Zimní válka

Málo známy fínsky vojnový klenot, neskutočne pôsobivé, desivé a dokonalé, bez amerického pátosu a zbytočných komerčných kudrliniek. Kto bol očarený snímkom Zachráňte vojaka Ryana (1998) alebo Čatou (1986) odporúčam do pozornosti tento film, určite nebude sklamaný, spomenuté snímky sú iba tieňom tohto veľkolepého diela. Ponúka totiž aj niečo navyše. Majstrovskú, hlbokú psychologickú sondu do duše mužov, ktorých nečaká nič, iba smrť, prežitie a víťazstvo sa zdajú byť len vzdialeným snom, pričom všetky ľudské túžby sa scvrknú iba na tento cieľ. Teda niežeby som niečo podobné nenašiel aj v americkej produkcii, ale určite nie do takej hĺbky a takou surovou, naturálnou a realistickou formou. Môžem povedať iba jedno. Nevidel som lepší vojnový film, nezostáva nič iné iba vstať a zatlieskať, bravooooooo!!! (31.05.2014)

Na "malou" evropskou produkci je to výtečně natočený válečný velkofilm. Nepřichází sice s ničím formálně neobvyklým, ale už samotný fakt, že se tahle opomíjená kapitola 2.světové války dočkala důstojného a důvěryhodného filmového zpracování, mě těší. Nijak se netajím obdivem k tomu, jak tenkrát Finové dokázali mnohonásobně početnějším Rusům tak dlouho a tak úspěšně odolávat. Aspoň část z toho, jakou strašnou cenu za to platili, dokáže snímek Talvisota zprostředkovat. Nemá bůhvíjak vypiplanou dramatickou strukturu, v podstatě jsme po delším prologu svědky jen dalších a dalších zoufalých bojových střetů, zimy, strádání a mrtvých, takže to někomu může připadat zdlouhavé. Pro ty kluky v zákopech to ale bylo jistojistě mnohem delší. Kdyby někoho tahle tématika zaujala natolik, že by se chtěl dozvědět i víc, doporučuju výbornou knihu Karla Richtera Hranice placená krví. (26.02.2012)

Neokázalý, civilní film o vstupu Finska do druhé světové války doopravdy zaujme zřejmě jen úzkou skupinu lidí soustředící se na válečná období a historii obecně. Většinovému divákovi se bude zdát bezpochyby dlouhý a často nudný (189 minutová verze). Parikka natočil film o období, kdy Finové proti své vůli vstoupily do druhé světové války. Vstoupili tam ovšem bez zbytečných diskusí, v jejich čele nestál Beneš, ale válečný hrdina z první světové války Mannerheim, který bral obranu vlasti při napadení jako samozřejmost, a to i v situaci, kdy počty vojáků v boji byly neporovnatelné. Ve filmu nejsou k vidění patetické scény, hrdinné, dobře vypadající vojenské akce, vidíme "jen" normální finské chlapy, umírající při potyčkách v zákopech na rusko-finské hranici. Scény jsou syrové (boje na bodáky), atmosféra tíživá. Churchill ve svých pamětech popisuje Zimní válku takto: "Byla velká zima. Finové byli velmi dobře vybaveni lyžemi a teplými oděvy, které Rusům zcela chyběli. Rusové marně spoléhali na převahu v počtu a těžších zbraních...Severně od Ladožského jezera potkal útok proti Mannerhemově linii na Karelské šíji stejný osud jako operace na severu. Počátkem prosince byl proti linii samé zahájen útok vedený téměř dvanácti divizemi. Ruské dělostřelecké ostřelování nebylo dostatečné, tanky byly většinou lehké a řada po sobě následujícíh frontálních útoků byla odražena s těžkými ztrátami a bez jakýchkoliv zisků.." Finové se ovšem bránili bez jakékoliv pomoci zvenčí (Švédové s dobrou armádou zvolili neutralitu a Británie s Francii tak dlouho diskutovaly o možnosti dodávat vojesnký mmateriál přes Norsko a Švédsko, až bylo na cokoliv pozdě) a drtivé přesile nemohly dlouho vzdorovat. Přesto způsobily Rusům ohromné ztráty (126 tisíc mrtvých a přes 250 tisíc raněných Rusů vs 22 tisíc mrtvých a 43 tisíc raněných Finů), obrana země jim navíc do velké míry pomohla uchovat si nezávislost i po roce 1948, kdy se Stalin se obával iniciovat převrat v zemi, kde má každý doma zbran a nebojí se jí použít. I tak ale Finové nepatří k vítězným stranám. Jejich pozdější spolupráce s Němci ve snaze zbavit se Rusů je stála desetinu území na severum země a přístup k Severnímu ledovému oceánu. (05.05.2011)

"Jedinú zem, ktorú im dáme, bude na ich hroby..." Rusi v roku 1939 jednoducho požadovali Fínske územie. Tí boli síce po občianskej vojne trochu nejdnotní, ale ukázali ako sa dokážu proti nepriateľom spojiť. Tento trojhodinový film je takmer do polovice bez akcie, čo vôbec nevadí, pretože dostávame slušný prehľad o tom ako to prebiehalo. Od rečí medzi obyčajnými ľuďmi až po velenie, dialógy o tom , že snáď niečo vyjednajú bez vojny, neskôr sme svedkami narukovania, zatiaľ všetci v presvedčení, že iba na cvičenie. Dovtedy všetci verili, že si to Rusi rozmyslia. Nie, Stalin nepovolil...a je to i dobre, pretože Fíni ukázali celému svetu ako nakopať riť veľmoci...Bojové scény sú na slušnej úrovni, ale viac som si cenil scény, kde sa nebojuje, pretože až tie ukážu, či je vojnový film dobrý ako celok alebo ho možno obdivovať len pre pár akčných momentov. +++++++ Každý kto sa chce o tejto Zimnej vojne niečo dozvedieť, by mal po tomto filme siahnuť. Fínov pre toto strašne obdivujem a vznikajú i dobré hudobné pecky na túto tému. Snáď i o tomto slávnom fínskom sniperovi raz vznikne dobrý film. 80%. (14.05.2013)

Neznámý válečný klenot z finské kuchyně. Film, který byl natočen k 50letému výročí sovětsko-finské války si po celé tři hodiny drží vysoký standard. Všechny boje jsou zobrazeny naprosto realisticky. Komu se líbilo Band of Brothers, ten bude zbožňovat i Talvisotu. Škoda jen, že zde není nějaká ústřední postava, kolem které by se děj točil. Jinak ale jeden z nejlepších válečných filmů! (08.06.2010)