Mladí a slobodní

„Have fun. Stay single.“ Některé filmy si je lepší pamatovat jenom na základě prvního zhlédnutí a nevracet se k nim. Singles pro mne holt nebudou stejně oblíbenou vztahovou poradnou jako Annie Hall nebo Když Harry potkal Sally, jimiž se Crowe zjevně inspiroval (fragmentarizované vyprávění, paradokumentární promluvy do kamery). Ten film především kvůli neobratné vyprávěcí konstrukci nedrží pohromadě. Příběhy žádného z páru se kvůli neustálému přerušování a nesmyslnému dělení do kapitol nikdy pořádně nerozjedou. Jednotlivým segmentům na druhou stranu chybí jednotné téma a výrazná pointa, aby film fungoval jako soubor esejů, když už nefunguje jako román. Neblahý vliv na rytmus vyprávění mají zcela nadbytečné dějové linie vedlejších postav, Debbieho a Dicka, které jsou jen zábavnými karikaturami a s realitou mají ještě méně společného než Janet, Steve a Linda. Podobně jako jednoduchým fraškovitým humorem si Crowe vypomáhá hudbou, jejíž časté užití se dost nešikovně snaží motivovat tím, že Steve byl na vysoké DJ (což je zároveň jediný jeho rys). Kvantita podobně neobratných scenáristických berliček, vyplývajících z toho, že autor potřebuje postavy narychlo dostat do určité situace/postavit před určité dilema, s přibývajícími minutami narůstá (nucený přechod k dramatu po autohavárii), aby vyvrcholila v utahaném finále, napěchovaném těmi nejlacinějšími romcomovými klišé. Přes nekonzistentnost v chování postav (Dick možná nakonec až takový „dick“ není, Janet se oproti Debbie nechová tak povrchně, aby působilo přesvědčivě její odhodlání nechat si zvětšit prsa), užití určitých vyprávěcích postupů (Dick začne například do kamery mluvit až těsně před koncem, protože Crowe nevymyslel lepší způsob, jak nás zpravit o tom, co se stalo s Debbie) mají Singles své světlé momenty, dovedou trefně popsat pocity člověka procházejícího nelehkým životním obdobím a lépe než jiné filmy si uvědomují, že „singles“ nutně neznamená žít sám. Jde spíše o jisté mentální nastavení. 60% Zajímavé komentáře: Lima, Nathalie, Leoric (10.11.2007)

Mozaika osudov, ktoré sa snažia nájsť lásku a šťastie a ktorých okrem tejto túžby spája ešte jeden dom v ktorom žijú. Je to osudové v tom zmysle, že akosi očakávame že sa všetky osudy na konci spoja a nastane šťastný koniec. Crowe je rozhodne tvorca, ktorý rozumie mladým ľuďom a aj citom, ktoré nimi zmietajú dokým nezaujmú nejaké stanovisko. Singles je film o tom. Scenár chrlí mnohými perlami a každá z postáv žije svojim vlastným životom. Celý príbeh potom ako bonus doprevádzajú skvelé piesne, ktoré vytvárajú nie len atmosféru, ale aj dynamickejší príbeh. Trocha zamrzí len fakt, že táto veľká bublina, spľasne a potom sa vytratí. Jeden z tých filmov, ktoré fungujú dokonale ako jednohubka. Tá špeciálnosť, alebo tá originalita, sa akosi vytráca do prázdna práve snahou vytvoriť príbeh na poli všednosti. Ktorá bohužiaľ prevyšuje. Crowe je režisér, ktorý si na svoj veľký film musel počkať. A tieto filmové rozbehy nie sú zlé, len im chýba ten správny feeling, ktorý robí ostatné jeho filmy tak pamätnými. (15.05.2011)

6/10 Pěkný film o mladých lidech a jejich osobních problémech a radostech. Těžko mu něco vytknout, běžel hladce, zábavně, ale pro mě jaksi nevýrazně. Nelituji času stráveného u tohoto Croweova ranného dílka, ale nepřišlo mi, že mě něčím obohatilo. Pro Crowovy fanoušky určitě samozřejmost, ale ve srovnání s jinými obdobnými filmy bych asi zvolil konkurenci ;) (03.08.2006)

Úžasný film! Síce má už pekných 20 rokov, ale skvelo to vystihuje život/životné situácie či už tie kruto pravdivé alebo tie komickejšie. Postavy sú sympatické, človek sa v niektorých ich myšlienkách/zamýšľaní nájde. A samozrejme je to doplnené skvelou hudbou (Seattle ´92 - grunge, Alice in Chains, Soundgarden, Pearl Jam, Eddie, Chris). (20.04.2012)

Skvělý scénář, dobré až vynikající herecké výkony, sympatické postavy. To je to, co mají filmoví fanoušci rádi na díle Camerona Crowea. Zmíněné podstatné klady jsou i v tomto filmu. Životní osudy skupiny nezadaných mladých lidí ze Seattlu tu jsou podány opravdu realisticky. Za pozornost stojí, že hudbu k filmu spoluvybíral Chris Cornell, zpěvák Soundgarden (dnes už neexistujících), který si ve filmu i zahrál (stejně jako část Pearl Jam). Musím též zmínit písničku Drown od mých oblíbenců Smashing Pumpkins, která zazní na konci filmu. (22.03.2005)