Réžia:
Tom GriesHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Jim Brown, Raquel Welch, Burt Reynolds, Fernando Lamas, Dan O'Herlihy, Eric Braeden, Michael Forest, Aldo Sambrell, Soledad Miranda, Lorenzo Lamas (viac)Obsahy(2)
Svobodu nebo smrt! Na sklonku šedesátých let se bouřlivá společenská atmosféra přelévala i do filmů. Nejen do těch současných, ale i do tak klasického žánru, jakým je western. Film 100 pušek (1968), který vznikl z finančních důvodů ve španělských exteriérech, se odehrává na počátku 20. století v Mexiku, kde tamní vládní jednotky bojují s indiány kmene Yaqui. Poloviční indián Yaqui Joe (Burt Reynolds) za peníze z bankovní loupeže zakoupil titulní zbraně, aby se primitivně vyzbrojení Yaquiové mohli bránit programovému vyhlazení. Po jeho stopě se ovšem vydává černý zástupce zákona Lyedecker (Jim Brown) a už tak výbušnou situaci mezi oběma muži ještě zkomplikuje přitažlivá indiánská vdova Sarita (Raquel Welchová). Vedle spravedlivého boje proti genocidě (narážka na vietnamský konflikt) se do popředí ještě dostává silný rasový podtext (intimní sblížení mezi Lyedeckerem a Saritou bylo jednou z prvních rasově smíšených milostných scén v hollywoodském filmu). Tvůrci snímku ani na chvíli neskrývají, kde leží jejich sympatie, neboť v čele mexických jednotek stojí arogantní generál Verdugo (Fernando Lamas), což ve španělštině znamená kat. Bývalá televizní hvězda Burt Reynolds se teprve prosazovala ve filmu na rozdíl od někdejší fotbalové hvězdy Jima Browna, který své nesporné herecké nadání prokázal už ve westernu Rio Conchos (1964). Režisérem byl televizní veterán Tom Gries, z jehož tvorby známe jiný western, příběh honáka Will Penny (1967). (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (53)
Ano, dobrý western. Nezklame, pobaví. Nechybí tu trocha vtipu, trocha napětí a ani trocha erotiky - díky Raquel Welch. Reynolds hraje dobře - kukuč mazaného lišáka i přitroublého neviňátka. Přestřelky hromadné, přehledné a pro mě tudíž dobré. A demolice na konec taky stojí za to. K westernovému orgasmu však u mě nedošlo. ()
Western, který se tváří značně sebevědomě, ale ve skutečnosti je to jen póza, kterou se snaží zakrýt své nedostatky - a vady na kráse svých hrdinů. Koho tady vlastně máme ? Našel by se jeden mírně natvrdlý strážce zákona (nebo spíš lovec odměn, chcete-li), který usiluje o stálé zaměstnání. Dalším v pořadí je úspěšný bankovní lupič, který s ukořistěnými penězi naložil poněkud netradičním způsobem - a zpočátku to vypadá, že se navzdory své proklamované chytrosti nechává chytit při každé vhodné i nevhodné příležitosti. Pak se tu vyskytuje hrdá a odbojná mladá dáma, která je stejně krásná jako schopná ... téměř všeho - a oba výše jmenované hravě strčí do kapsy. Následuje větší počet místních obyvatel - indiánů určených k likvidaci ... jak jinak. Na opačné straně barikády se pak nachází krajně nesympatické vojenské uskupení, o kterém se nehodlám nijak zvlášť rozepisovat. Za prvé mám pocit, že mi za to nestojí - a za druhé jeho globální inteligence prostě nemůže převýšit zprůměrovanou inteligenci našich hrdinů ... to aby byly síly alespoň v něčem vyrovnané. Důležitou úlohu hraje pochopitelně i oněch 100 funkčních pušek, o které jde - a které se nemůžou dočkat nějaké větší akce, kde by mohly předvést své dovednosti. Zápletku tudíž není třeba blíž představovat. Vyvíjí se vcelku podle očekávání - i když závěr byste si možná představovali jinak. Jenomže pokud nejste scénáristé ani režiséři, máte smůlu. Musíte se spokojit s tím, co vymysleli a následně natočili jiní. Slabé 3* ()
Méně známý ale přesto zajímavý western z mnoha povedenými leč vynalézavými akčními scénami. Historickou předlohou snímku je vlastně osvobozenecký boj Yaquíů proti mexické vojenské diktatuře, k němuž došlo někdy a počátku tohoto století. Jako mnoho amerických filmů té doby se i tento snímek věnuje a to sice "demonstrativně" zejména stinným stránkám dějin Spojených států. Na mě jako na diváka však působil svěže, místa mi sice trochu nudný a rozvleklý, ale přesto v sobě spojoval jak akční scény tak romanticko- milostný příběh a to sice mezi charismakterickým Burtem a krásnou Raquel co by jeho partnerkou. "Sprchující" Raquel na nádraží byla úžasná, vyzařovalo z ní tolik sexappealu, přesto že byla jen lehce oděná. A ta bitka natom již zmíněném nádraží poté co Raquel k sobě svými vnadami přilákala jednoho vojáčka z plného vlaku, a poté co ho puškou zastřelila se ztrhlo a rozpoutalo doslova krvavé peklo. Indiáni zakopaní v hlíně, jndiánský míšenec Burt schovaný v nádrži na vodu, těžký kulomet, hromady padajících mrtvol atd. To vše nemělo chybu. Na vynalézavosti a hravosti tvůrců filmu smekám..Meze se zde jak se říká nekladly. ()
Keď som to videl začiatkom 70 tych rokov, bol som nadšený akčnými scénami, rovnako ako Raquel Welchovou.. V televízii uvádzaný film bol abnormálne zostrihaný, rovnako aj celá sexi scéna Welchovej s Brownom ... Film nestratil ani po rokoch svoje čaro a patrí k vrcholným westernom krásneho obdobia 60 tych rokov, keď tento žáner ľudia milovali a odreagovali sa od šedivého obdobia sovietskch filmov.... ()
Důkaz, že i v 60. letech vznikaly čistě komerční filmové konstrukce. Podprahová reakce na morální aspekty vietnamského konfliktu? Možná. Především se však jedná o western nedobře zahraný a režírovaný, slabý, nezajímavý až nudný – tento fakt se režisér Gries křečovitě snažil zamaskovat neskrývaným násilím, půvaby Raquel Welch, její (na tu dobu odvážnou) rasově smíšenou milostnou scénou či na westernové poměry frenetickými akčními scénami. Příběh, charaktery a další pilíře dobrého filmu, westernu nevyjímaje, se však vypařily neznámo kam. ()
Galéria (30)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Reklama