Hriešne noci

Paul Thomas Anderson točí filmy, které jsou jeden jak druhý stylisticky vybroušené, technicky brilantně natočené, scénáristicky tak košaté a mnohavrstevné, složité a sarkasticky sebereflexní a přesto neustále inteligentní a do nejmenšího detailu promyšlené. Proto je to jeden z nejlepších režisérů nového milénia, a také proto považuju Hříšné Noci za jeden z nejlepších filmů. I proto, že se na první pohled zdá, že se toho tolik ani říct nesnaží... (27.04.2008)

Jeden z mojich najobľúbenejších filmov z 90tych rokov, ktorý sa odohráva v 70tych rokoch. Chcel by som povedať, že je taký dobrý, ako je dlhý....Marka Wahlberga. Dozvieme sa čo- to o histórii porno priemyslu a ako bola jeho tvorba braná vo svojich počiatkoch. Môžeme tu hľadať aj spojitosť so súčasným úpadkom klasickej filmovej produkcie, kde taktiež často krát nejde tiež o nič iné, ako o peniaze. Pre mňa vrchol Wahlbergovej a Andersenovej kariéry. Samozrejme obsadenie vedľajších postáv a atmosféra filmu sú absolútne lahôdkové. Na druhý krát zvyšujem hodnotenie na plný počet, na rozdiel od ľubovoľného porno filmu sa dá tento film vidieť aj viac krát bez pocitu nudy. (20.05.2012)

Tak Wahlberg ako známy katolík sa raz vyjadril, vraj dúfa, že mu tento film Boh nebude mať raz za zlé, alebo v tom zmysle. Ja mu to za zlé nemám. Výborné spracovanie a prvé dve tretiny boli za plný počet. Konečná fáza trochu zastagnovala, stratilo to na dynamickosti, ale furt to ostalo nadpriemerné. Záverečná scéna trochu ujetá, ale šlo to. (09.10.2015)

Vynikající mozaika, která více než ucelený příběh s jasnou pointou přináší atmosféru pornoprůmyslu na přelomu 70. a 80. let. Je to zábavné, svěží a vtipné, speciálně pak scéna s petardami je geniální. S trochou nadsázky lze říct, že to, co pro mafii udělali Goodfellas, dělá pro porno Boogie Nights. Zajímavé je, že žádná postava zde není zbytečná, všechny dýchají vlastním životem a všechny mají své dějové linky, které spolu souvisí a vykreslují jeden obraz porna, drog, flámu, ale i zoufalství. 8/10 (19.08.2009)

Režijně strhující náhled do společnosti alternativních hipíků, kteří prožívají jen na oko uvolněné a bezstarostné životy. Anderson exceluje v dlouhých záběrech s precizně inscenovaným pohybem po mizanscéně a v závěru také simultánním spojením pocitově se překrývajících linií. Všechny postavy jsou v podstatě jistou karikaturou a příběh nejlépe funguje v jejich přirozeném prostředí, když si režisér utahuje z nich i z jejich "umění". V prostřední části jsem měl problémy držet plnou pozornost a s postavami souznět, což vyrovnal až závěr a bizarně napínavá scéna u maniakálního Alfreda Moliny. Hříšné noci na mě působí spíše jako kreativní černohumorná satira, která by ale chtěla být něčím víc... A během těch 150 minut se jí to ne vždy daří. 80% (17.10.2019)