Réžia:
Robert MarkowitzKamera:
Eric Van Haren NomanHudba:
Charles BernsteinHrajú:
Michael Tucker, Juliette Lewis, Brad Pitt, Emily Longstreth, Laurie O'Brien, Yvette Heyden, Tom Everett, Michael O'Keefe, Bradley Pierce, Lew Hopson (viac)Obsahy(1)
V patnácti letech už toho má Amanda Sue Bradly (Juliette Lewis známá z filmů Takoví normální zabijáci a Cape Fear) za sebou víc než dost. Dívka zneužívaná otčímem, od které se vlastní matka odvrátila, utíká z domova. Navzdory samotě a strachu je odhodlaná přežít a najít chybějící porozumění. Brzy se ale stává obětí pasáka Billyho (Brad Pitt, Dannyho parťáci, Interview s upírem) a její už tak dost problematický život se dál zamotává. Jedné noci se noví partneři opojení drogami a alkoholem vydávají na divokou jízdu, která končí … vraždou. Důkazy proti Amandě jsou přesvědčivé a brutalita spáchaného zločinu ji navíc zařadila mezi dospělé vrahy. Verdikt „vinna“ by tak pro ni znamenal smrt. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (41)
Predstava popravy pätnásťročného dieťaťa je fakt desivá.Ak si k tomu primyslíme hrôzu,ktorou počas svojho kratučkého života prešlo,sme na najlepšej ceste prikloniť sa na stranu zločinca a odsúdiť zákon.Prečo to tak necítili porotcovia,ktorí bez mihnutia oka poslali malé dievča do plynu,zostáva pre moju citlivú dušu záhadou. ()
Juliette Lewisová v tomto málo známém a moc dobrém filmu dokazuje, že když se rozdával herecký talent, tak si šla 2x. Zastiňuje i Brada Pitta, který je tu sice dost odporný a věrohodný, ale na svojí tehdejší přítelkyni nemá. Škoda, že tahle skvělá herečka chybí v první herecké garnituře, ačkoliv....... to vlastně není mínus. ()
Film co vyvolá otázky a zamyšlení jestli společnost jedná správně a nahlíží tím správným úhlem na lidi co tolik štěstí v životě neměli...Mám tyto filmy rád co vás nabádají přemýšlet.Jinak Brad Pitt tu hraje jednu ze svých postav co není hrdinský ani zrovna vzor správného chování..:-) jinak některé scény mi přišly přemrštěné,jinak bych dal více,takto 75 % a čtyři hvězdy. ()
Pätnásť ročná Amanda Sue Bradleyová je zatknutá za únos a vraždu. Nevlastný otec ju sexuálne zneužíval. Jej matka sa o ňu nezaujímala. Únik z tohto ťažkého života vyriešila tým, že sa vydala za svojho osemnásť ročného priateľa. No po pár mesiacoch ju opustil. Amanda sa začala živiť ako striptérka. Dostala sa do područia pasáka, narkomana a kriminálnika Billyho. Zo špinavého baru ju vytiahol rozvedený vojak Mike. Prichílil ju u seba doma a začali spolu žiť. Zakrátko sa aj tento vzťah rozpadol. Amanda sa ocitla znova na ulici. Vrátila sa ku Billymu. Ten ju nahovoril na to, aby sa Mikemu pomstila. Z Amandy sa stala chladnokrvná vrahyňa. Hrozí jej trest smrti. *** ()
Napriek očakávaniu a extrémne silnému posolstvu a téme ma snímok po pocitovej stránke nejak výrazne nezasiahol. Réžiu a celkové spracovanie by som si vedel predstaviť aj inak, išlo z toho vytrieskať podstatne viac. Našťastie mal režisér šťastnú ruku na hercov čo celkovému dojmu výrazne pomohlo, hlavne J. Lewis bola fantastická. Jej tie postavičky jednoduchých, prostých, niekedy aj nahlúplych dievčat idú geniálne, to vždy zhltnem aj s navijakom (napr. vo filmoch Čo žerie Gilberta Grapea, Kalifornia...). A B. Pitt to je v tomto jeho období už klasika, typická póza rebela, len tu rebeloval až moc. Obaja ma teda bavili po celý čas. Navyše slabšie miesta vo filme môže divák vyplniť premýšľaním nad témou a morálkou trestania detí hrdelným trestom. Hlavne keď uvážime, že v mnohých prípadoch za kriminalitu detí si môže spoločnosť sama. 70/100 ()
Galéria (27)
Fotka © National Broadcasting Company (NBC)
Zaujímavosti (3)
- Film je natočen podle skutečného zločinu z roku 1982, který spáchala Attina Marie Cannaday. Ta se ve skutečnosti vdala ve 13 letech a rozvedla se ve 14 letech. V době soudního procesu jí bylo 16 let. Byla opravdu odsouzena k trestu smrti smrtící injekcí, v roce 1984 byl rozsudek změněn na doživotí a dvakrát 25 let a nakonec ji v roce 2008 propustili. (Radiq)
- Film sa odohráva v americkej Oklahome a je v ňom niekoľko odkazov na popravu v plynovej komore. Štát Oklahoma však nikdy nepoužíval plynovú komru na popravy. Od vzniku štátnosti (ako 46. štát USA v roku 1907) sa používalo elektrické kreslo. Prvýkrát v roku 1915 až do roku 1966. Od roku 1977 sú na popravu používané smrtiace injekcie. (Smok)
Reklama