Réžia:
Chan-wook ParkKamera:
Byeong-il KimHrajú:
Ha-kyun Shin, Du-na Bae, Ji-eun Lim, Kang-ho Song, Bo-bae Han, Dae-yeon Lee, Seung-beom Ryoo, Jae-yeong Jeong, Seung-wan Ryoo, Joo-bong Ki, Kwang-rok Oh (viac)Obsahy(1)
Hluchoněmý Ryu se ze všech sil snaží vydělat dost peněz, aby mohl svoji umírající sestru poslat na transplantaci ledvin (což není zrovna snadné, když jste právě přišli o práci a ještě ke všemu vám v nemocnici řekli, že potřebný orgán není k dispozici). Po menší epizodě s překupníky s lidskými orgány dá Ryu na radu své přítelkyně a rozhodne se získat peníze na sestřinu operaci únosem malé holčičky. Zpočátku slibně rozjetá akce se ale velmi brzy příšerným způsobem zvrtne a únos uvede do chodu kolotoč událostí, které všem pořádně zacloumají životy. Úvodní díl Parkovy trilogie o pomstě (následovaný snímky OLDBOY a SYMPATHY FOR LADY VENGEANCE) získal v roce 2003 na filmovém festivalu ve Philadelphii první cenu za nejlepší film. (kiddo)
(viac)Videá (2)
Recenzie (267)
Sympathy for Mr. Vengeance mě docela slušně zklamalo. Krom závěru a scény ve výtahu mi předchůdce Oldboye nenabídl prakticky nic, kvůli čemu bych měl potřebu si ho ještě někdy pustit znovu. V komentářích je tu několikrát zmíněno srovnání s Kim Ki-dukovou tvorbou a to by možná i sedělo, páč ve Varech provařený tvůrce zrovna nepatří mezi mé velké oblíbence. Nicméně mě Chan-Wook nikterak neodradil a já si určitě brzy zajdu na jeho (prý) vrchol trilogie, Sympathy for Lady Vengeance. ()
Chtělo to dvě projekce, navíc s různými titulky. Kdyby vám tedy "Sympathy for Mr. Vengeance" napoprvé nesednul, dejte mu ještě šanci, klidně s delším odstupem než 24 hodin jako já... Z Parkovy volné trilogie o pomstě jsem nejdříve viděl "Oldboye" a "Sympathy for Lady Vengeance", k "Boksuneun naui geot" jsem se dostal až teď. Všechny tři filmy spojuje téma pomsty, ve všech je na ni pohlíženo jinak, všechny filmy jsou natočeny jiným stylem, ale spojuje je jedna základní věc - jde o ryze režisérské filmy. Velmi zajímavé scénáře hrají jen druhé housle, hlavním virtuozem na scéně je bezsporu Parkův způsob vyprávění. Často nelineární, zdánlivě zmatečný, jednou vysoce expresivní, jindy plný jen velmi jemných náznaků. Slovy se šetří, kamera maluje obrazy posouvající děj vpřed i prohlubující charaktery postav. Nic se zbytečně nevysvětluje, přesto výsledná skládanka do sebe zapadá do posledního dílku... A přesně tak funguje i "Sympathy for Mr. Vengeance". V něm dominantní roli hraje také zvuková stopa, respektive její absence v přesně promyšlených momentech odrážejících postavu Ryua. Hodně střídmé užití hudby (oproti mladším sourozencům) dále minimalizuje tradiční filmařské postupy, přitom však pomáhá ukotvit emoce pryštící z plátna v realitě. "Sympathy for Mr. Vengeance" působí v rámci "trilogie pomsty" navenek nejobyčejněji, nejméně dravě a stylizovaně. A nejvíce ambivalentně, vzhledem k neurčitosti toho, kdo má vlastně být hlavním hrdinou. O to více vyniká hrůznost příběhu, zmar nad zbytečně zmařenými životy a prolitou krví. Lítost se střídá s nenávistí a opovržením, fandění jedné postavě s jejím odsouzením o pár minut později. Tahle drásavá dvojakost, kdy podle mě není možné zodpovědně říct, kdo byl "zlý" a kdo "hodný", tvoří jeden z trumfů filmu. Zároveň jde o prostředek ke splnění hlavního cíle - nechat diváka prožít bludný a stále se rozšiřující kruh pomsty jako nekonečně nesmyslnou a krutou hru, jíž nakonec neunikne nikdo. Vedle toho "Sympathy for Mr. Vengeance" stíhá být i filmem konkrétnějším a angažovanějším než "Oldboy" a "Lady", ukazuje prstem na ubohou sociální situaci jeho hrdinů, která se de facto stává odrazovým můstkem pro lavinu událostí následujících... "Boksuneun nai geot" není podobně jako "Oldboy" a "Sympathy for Lady Vengeance" jednoduchým filmem, rozhodně si při něm neoddychnete. Přestřelená extrémnost určitých scén (nikoliv vizuální ale psychologická) a neuchopitelnost dobrého mi brání dát tomuto filmu pět hvězdiček. Přesto - a možná i proto - na něj nikdy nezapomenu. ()
V porovnaní s Oldboyom je hlavne prvá polovica filmu predovšetkým o ľudskom neštastí a smole. Druhá, ale už o pomste s veľkým "P". Všetky tieto elementy sú divákovi predostrené v celej svojej "čistej kráse". Dlhé zábery na mimiku človeka prežívajúceho tie najhoršie formy utrpenia či už psychyckého alebo fyzického, prakticky bez hudby mi občas pripomínali štýl Aronofského. Čo do formy, je film trochu tahšie stráviteľný a myslím že si toľko fanúšíkov ako spomínaný Oldboy nenajde. Hlavne u menej náročného publika. Ešte chcem vyzdvihnúť vizuálnu stránku, ktorá vyniká hlavne svojou originalitou a neokúkaným štýlom. ()
Rozbeh bol slabší a trochu chaotický. Chvíľu mi trvalo, kým som sa naladil na motívy hlavných postáv, ale po prvom úmrtí sa to už rozbehlo. Oproti Oldboyovi tu absentovala výraznejšia hudba, no obidva filmy majú spoločné veľmi silné finále, na ktoré len tak nezabudnem. Ak som dal Oldboyovi štyri hviezdy a Sympathy for Mr. Vengeance tiež, pričom sa mi Oldboy viac páčil, v desiatkovej stupnicu by to bola sedmička a osmička. ()
Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A v tomto filmu si jednotlivé ústřední postavy užijí zoufalství z bezmocnosti do sytosti. A právě jeden zoufalý čin roztočí kolotoč násilí a pomst. Film je rovněž velmi silně kritický k poměrům v jihokorejské "demokratické" společnosti, kdy lidem z nejnižších sociálních vrstev nezbývá nic jiného než se uchýlit na cestu zločinu, protože je to jediná zbývající možnost k přežití. ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (10)
- V první scéně s pitvou se ve skutečnosti Kang-ho Song dívá na prázdný stůl. (HellFire)
- Chan-wook Park dostal po enormním úspěchu Joint Security Area prakticky neomezenou moc v natočení dalšího filmu. Po neúspěšném pokusu o vytvoření příběhu o pomstě dokončil režisér právě Sympathy for Mr. Vengeance, na kterém pracoval již před natočením Joint Security Area. (TomikZlesa)
- Scénář byl dokončen za 20 hodin. (TomikZlesa)
Reklama