Spomienky na vraždu

Jak už jsem několikrát zde napsal, tak to mám těžké s asijskými filmy. Pokud nepochází od tohoto pána, tak mi většinou nic neřeknou a i když jsou vychvalovány ze všech stran, já po jejich zhlédnutí (většinou) nechápu proč. Ale po zhlédnutí tohoto filmu, to chápu. Tohle je totiž kvalitní, pomalý film, kterému nejvíce škodí, že někdy neví, co pořádně chce. Začne to jak vcelku drsná kritika policie v Koreji (to je tam opravdu taková situace, že vězni jsou mlácení či skoro až mučeni při výsleších?) pak je to taková špatná komedie, ale nakonec a po většinu filmu je to naštěstí docela temná kriminálka, která má výjimečný konec. Podívejte se a uvidíte, co tím myslím. Rozhodně si tento film dám ještě jednou, možná se mi zalíbí ještě víc, zatím 80 %. (19.05.2013)

Nemám nič proti kórejskej kinematografii. Bez problémov nájdem aspoň päť filmov, ktoré sa mi páčili. Ale toto? Prvú polovicu filmu som bol taký dezorientovaný činnosťou kriminalistického Pata a Mata a ich o závit chytrejšieho inšpektora zo Soulu, že som prehrávanie zastavil a išiel sa na ČSFD pozrieť, či ide o komédiu, paródiu alebo nejaký experiment na divákoch. Prečítal som aj zopár komentárov, ktorých pisatelia ubezpečovali, že druhá polovica je omnoho lepšia a záver priam fantastický. Tak som sa nechal nachytať a dopozeral to do konca. Rozdiel bol akurát v tom, že tí superpoliši v druhej polovici mlátili iného podozrivého, než v prvej. Tie dve hviezdičky sú za filmové spracovanie a v podstate sú z milosti. (05.07.2011)

Tohle mě uzemnilo... vlastně jde o asijskou obdobu metafyzické a sociální detektivky (Tenkrát v Anatolii mi naskočilo hned několikrát, byť spíše jako vzdálená rezonance) a zároveň jedinečný žánrový mutagen, který se z úvodních komediálních a satirických tónů přemění v temného thrillerového netvora. Motivy posedlosti, zápalu i nevypočitatelnosti pachatele zavánějí Fincherovým Zodiacem - nebo spíš naopak (s ním spojuje Pečeť vraha i neobyčejně pomalé tempo a konzervativní odpor k efektnosti). Gradace je subtilní, ale naprosto jedinečná, stavba postav fascinující (proměna křupanského detektiva v tragického hrdinu během několika minut - brilantní), inscenace některých scén promyšlená od pohybu kamery až po situační rámec (od blbostí typu scéna bordelu s blijícím velitelem až po napínavé scény vražd). Snažím se vylovit v paměti, kdy jsem si thriller o sériovém vrahovi naposledy takhle beze zbytku užil ve všech odstínech... zase asi ten Zodiac, ale Pečeť je vtipnější a podvratnější. Vidím, že moje mezery v korejské kinematografii jsou alarmující a žádají si zaplnění! (28.02.2012)

Nečekejte od tohoto snímku druhé SEDM, mohli by jste být zklamáni. Nečekejte hustou atmosféru, zběsilou jízdu ani přespříliš pikantních záběrů a možná budete více než mile překvapeni. Joon-ho Bong imho nejde atmosférou a prezentací nechutných záběrů tolik na dřeň, tak jako například Fincher; spíše na to jde tak jaksi decentněji a oldschoolově aka MLČENÍ JEHŇÁTEK. Souhlasím s belldandy - pod slupkou kriminálního příběhu se skrývá něco víc - sociálně-kritický podtón (vyšetřovací praktiky, které nejen eliminují nalezení pravdy, ale svou podstatou pravdu přímo ničí) a současně zamyšlení nad naší bezradností dopátrat se pravdy. A závěr? Silný, velmi silný... Shrnuto a podtrženo: Skvělá krimi se silnou a kritickou výpovědí nejen o policejních praktikách, ale v obecnější rovině i o nás samotných. (05.08.2005)

"Podle stupně vývoje larev mikroskopické mušky Mesmosa orabulis odhadujeme, že k vraždě došlo včera, v osm hodin šestnáct minut. Cákance krve na místě činu jasně ukazují, že vražedným nástrojem bylo kladivo držené pod úhlem sedmdesáti stupňů a že pachatel byl muž, levák, vysoký 176 cm. Zkoumali jsme oděrky na kůži oběti elektronovým mikroskopem, zajistili důkazy v okruhu deseti mil a z těchto a dalších stop vyplývá, že pachatel měl na sobě žlutou pláštěnku, kostkované kalhoty a bavlněnou košili s příměsí umělých vláken. Že pravidelně hraje golf, nosí si hole na pravém rameni, preferuje jahodovou zmrzlinu a v dětství čítával Medvídka Pú. Knížka to byla ošmatlaná... Rohy na stranách 24 až 27 měl ohnuté směrem k zadnímu hřbetu - a podle toho ho najdeme!" ... Tak takhle nějak vypadá Crájm-Sín-Investygejšn v Jů-Es-Ej. V Čechách by to bylo nejspíš takhle: "Pane rado, já zajdu do Jedový chýše ... esli toho mordýře jako někdo nepráskne". Nu a v Korei na to jdou úplně od lesa. Chytí prvního podivína, co jim přijde pod ruku... a tlučou ho tak dlouho, dokud se nepřizná. Těžko říct, jaká z těchto vyšetřovacích metod přináší lepší plody. Pakliže bychom měli věřit televizi, vychází skóre vyšetřovacího týmu CSI vs Korejští policajti jednoznačně 1253:0 (07.07.2011)