Džúni kokuki

Celkem odvážný tah, vasdit na postupné zlepšování postav při absenci někoho příjemného na začátku. Asi jako pro všechny zde i pro mě byl zpočátku jediným tahákem rychle odcípající děj a zvědavost, jak se bude dál vyvíjet. Tady může spousta lidí nespokojeně odejít a seriál zatratit. Ale co mě zpočátku štvalo, časem zapůsobilo o tolik víc. Psychologie je tady opravdu úžasná a myslím si, že každému divákovi přiblíží něco, co o sobě nevěděl, a co by se sebou měl dělat. Sám jsem pár argumantů dokonce použil i při zkoušce z psychologie :-) Dále mě již příběh přestal tolik zajímat a hlavní byl vývoj postav. Z děje mi toho vyvstávalo po málu i přes pár skvělých míst. Přehnaná změť názvů a jmen mohla být jednou z příčin. Komu dělají pojmy moc problémy zde je větší slovník. Oproti Gumbovi se mi opening a ending velice líbily. Po dlouhé době jsem si i zazpíval karaoke ending :) Stejně jako ostatní hudba dokáží moc hezky naladit na správnou vlnu ke sledování seriálu. A u písních jako Fuushun nebo o loutce se mi vždy draly slzy do očí. Jinak se mi poprvé stalo, že jsem si na soundtracku oblíbil i "scény". Tam je dabing prostě dokonalej. (06.01.2009)

Opravdu nádherně vymazlené osobnosti tu na mě útočily ze všech stran a příběh Youko aka královny je od začátku do konce napínavý a rozčilující mě - v dobrém slova smyslu :-) A co se mi také líbilo - překvapovalo mě - je umírání; tady prostě mohl opravdu umřít kdokoliv, dítě, stařec, přítel panovníka, ženy... takovej trochu "masakr" občas... Co mě opravdu mrzí, je fakt, že příběh Taikiho a jeho pána nebyl dořešen, pořád nevim, co se s nima stalo a co s nimi bude do budoucna. Třeba se to řeší v knize a v anime už nezbyl prostor... Často mě iritovalo, že nevím, o kom se mluví, každej měl tři sta padesát jmen a já byla ráda, že jsem si zapamatovala alespoň to jedno vzhledem k tomu, že postav tam bylo tři sta padesát jedna ;-)) Občas jsem se nudila, fandila, zadržovala dech, toužila po konci. Tak nějak to ve mně nezanechalo silný dojem a tak nějak je mi jedno, že to skončilo (spíš jsem ráda, že jsem to konečně dokoukala), takže nemůžu dát vyšší hodnocení; samozřejmě, že jsou to lepší 3* XoD Za veškeré propojení v jednu řeku, která živí a usmrcuje všech 12. Prostě bych si to raději přečetla. A ještě jedna mini poznámečka nakonec: absolutně nejnudnější opening, kterej jsem kdy viděla a slyšela... (16.05.2009)

Myslím, že tu už bylo ke Dvanácti královstvím napsáno celkem dost...a já můžu jenom dodat, že s většinou souhlasím, ale jedna hvězdička přeci jenom musí dolů. Plný počet bych dal v případě, kdyby se seriál "občas" tak strašně netáhl. Tím nechci říct, že by to byla nuda, ale není to zas takový odvaz. A taky mě celkem dost štve ona nedokončení linie s Taikim, když je tam tak krásně načnutá "v obou rovinách"... ale s tím se můžu asi jít bodnout :) K animaci a kresbě bych řekl, že je jen lehce nadprůměrná...prostě ani výborná a ani špatná. Ale o to tady nejde...v případě tohoto anime jde hlavně o velice rozvinutou mytologii a podání příběhu...a o skvělého Rakushuna (čistě subjektivně :). (03.03.2009)

Řekl bych Silmarillion mezi anime. Spousta zemí a místních názvů, spousta postav s nejlépe třemi různými jmény, nepočítaje oslovení přes společenský status - na první pohled jednoduše zmatek. Ovšem podobně jako v Silmarillionu i velice propracovaný svět a spousta pěkných příběhů, které se proplétají někdy více a někdy méně, ale vždy skvěle. Po skončení posledního dílu jsem sice tomuhle skvostu chtěl dát jen 4*, protože mě ten díl docela naštval a taky mi vadilo nedokončení některých příběhů, které v předloze ukončené jsou (hlavně o Taikim). Pak jsem si ale uvědomil, že by to byla velká chyba - seriálům jako tenhle se 4* hvězdy nedávají. Pro mě v top 5 anime. (08.09.2007)