Spomienky na vraždu

Nepoznať režisérov štýl vďaka viacerým posledným snímkam a nevidieť extrémne populárneho Parazita, tak by som bol stratený v žánroch ešte viac než som v prípade Pečate vraha bol. Film vo mne viac doznieva, než by som bol ohúrený počas jeho sledovania. Ale ide skôr o referenčné pozadie, ktoré osvetľuje aj chovanie postáv a viaceré detaily. Policajti sú extrémne brutálni, zároveň ale aj smiešni a neviete, či ich nenávidieť, alebo im držať palce pri chytaní vraha. Nemôžem tvrdiť, ako mnohí iní, že ma film dostal a vtiahol, ale vidieť takto netradičnú detektívku, absolútne mimo "západný" štýl rozprávania, reznutú navyše komédiou a podprahovou kritikou režimu, tiež nie je od veci. Podľa mňa to síce všetko spolu dvakrát hladko neladí, ale beriem to ako veľmi netradičnú skúsenosť. 70% (22.01.2021)

Opět klasický Bongův mix žánrů, kdy se v jedné scéně smějete a o pár vteřin později vás zamrazí v zádech. Prostě detektivka převrácená naruby, ale je mi jasné, že konzervativním divákům "kriminálek od las vegas po miami" to po chuti nebude:). Jak už je zvykem, film oplývá výbornou kamerou, nenápadnou smutnou hudbou a výtečným Kang-ho Songem. Symbolické otevření a uzavření snímku nádhernými prosluněnými záběry je perla sama o sobě. (26.01.2010)

Přátelé, nechci tady vypadat jako prudič, který je nějak zaměřený proti filmům, vzešlým z šikmooké produkce, ale začíná mi to pomalu připadat, že ti Asiati do svých dle názoru většiny úchvatných děl přidávají nějaké podprahové vzkazy, proti nimž já jsem nějak imunní. Pečeť vraha tady nechci přehnaně kritizovat, ovšem první půlhodina byla naprosto tristní, připadalo mi to spíše jako parodie na detektivku. Dialogy možná odpovídají korejské mentalitě, ale v tom případě "děkuji, nechci", poněvadž takovou snůšku žvástů jsem už dlouho ve filmu neviděl. Pak se to naštěstí aspoň po režijní stránce pomalu spravilo a konec už byl skoro za čistých 5 *. To bych ale nesměl vědět, co mu předcházelo. A srovnávat tohle s filmy jako je Sedm, nebo Mlčení jehňátek? No promiňte, ale to je skoro filmové rouhání. Shrnuto a podtrženo: (sorry zputniku, musím si zaparodovat) Jistě existují skvělé asijské filmy (i já sám jsem jich pár už viděl), ale tento mezi ně určitě nepatří. (30.10.2005)

Přestože nevím, jak probíhalo tehdejší skutečné vyšetřování série jihokorejských vražd, musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak civilně tuto kauzu Pečeť vraha rekonstruuje. Nemožnost dobrat se pravdy tu nenabývá filosofických rozměrů, ale drží se striktně v rámci jednotlivých vyšetřovacích metod. Do opozice se tu proti sobě staví (v podobě dvou detektivů) intuice a racionálno a jako poslední instance figuruje americká vědecká laboratoř. (Téma USA je obecně docela humorné, protože se tu o zámořských tajných službách mluví s až náboženským respektem a nakonec i na samotné výsledky z laborky se čeká jako "na smilování boží", jako na něco, co nezpochybnitelně vysloví verdikt - divák ale tuší výsledek ještě předtím, než se hrdina do zprávy začte.) Vrah není vyšinutá, excentrická osoba, která by se snažila upozorňovat na vady společnosti (jako např. Spacey v Sedm), film naopak úchyly a retardy důsledně staví do rolí falešných podezřelých. Pachatelova neodhalitelnost a zrádnost spočívá v jeho obyčejnosti a ve finální scéně jsou dokonce diváci sami označeni za potenciální viníky. _____ Někde jsem se dočetl, že Korejci tento film milují také proto, že jim dobře připomíná dobu tehdejšího vojenského režimu (např. noční sirény), ale západní divák by tady vůbec neměl mít problém se orientovat; dokonce mám pocit, že jde o jeden z nejpřístupnějších filmů a potenciálně dobrý úvod do jihokorejské kinematografie. (16.02.2011)

"Podle stupně vývoje larev mikroskopické mušky Mesmosa orabulis odhadujeme, že k vraždě došlo včera, v osm hodin šestnáct minut. Cákance krve na místě činu jasně ukazují, že vražedným nástrojem bylo kladivo držené pod úhlem sedmdesáti stupňů a že pachatel byl muž, levák, vysoký 176 cm. Zkoumali jsme oděrky na kůži oběti elektronovým mikroskopem, zajistili důkazy v okruhu deseti mil a z těchto a dalších stop vyplývá, že pachatel měl na sobě žlutou pláštěnku, kostkované kalhoty a bavlněnou košili s příměsí umělých vláken. Že pravidelně hraje golf, nosí si hole na pravém rameni, preferuje jahodovou zmrzlinu a v dětství čítával Medvídka Pú. Knížka to byla ošmatlaná... Rohy na stranách 24 až 27 měl ohnuté směrem k zadnímu hřbetu - a podle toho ho najdeme!" ... Tak takhle nějak vypadá Crájm-Sín-Investygejšn v Jů-Es-Ej. V Čechách by to bylo nejspíš takhle: "Pane rado, já zajdu do Jedový chýše ... esli toho mordýře jako někdo nepráskne". Nu a v Korei na to jdou úplně od lesa. Chytí prvního podivína, co jim přijde pod ruku... a tlučou ho tak dlouho, dokud se nepřizná. Těžko říct, jaká z těchto vyšetřovacích metod přináší lepší plody. Pakliže bychom měli věřit televizi, vychází skóre vyšetřovacího týmu CSI vs Korejští policajti jednoznačně 1253:0 (07.07.2011)