Jeden navíc

Poté co jsem tenhle kousek shlédl, nemůžu přesně říct co jsem to vlastně viděl. Melodramatický příběh, který občas popíchne z ničeho nic vypravěč a dá tomu nádech takové té pohádkovosti, kde očekáváte pointu a ponaučení, neuvěřitelně vláčného stylu s nepříliš zajímavými herci a celé to bylo vlastně tak nudné, že se i ta poetičnost z toho vytratila a spolu s nívše, co bylo v tomto filmu dobré. (22.08.2008)

Claire Danesová se plácá mezi praštěným Jason Schwartzmanem a prastarým Steve Martinem a neví s kterým má zůstat. Celkem nudná záležitost, postrádající šmrnc a tah na bránu. Na druhou stranu, uplnej šunt to rozhodně není, určité kouzlo film má. Ale na můj vkus až příliš pozvolné. Je fajn vidět Stevea Martina v seriózní roli, kdy ze sebe nedělá debila jako v slátaninách typu Dvanáct do tuctu nebo Růžový panter. Ve filmu je výborná hudba, těch krásnejch tklivejch smyčců je pro tenhle film až škoda. (01.11.2010)

Dost jsem se ztotožnila s Mirabelle. Mě osobně však absolutně neoslovila postava Raye Portera, jak charakterem, tak celkovým chováním. Byli zde ale místa, kdy jsem musela Mirabellin život srovnávat s tím svým. Chápala jsem její osamělost, stereotyp. Některé dialogy mě docela zasáhly - otázka Proč mě nemiluješ? Ty mnou jen zabíjíš čas? - přišlo mi to smutné. Místa byli docela úsměvné, a některé mohli i dost bolet. Co mě vadí, že sympatická, i zajímavá slečna Denesová se musela ve filmu svléknout. Kéž už by s tím filmaři a herečky přestali. Jako film to možná nemělo ty správné dramatické spády, nebo úplně originální námět, ale mě se to docela líbilo. A Schwartzman byl jako Jeremy fakt výbornej. (16.10.2011)

Shopgirl je velice prosté až prostoduché melodrama (scény se Stevem Martinem [mj. autorem scénáře a koproducentem v jedné osobě] mi notně připomínaly 50 Shades of Grey), jemuž se však nedá upřít to, že reflektuje dnešní přehršel naprosto bizarních vztahů. Míra pronikavosti, s jakou se mu to daří, je potom věc druhá. (08.12.2015)

Postarší chlapík hraje s otevřenými kartami - chce jen příjemně strávené večery, ne vztah; dívka to záměrně neakceptuje, prožívá intenzivně společné chvilky a emočně investuje víc než je zdrávo, čas a nedostatek antidepresiv ji otevře oči; třetí hráč je tak trochu nabubřelý smolař a budižkničemu, kterému čas poskytne místo pro seberealizaci, uvědomnění a změnu. Zajímavá sonda do vztahů tři lidí, z nichž ani jeden není příliš sympatický, všichni hýří chybami - ať už je to zaslepenost, citový chlad či zahleděnost do sebe samé- která není příliš vtipná, jako spíš divná a smutná. A navíc je zajímavě vyrovnaná po stránce herecké, režijní, hudební, s jednoznačně rozpoznatelným rukopisem dvorního kamerana páně Cronenberga Petera Suschitzkyho (tedy pro mě je to jeden z mála, které dokážu i poznat). Zase jeden z filmů, kde se člověk může hledat. 70% (23.06.2009)