenechávám nic utéct a snažím se vidět vše. Kupodivu, tohle mi tenkrát uteklo a i když to od té doby běželo párkrát v TV, nikdy se nazadařilo až dnes. Žel nadšený z toho nejsem. Skoro by se zdálo, že to má nějakou základní dějovou linii, ale nemá. Je to spíše slepenec několika různých příběhů u kterých čekáte závěrečné prolnutí a nějaký efektní závěr a ono nic. Hřebejk s Jarkovským si tu tak odplivli nad některými z nás a já ani netuším proč a co je k tomu vedlo. Asi chtěli být moderní proevropští. Chabý scénář seč mohou dotahují herci a hezká kamera (až an tu přežloutlou Austálii)  a snad proto tomu nedám svě hvězdičky. Docela by mne zajímal onen progresívní přístup obou pánů dnes, kdy plot už se zase může říkat a ochrana vnějších hranic také. Dávám za 3 čaje s citrónem, ale bez medu! PS. Já si také myslím, že by ta malá zelená zemička měla zůstat nám ! * * * (29.01.2022)

Celé je to s tím Jarchovským a Hřebejkem o tom, že oni bohužel netočí filmy o lidech, ale o tezích. Postavy v jejich filmech pak slouží jen jako věšáky na ony teze. Byl-li v Musíme si pomáhat někdo Němec nebo Žid, byla to vlastně celá jeho charakteristika. Dále pak jako ono ztělesnění Němce, Čecha či Žida poukazoval na nějaký morální problém. Zrovna tak v Horem pádem v podstatě všechny postavy slouží jako zobrazení nějakého životního postoje vyplívajícího ze soužití vícero ras. Tyto teze jsou režisérovi a scénaristovi bohužel cenější než příběh a ten tím samozřejmě trpí. Takový film je spíš plakátem než osobní výpovědí. S Hřebojovými názory se v zásadě ztotožňuji, ale pokud jde o mě, film by měl být (i) něčím jiným než deklarací správných postojů ke světu. (No a teď trochu hra, kdo je kdo? František je skinhaed, ale Milušku a dítě chce víc než svou ideologii. Milušce na rase nezáleží, ale je přesvědčená, že dítěti by dokázala dát rozhodně víc než jeho ubohá uprchlická maminka. Věra je ztělesněním ideje nemám rád rasisty a Cikány a ve skutečnosti trpí svým smutným životem o samotě na společenské periferii města. Hana pomáhá uprchlíkům, ale v krizové chvíli se také projeví jako rasistka. Martin si vzal černošku a nepěstuje si dnes už žádnou konkrétní identitu. Lenka je dosud všemi předsudky nezatížená dívka a ve volném čase tančí španělské tance. O tom ten film je, ale vlastně o ničem jiném. Další už je jen záminka k představení všech postav.) (08.11.2004)

17% - Absence dobrého scénáře, inteligentního humoru a herecké přesvědčivosti dělají z Horem pádem další průměrný oddechový film pro diváky milující "hlášky". Na mnoha místech je ale film zbytečně vulgární, a ačkoli se tváří jako že "ze života", vidím za tímto projektem pouze lacinou a zoufalou snahu šokovat, a nastavovat zrcadlo. Za to strhávám další hvězdičku. * (22.09.2005)

"Víš, co mě napadlo? Že člověk takhle riskuje jenom proto, aby odjel v létě do Thajska a tam sežral pečenýho netopýra." Trochu mě děsí představa, že jsem po promítání svému společníkovi zapáleně vyprávěla, že mě nebaví typ filmů tady s těmi povšechnými slepenci lidských příběhů napříč společenskými vrstvami a délkami vlasů, které se v jistých momentech fatálně, ač třeba nepatrně, dotknou. A potom jsem si vzpomněla, jak někomu jinému neméně zapáleně vyprávím o svém vlastním projektu, který obsahuje osudovou lovestory, zombíky, dvojitou vzájemně nesouvisející sebevraždu, metalistu prosťáčka božího, dítě jménem Misery a post-kapitalistický život v industrializované poušti - no, alespoň vím, že se mám vyhnout kombinaci sociálně kritického a komediálního pohledu, protože to trochu působí jako facka na obě strany. (25.11.2013)