Poisťovňa šťastia

Osobně nemám rád, když lidi dávají nulové hodnocení seriálům, které nesledují, neviděli celé nebo vůbec nevyhledávají. Ale vyhnout se neustálé konfrontaci s takovýmto typem mýdlové opery je i při minimálním sledování televize takřka nemožné. Chápu, že má seriál své fandy, ale pro mne jde jen o další z nekonečné řady obsahově nulových zabíraček času. (06.02.2012)

Nechtěl jsem být géniem, jenž po třech záběrech pozná, že jde o absolutní shit, a tak jsem jednoho nudného večera na privátě, kde jedinou stanicí, která jde na staré televizi chytit (rozuměj: nejmenší podíl zrnitosti), okusil jak se pojišťuje štěstí. Nejsem přítelem vykonstruovaných scénářů, občas mohou být i chytré, ale tady z toho čouhá všude jenom hloupoučká a naivní husičkovitost, o tom, jak jsou všichni rozvedení a furt se mezi sebou „čenžují“. Když pak člověk vidí, jak režisér Adamec vede i ty nejlepší herce (Etzler) k tomu, aby se rovnali i těm největším loserům (Brožová), je člověku až smutno. Do toho občas někdo z nich vycedí řečnickou perlu, hodnou vytesání do kamene, a každému dojde, že tady je opravdu dno. A aby epizoda trvala téměř to samé, co standardní film, to už se můžeme rovnou vrátit do středověké mučírny. (20.09.2007)

Podle mého názoru jde o seriál, na který se díváte, když nechcete nad ničím přemýšlet. Nejedná se o žádné veledílo, ale mě se na něj koukalo dobře. Viděla jsem jen první dvě řady, z časových důvodů jsem už neviděla řadu třetí, ale myslím, že tu byly i dobré a vynikající herecké výkony (Nárožný, Bareš, Bohdalová, Jirásková, Steimarová). A že budu odsuzovat seriál jenom kvůli tomu, že tam hraje Kateřina Brožová? To ne. (22.10.2007)

Podle mě první série byla docela dost slušná, komerčně i řemeslně dobře připravená záležitost, která k televiznímu průmyslu každé země musí nutně patřit. Zadání romantického a profesního seriálu je vždycky zajímavé. Když se má podobné schéma napasovat do reality české kotliny a připravit pro naše publikum ( protože se na ně podle mě naši diváci rádi dívají v soukromí, ale navenek se o tom vyjadřují pohrdlivě a přezíravě), tvůrci se snaží do těchto slaďáků často vpašovat komické postavy (Harry, paní Kekulová) a významné a oblíbené herce (Jirásková, Nárožný, Bohdalová, Kostka), aby tam každý divák měl něco pro sebe. První sérii jsem sledovala téměř pravidelně a s gustem, i protože zatím jsme povětšinou podobný televizní formát spíše kupovali od sousedů. Příběh jsem si užila a nebýt pokračování seriálu, možná bych ho asi i zapomněla (což je i účelem a výhodou pro případnou reprízu díla). Líbil se mi ovšem Nárožný, který trochu boural oblíbenou představu zlého pana domácího, který z hodných nájemníků ždímá peníze a oni úpí pod jeho jhem. Jeho miniportrét mi přišel velmi dobrý, ale ovšem i na Nárožného došlo, když mu od druhé série dali do scénáře jeho vlastní telenovelu s Brožovou. Další díly po happyendu první série jsem sledovala pouze vyjímečně a připadají mi kvalitativně o poznání horší a alespoň pro mě už ne příliš lákavě. Vzhledem k tomu, že je možné hodnotit seriál jenom jako celek i s pokračováními, tak jen 2 hvězdy. Úvod seriálu by dostal aspoň 3, protože překvapil, udal tón a byl napodobován, objevil nové hvězdy, měl zajímavé postavy a pracoval s nimi jako s dobře rozdanými kartami. Pokračování mi připadá, jako by hráči zapomněli na pravidla a každý si hrál to svoje. (23.10.2007)