Zimní válka

Velmi ma tento film od Finov prekvapil a necakal som, ze to bude na takej dobrej urovni, co sa tyka deja, hercov a akcii. Film je extremne dlhy a musim povedat, ze ma fakt uputal, hlavne ta cast filmu, kde sa ukrutne a tvrdo bojovalo v tych zakopoch, kde neustale utocili ruski bolsevici. Boje boli nerozhodne, pretoze raz vyhrali Rusi a opatovne stratenu poziciu za okamih znova ziskali Fini. Film disponuje dobrymi kamerovymi zabermi, takze neni nudza o dobre zobrazenie vybuchov a o tankoch ani nehovorim. Vsetkemu najviac dominuje krasna finska priroda, ktoru po case znicili bomby od ruskej delostrelby. Tento neznamy film sa fakt Finom vydaril a preto mu udelujem najvyssie ocenenie. (21.10.2011)

Finsko pro mě vždy byla vzdálená a nezajímavá severská země, se kterou jsem nechtěl mít nic společeného. Ted, když se mi do ruky dostala zimní válka, založená na skutečné události a během tří hodin vypilovaná takřka do detailu, můžu s klidem otočit list a pustit se do další kapitoly finské filmografie. Nezáživnost tu pro vojenské nadšence nehrozí a střeliva kolem lítá taky dost, tudíž mě nezbývá, než jim poslat dávku zpět. Moc dobrá rána!!!! (18.09.2010)

Neuvěřitelně dlouhé a neuvěřitelně neutíkající film. Neustále se zde objevují prostřihy létajících letadel a finů kosících jakoby tupé nepřátele. Opravdu mě to příliš nenadchlo. Člověk se z toho nedozví příliš o historii, je to spíše jen o pocitech, střelbě a krvi. Celý film neustále jen posílají Marttiho něco vyřizovat a chybí zde nějaký větší tah na scénáristickou branku. (04.01.2016)

Pokud chtěl režisér představit divákům totální únavu finských vojáků během Zimní války, docela se mu to díky těm třem hodinám povedlo :) Ale vážně - asi málokdo dokáže zachytit beznaděj a depresi tak dokonale jako seveřani. Sledujete, jak vám umírají kamarádi, jeden po druhém, a nemůžete s tím dělat nic jiného, než sami zkoušet přežít. 65 % (09.09.2015)

Na "malou" evropskou produkci je to výtečně natočený válečný velkofilm. Nepřichází sice s ničím formálně neobvyklým, ale už samotný fakt, že se tahle opomíjená kapitola 2.světové války dočkala důstojného a důvěryhodného filmového zpracování, mě těší. Nijak se netajím obdivem k tomu, jak tenkrát Finové dokázali mnohonásobně početnějším Rusům tak dlouho a tak úspěšně odolávat. Aspoň část z toho, jakou strašnou cenu za to platili, dokáže snímek Talvisota zprostředkovat. Nemá bůhvíjak vypiplanou dramatickou strukturu, v podstatě jsme po delším prologu svědky jen dalších a dalších zoufalých bojových střetů, zimy, strádání a mrtvých, takže to někomu může připadat zdlouhavé. Pro ty kluky v zákopech to ale bylo jistojistě mnohem delší. Kdyby někoho tahle tématika zaujala natolik, že by se chtěl dozvědět i víc, doporučuju výbornou knihu Karla Richtera Hranice placená krví. (26.02.2012)