Vlčí bouda

Klub náročného diváka: Odpudivé charaktery naprostých kreténů, kteří bez výjimky (ne)hrají, ale jenom vřeští, pitvoří se a chovají se totálně kravsky a do toho se tu hraje na jakousi pseudoscifi rádoby inteligentní horor s nádechem psychologického moralizování o tom, kdo je tu přebytečný. Chytilové tvorbu prakticky nemám rád, tato mrazivá podívaná byla pro mě utrpením a vlastně si tak nějak říkám, proč tomu nedat odpad... Možná kvůli tomu pejskovi? I ten Macháček si nějak sám se sebou nevěděl rady. Nelíbilo se mi to. A to hodně 15% (28.04.2018)

Tento film jsem poprvé viděl v útlém dětství, kdy jsem u něj umíral hrůzou. Dodnes se mi daří v duchu evokovat jisté reminiscence záchvěvů děsu, jehož do mé mysli tehdy zaneslo zhlédnutí tohoto nevšedního českého snímku (pocházejícího mimochodem ze stejného roku, kdy došlo k černobylské havárii). Nové zhlédnutí Vlčí boudy po letech u mě přináší naopak nemalé rozčarování až zklamání - a po jakémkoli strachu ani stopy (snad vyjma obdivu k "strašidelným" úvodním i závěrečným titulkům, za které by se nemusel stydět ani Lars von Trier - ostatně jeho titulky z Antikrista i Melancholie jsou těm z Vlčí boudy velmi podobné). Asi největší slabinou tohoto filmu je herecké obsazení - kromě famózního Macháčka se sice ve filmu ještě mihne několik dobrých herců, ale naprostá většina ostatních hereckých výkonů je strašlivá, (ne)herci chaoticky tápou ve svých rolích (které jsou spíše jakýmisi archetypy, než psychologicky propracovanými figurami) a tíhnou povětšinou k přehrávání, nemluvě o jejich naprosté neschopnosti srozumitelně artikulovat (spoustě filmových replik většiny postav je skutečně velmi špatně rozumět, což je pro mě zcela nepochopitelné). Odmyslím-li si svoji averzi k děsivým hereckým výkonům a protivné kameře Jaromíra Šofra (strhávající na sebe zbytečně pozornost), pořád mi tu zůstane nevalný dojem z režijně poněkud nezvládnuté moralitky, kterou vnímám v první řadě jako tvůrčí gesto symbolické zhrzenosti Věry Chytilové z předchozích let normalizace, kdy měla dlouhá léta zakázáno točit a její snímky z nové vlny se nepromítaly. Co je pro tento film příznačné? Vlčí bouda svým pochmurným vyzněním jednak spadá do podobné celospolečenské atmosféry druhé půli 80. let, kterou zachycuje například jiný český film z té doby "Zvířata ve městě" (z r. 1989). A jednak nechá nutně při sledování v mysli vytanout asociaci s proslulým stanfordským vězeňským experimentem P. Zimbarda z r. 1971, který Chytilová zřejmě znala, byť ve Vlčí boudě jde spíše o pokus o alegorii na stav tehdejší hluboce demoralizované a celkově pokleslé společnosti v éře končícího komunistického totalitarismu. Současně je to snímek, na který lze v jistém smyslu i pohlížet jako na výrazný kontrapunkt k (o 4 roky mladšímu) filmu "Sněženky a machři", který rovněž sleduje generační konflikt mladého kolektivu a starších vedoucích v horském prostředí, ale na rozdíl od Vlčí boudy je to je v podstatě čistá komedie (zatímco Vlčí bouda žánrově osciluje kdesi mezi hororem a psychologicko-dramatickou sci-fi). Vlčí boudu dnes v první řadě vnímám jako svědectví své doby a v tomto smyslu pořád stojí za vidění, byť vkusu většinového diváka bezpochyby lépe sednou ty zmiňované Sněženky a machři - Chytilová je na průměrného čecháčka příliš filosofující tvůrce, a obávám se, že Vlčí bouda by (při povrchní recepci) už dnes mohla vyvolat nanejvýš tak úsměv z dobových kostýmů, účesů, či Kocábova pokusu o dramatickou hudbu. (26.04.2012)

Sněženky a machři over 9000. Chytilka mi prostě nějak vypíná kritickou část mozku, takže jí sežeru i to, když mimozemšťan s indulonou na ksichtě ryje držkou ve sněhu a rozdává nesnesitelným zrůdičkám morality jak ze základky. Je to tak strašný, až je to geniální. A pokaždý lepší. P. S. Jakýkoli výskyt v TV programu je fatální šrapnel, jelikož to při náhodném přepnutí už nejde nedokoukat. (29.11.2013)

Horor? Ani omylem. Filmům od Chytilový nějak nemůžu přijít na chuť. Je to podobnej nesmysl jako jinej "slavnej" a mnohými opěvovanej film od Chytilový - Panelstory. Zase ta šílená kamera, šílenej střh, šílená Kocábova hudba (já teda klidně můžu poslouchat speedcore a spát u toho, ale Kocábova hudba na mě působí asi jako když někdo škrábe nehtama po tabuli)... Prostě hnusnej film. Jestli bylo cílem Chytilový, abych měl během sledování nutkání jít se vyblejt, tak se jí to povedlo. Já ale od filmu očekávám něco jinýho. (23.02.2008)

Čtyři hvězdičky za to, že u nás tak podivný film vznikl. Kamera dost děsná, příběh docela podezřelý, některé herečky a herci trochu mimo. Nakonec ale asi nebylo nijak obvyklé, aby se u nás v té době něco takového objevilo, má to silnou atmosféru, zajímavou myšlenku a pár hororových a děsivých okamžiků se tam taky najde. Rozhodně nevšední zážitek, ale v pozitivním slova smyslu. (06.08.2010)