Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (237)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Zajímavě podaná groteska, který se ze začátku pro diváka bude snažit svým zrychleným způsobem zaujmout a to vcelku zdařile. Ne, že by to byl zrovna vtipem nabitý film, ale já ho tak s potěšením sledoval a čekal co se dál naskytne v příběhu, že jsem se nemohl odtrhnout od obrazovky. Jediné co by jsem mohl vytknout je (opravdu) často opakující se skladba kapely Mig 21 - Snadné je žít nebo respektive jen její podkres, který mě chvílemi docela vytáčel, ale dokázal se vždy ztlumit ve vhodnou chvíli. Konstelace dobrých herců přidává na kvalitě a nedá se jejím zasazením do příběhu absolutně nic vytknout i když jsem jim nerozuměl prakticky ani slovo. Rozhodně ze začátku zděšení, ale na konci příjemné překvapení. ()

Lennnnna 

všetky recenzie používateľa

Byla bych ráda, kdyby mi někdo tu skřítkovu nesmyslnou postavu vysvětlil, já bych veškerý scény s tímto stvořením nemilosrdně vystřihla. To co se mu klimbalo na zádech byl choroš??? Jinak jsem kupodivu celkem spokojená, taková groteska to je dost odvážný a nutno říct, že i riskatní projekt (a já osobně jsem byla vskutku nedůvěřivá), ale na to, že za celých 90 minut postavy vlastně ani nežblebtnou je to poměrně zábavný. Jen ty jatka, brrr!!!! ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Na jednu stranu chápu, že celý koncept Skřítka dává Vorlovi smysl. Jsou tu roky, které prožil v Mimoze, je tu groteska Výlet na Karlštejn a samozřejmě všudypřítomný motiv skřítka, jeho různé inkarnace, připomínky, odkazy na něj... Ale pokud je zároveň Skřítek vyvrcholením toho všeho, nemám úplně radost z toho, že právě tady definitivně převzal roli dvorního herce Tomáš Vorel ml. - ačkoli je to masová komedie o mase pro masy. S přenesením hlavních myšlenek svého díla na svého syna se Vorel st. stává mluvčím mladší generace a tu svou opouští ve prospěch mladých, aby žil jejich problémy. A je to velké překvapení, že i oni si žijí své životy, aniž by museli čelit totalitě nebo revoluci. Problémem nové doby je rutina a šeď. A když si toto uvědomíme, chceme i s tímto a proti tomuto bojovat společně se Skřítkem? Z nových výrazných tváří Vorel sahá po Marice Procházkové a Ivaně Chýlkové. ()

Marius 

všetky recenzie používateľa

Natočiť grotesku v 21. storočí musí určite producentom pripadať ako samovražedný nápad, napriek tomu je Škriatok pokusom o vzkriesenie tohto žánru, tak populárneho začiatkom storočia minulého. I keď sa v rámci žánru škriatok určite nestratí, doplatí na zmlsanosť dnešného diváka, ktorý sa už nesmeje kopancom do zadku a „náhodným“ pádom na zem. Gagy v dnešnej dobe musia byť svojim spôsobom sofistikovanejšie a nie tak prvoplánové ako si to mohli dovoliť Chaplin and co. A to je Škriatkova slabina. Gagy sú totiž dostatočne nevyrovnané, niektoré sú geniálne a niektoré dosť slabé. Postava Škriatka je vo filme len do počtu, dej poriadne neovplyvňuje, čo ma vedie k otázke či vôbec bola potrebná. Pochváliť však treba muzikálny doprovod od MIG 21. 6/10 ()

lewwin 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film mě zpočátku rozhodně nelákal. Ležel mi doma drahnou chvíli, než jsem se konečně odhodlal si ho pustit. A líbil se mi; oblíbení herci a netradiční způsob zpracování mě zaujal. A kromě toho natáčení k mému překvapení probíhalo i v mém oblíbeném klubu Wakata, takže bod k dobru Už jen proto, jak se tam Polívka honí se svým filmovým synem:) ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (6)

  • Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
  • V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)

Reklama

Reklama