Réžia:
Tomáš Vorel st.Scenár:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Tomáš PolákHrajú:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Marhoulová, Tomáš Vorel ml., Marika Procházková, Jiří Macháček, Ivana Chýlková, Tomáš Hanák, Daniela Valešová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (237)
Ve srovnání s Vorlovou rannou tvorbou je to slabší kus, ovšem o moc lepší než gympl. Film však staví na základě staré Vorlovi tvorby, nepřínáší nic moc nového, kromě občas trapných scén s mladším Vorlem, u kterého si nemohu pomoc, ale postavám, které ztvárněňuje, prostě vůbec nevěřím. Navíc ani ta hudba Mig 21 nebyl úplně šťastný nápad, začalo to pak působit monotónně, trošku jako hudba přidaná k nějakému rodinnému videu. Abych byl ovšem spravedlivý, tak film má pár opravdu nápaditých a vtipných scén a to zejména gegy starý dobrý sklepácký gardy... ()
Tak tohle je hodně jiné i na SKLEPáky. Musím určitě pochválit odvahu, něco takového v dnešní době natočit a prezentovat bez uzardění jako plnohodnotný film, ale jak vidno jde to. A navíc se to povedlo! :-) Velice nápadné jsou dějové nedostatky, které zde nelze zaplnit rádoby zajímavými dialogy, jak to můžeme vidět ve většině filmů, což na druhou stranu paradoxně přidává Skřítkovi na spádu. Spousta "vtipů" je hodně stupidních, ale například vždy když blikl blesk policejního foťáku, mohl jsem se začít bez obav smát, navíc "korupční" scénka je jedna z vrcholů filmu!! ()
***** za formu, odpad za obsah. A to i přesto že nejím maso. Nebo možná právě proto. Způsob, jakým nám tu Vorel vtlouká do hlavy svý názory, je mi krajně nepříjemnej. Navíc to má bejt vtipná chytrá kritika konzumního života, která ale působí trapně, buransky a je tam spousta skrytý(?) reklamy. Anarchie, vole. Taky ste měli při sledování často tenhle pocit? Quo vadis skřítek? ()
Rozhodně originální dílo. Po chvíli ani člověk nevnímá, že se ve filmu nemluví. Jinak děj nic výrazného nepřináší a film si tak nějak plyne od nikam do nikam. Bavilo mě však pozorovat všechny "sklepácké" či "českosoďácké" herce v akci a nebýt toho, že se stále opakovaly stejné dvě hudební melodie od MIG 21 dalo by se mluvit i o zdařilém hudebním doprovodu. ()
6/10 - Jelikož mám Pražskou pětku rád a povídka Směr Karlštejn je po Na brigádě! má nejoblíbenější, na Skřítka jsem se docela těšil. Po jeho zhlédnutí z něj mám ale smíšené pocity a je to asi tím, že groteska coby celovečerák je daleko nevděčnější - co bylo vtipné a osvěžující u krátké Směr Karlštejn, může se změnit u devadesátiminutového snímku v nevyrovnanost a občasnou nudu... Vzhledem k tomu, že Vorlův novější film Gympl jsem viděl dříve, bavilo mě pozorovat, jak určité prvky Vorel použil i v Gymplu (zejména vše, co se točilo kolem Vorla mladšího). Takže dávám tři a je mi to líto, ale tentokrát nemohu jinak. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (6)
- Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)
- V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
- Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
Reklama