Horem pádem

Natočit dobrý film ze současnosti se zdá být pro naše současné tvůrce ještě nesnadnějším zadáním než zvládnutí ostatních témat a subžánrů hraného filmu. Jan Hřebejk, nesporná autorská i režisérská špička naší polistopadové kinematografie, zde naznačil limity svých přístupů. Limity, které narážejí o úzké meze nabízené tentokrát až křečovitě tezovitým Jarchovského scénářem. Možná i skutečný příběh se snaží na poměrně malou plochu soustředit co nejvíc z polistopadové reality na počátku tisíciletí. Výborní herci, Tříska a zvláště Vášáryová, místy nemají co hrát a ti ostatní na tom jsou ještě o poznání hůře. Místy bloudí stříbrným plátnem spíše etudy prvoplánově reprodukující požadované věty v dějích, jimž rozum nedává šanci na umělečtější zažití. V druhé polovině se sice nejostřejší hrany obrušují, ale celkový dojem z tohoto filmu už nejsou s to podstatněji ovlivnit. Určitým plusem je nesporná snaha o kritický pohled na skutečnost, kterým připomíná ještě tezovitější, dnes již starší seriál České televize SPRAVEDLNOST NA LAVICI OBŽALOVANÝCH. Fakt, že film uspěl v ČESKÝCH LVECH, vypovídá o skutečném stavu soudobého českého hraného filmu mnohé. (15.01.2009)

Nekompaktní slepenec útržků, črty mezilidských vztahů, které ale postrádají cokoli, co by diváka chytlo nebo mírně zaujalo. Skoro zbytečný film, na který se podívám a už nikdy si na něj nevzpomenu (krom komentáře na csfd:-). Nic co dojme, nic co urazí, plochý, tupý film. A zasmát se tomu taky nedá, pokud se někdo zasměje u sprostých slov pronášených Liškou, budiž. Já ne. A role J. Macháčka byla trapná a její rádoby tragické vyznění jakbysmet. Tak trochu se nabízí slovo samoúčelnost. Tento film jen jen dokazuje, jak moc si Hřebejka nevážím a jak moc ho neuznávám, protože ani JEDEN jeho film mě nic nedal. Škoda. (09.06.2006)

Česká odpoveď na módnu vlnu vzájomne sa prepletajúcich filmov v štýle Amores Peros. Viac ho ale svojou témou rasizmu pripomína americký Crash, ktorý vznikol až po ňom a pochybujem, že sa v ňom inšpiroval. Hrebejk v podstate režijne aj scenáristicky uspel, používa svoje trademarky ako stolová scéna a podobne. Postavy sú viac uveriteľné ako trebárs v Pelíškoch, aj keď s nimi nie je až taká sranda, že.... (05.06.2012)

Rozhodně jeden z těch mimořádně kvalitních Hřebejkových filmů,který bezpochyby zaujme svým nahlédnutím do dnešní společnosti. Zvláště vyjímečné výkony Jirky Macháčka,Petra Formana,Pavla Lišky a Jana Třísky k tomu nemálo přispěli,ale jistě nejvíc zde zazářila Emília Vašáryová,která svým úžasným herectvím,vždy dokáže rozeznít mou skrytou citlivější strunu. (20.02.2009)

Navzdory rozpačité recepci musím Hřebejkovi přiznat jedno vítězství... konečně natočil film z české současnosti, který mi přijde jak vtipný, tak pravdivý a něco vypovídající. Netopí se v samoúčelné sprostotě (jako Anděl Exit) ani v násilném cool stylu (Samotáři a další Ondříčkovy polotovary), disponuje solidním scénářem, který má konečně jak smysluplný průběh, tak výtečně vypointovaný závěr – právě za bezútěšný a minimem prostředků odvyprávěný konec jsem ochoten hodně odpustit. Odpustit co? Absenci jednotící atmosféry... bez lehké nostalgie a melancholie jakoby Hřebejk nemohl najít svou optimální vypravěčskou polohu a marné je pak kouzlení barevnými filtry. Zejména kdesi veprostřed, při shledání otce se synem, se film rozsýpá do dlouhých záběrů a zbytečně natahovaných dialogů. Podstatným faktem je, že ty nejsou samoúčelné a někam vedou, čili chvilková utrpení a ztráty koncentrace mají v důsledku smysl. Poučen Pupendem nedělá Hřebejk z Horem pádem nesoudržné pásmo za každou cenu vtipných gagů, ale hlášky a anekdoty vsouvá ústrojně do plynoucího děje. Některé skeče bohužel kostrbatě vyčuhují a připomínají, že Jarchovský to ve snaze být oduševnělý pravidelně přehání. I tak mě Horem pádem dokázalo rozesmát mnohem upřímněji než jeho předchozí snímek. Sázka na sílu herectví vyšla – osobně mě nejvíc překvapil Jiří Macháček, jehož Bejk je nádherným kouskem (a výrok: "Bůh není, proto fandím" vystihuje celé jeho nešťastné nitro). Výtečný je i divadelník Forman, kterému to hraje zejména ve scénách s Emílií Vášáryovou... nicméně nenašel jsem důležitou postavu, která by byla zazděná hereckým výkonem. Vyšlo i kouzlení s různými žánry v soundtracku, poněkud nevyšly ony barevné filtry, ale to je vedlejší. Nejdůležitějším faktem je, že tahle výpověď o stavu společnosti a jedinců v ní, studie tolerance a mnohostranná úvaha nad problémem menšin, má hlavu a patu, obsah, sdělení... neznám lepšího slova nežli "smysl". A ačkoli tvůrci žvýkají obrovské sousto, které si ukousli, často s velkými obtížemi, přesto je Horem pádem film zábavný, kvalitní... (27.10.2004)