Svobodu nebo smrt! Na sklonku šedesátých let se bouřlivá společenská atmosféra přelévala i do filmů. Nejen do těch současných, ale i do tak klasického žánru, jakým je western. Film 100 pušek (1968), který vznikl z finančních důvodů ve španělských exteriérech, se odehrává na počátku 20. století v Mexiku, kde tamní vládní jednotky bojují s indiány kmene Yaqui. Poloviční indián Yaqui Joe (Burt Reynolds) za peníze z bankovní loupeže zakoupil titulní zbraně, aby se primitivně vyzbrojení Yaquiové mohli bránit programovému vyhlazení. Po jeho stopě se ovšem vydává černý zástupce zákona Lyedecker (Jim Brown) a už tak výbušnou situaci mezi oběma muži ještě zkomplikuje přitažlivá indiánská vdova Sarita (Raquel Welchová). Vedle spravedlivého boje proti genocidě (narážka na vietnamský konflikt) se do popředí ještě dostává silný rasový podtext (intimní sblížení mezi Lyedeckerem a Saritou bylo jednou z prvních rasově smíšených milostných scén v hollywoodském filmu). Tvůrci snímku ani na chvíli neskrývají, kde leží jejich sympatie, neboť v čele mexických jednotek stojí arogantní generál Verdugo (Fernando Lamas), což ve španělštině znamená kat. Bývalá televizní hvězda Burt Reynolds se teprve prosazovala ve filmu na rozdíl od někdejší fotbalové hvězdy Jima Browna, který své nesporné herecké nadání prokázal už ve westernu Rio Conchos (1964). Režisérem byl televizní veterán Tom Gries, z jehož tvorby známe jiný western, příběh honáka Will Penny (1967).
(Česká televize)
Svobodu nebo smrt! Na sklonku šedesátých let se bouřlivá společenská atmosféra přelévala i do filmů. Nejen do těch současných, ale i do tak klasického žánru, jakým je western. Film 100 pušek (1968), který vznikl z finančních důvodů ve španělských exteriérech, se odehrává na počátku 20. století v Mexiku, kde tamní vládní jednotky bojují s indiány kmene Yaqui. Poloviční indián Yaqui Joe (Burt Reynolds) za peníze z bankovní loupeže zakoupil titulní zbraně, aby se primitivně vyzbrojení Yaquiové mohli bránit programovému vyhlazení. Po jeho stopě se ovšem vydává černý zástupce zákona Lyedecker (Jim Brown) a už tak výbušnou situaci mezi oběma muži ještě zkomplikuje přitažlivá indiánská vdova Sarita (Raquel Welchová). Vedle spravedlivého boje proti genocidě (narážka na vietnamský konflikt) se do popředí ještě dostává silný rasový podtext (intimní sblížení mezi Lyedeckerem a Saritou bylo jednou z prvních rasově smíšených milostných scén v hollywoodském filmu). Tvůrci snímku ani na chvíli neskrývají, kde leží jejich sympatie, neboť v čele mexických jednotek stojí arogantní generál Verdugo (Fernando Lamas), což ve španělštině znamená kat. Bývalá televizní hvězda Burt Reynolds se teprve prosazovala ve filmu na rozdíl od někdejší fotbalové hvězdy Jima Browna, který své nesporné herecké nadání prokázal už ve westernu Rio Conchos (1964). Režisérem byl televizní veterán Tom Gries, z jehož tvorby známe jiný western, příběh honáka Will Penny (1967).
(Česká televize)
(viac)
Černý lovec lidí Lyedecker (Jim Brown) hledá v Mexiku Joe Herreru (Burt Reynolds), který ve Spojených státech vyloupil banku a odnesl si šest tisíc dollarů. Když ho konečně najde, je Herrera v zajetí krutého generála Verduga (Fernando Lamas), který se snaží očistit zemi od indiánů kmene Yaqui a to jediným způsobem, který zná, jejich zabíjením. Jenže Herrera je poloviční Yaqui a těch šest tisíc ukradl, aby mohl koupit pušky pro své spolubojovníky a zbavit zemi krutého tyrana. A s pomocí krásné indiánky Sarity (Raquel Welch) i na jejich stranu se přidavšího Lyedeckera by se to mělo podařit.
(monolog)