Provdám svou ženu
Ich verheirate meine Frau
I'll Give My Wife in Marriage
Réžia:
Miroslav CikánKamera:
Josef StřechaHudba:
Josef StelibskýHrajú:
Vlasta Burian, Světla Svozilová, Jaroslav Marvan, Věra Ferbasová, Čeněk Šlégl, Raoul Schránil, Ladislav Hemmer, Miloš Nedbal, Marie Blažková, Marie Norrová (viac)Obsahy(1)
Vlasta Burian jako potrhlý profesor botaniky podnikne složitou akci, aby se elegantně zbavil rozmarné manželky. Zápletka pojednává o mírně potrhlém profesorovi botaniky Ducánkovi, kterého zaměstnávaly jeho vědecké pokusy tak, že zcela zapomněl na to, že je ženatý. O existenci jeho rozmarné ženy, operetní divy Lucy, nevěděla ani jeho hospodyně Veronika, ani přítel Potužník. Když se však manželka po sedmi letech kajícně vrátila domů, Ducánek podnikne komplikovanou akci, aby se své ženy elegantně zbavil... Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 29. 7. 1941. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (82)
"Milostivá paní zemřela žehem a mytologii tu nevedem!" Tak jsem konečně viděl Provdám svou ženu a jsem z toho filmu upřímně nadšený. Vlasta Burian nesleze z plátna, zápletka je ohromně roztomilá a všechny ty záměnné situace do nejmenšího detailu promyšlené (neustálé míjení se profesora Ducánka a ředitele Merhauta nemá chybu), zkrátka komedie jako řemen. Burian v trochu nezvyklé, ale neodolatelně roztržité poloze, k tomu ten nejhvězdnější možný ansámbl včetně nejkrásnější z nejkrásnějších Zity Kabátové. Stoprocentní spokojenost. ()
Jak je mnohdy u komedií Vlasty Buriána zvykem, scénáristé vsadili vše na jeho herecký um a zbytek je tradičně trochu slabší. Ale nezoufejme, zápletka je originální a Vlasty je všude plno. Na to, že v prvorepublikových filmech se vyskytují nudné pasáže - třeba jako většina scén z divadla - si holt člověk musí zvyknout. 80% ()
Jak se zbavit (ne)vlastní manželky. Doba byla plná nejistot a rostoucích obav, smích se ozýval stále méně a proto byl vřele vítán jakýkoliv pokus o rozptýlení, biografy nevyjímaje. Ježto se Vlasta Burian, miláček (nejen) pražského obecenstva, převlékl do kostýmu poněkud svérázného a roztržitého profesora botaniky, podnikavšího krkolomnou anabázi k urychlenému odchodu náhle se navrátivší manželky. V nastalém ruchu a shonu neztratil Burian pevnou půdu pod nohama bezpochyby dík kvalitnímu scénáři, který elegantně střídá jednotlivá prostředí i bláznivé komické situace, a samozřejmě zásluhou osvědčených hereckých partnerů, v jejichž hvězdném stínu se zatím nenápadně krčí také devatenáctiletý Josef Kemr. Lehoulinký komediální příběh, v němž se co chvíli prozpěvují chytlavé melodie o lásce a milování, byl ve své době nepochybně vítaným únikem ze světa plného strachu, starostí a bolesti. V tomto smyslu může výborně posloužit i dnes. ()
"Kolikrát jsem vám říkal, Veroniko, že příroda má své železné zákony a každá věc na světě své předurčené místo. Kniha patří do knihovny, husa patří k boudě, pes na pekáč... Totiž obráceně...a brejle na nos a ne do akvária!... Podívejte se!" - "Propánečka, a jak se tam dostaly?" - "To taky nechápu. Jsou jen dvě možnosti - buď tam spadly zeshora a nebo se... nebo se podhrabaly." ()
POTŘEBUJEŠ NEVĚSTU? JÁ TI PRO NI SKOČÍM DOMŮ! Jeden z nejpůvabnějších Burianových charakterů...trošku možná zarazí, že je v podstatě ve svém jednání posunován někam dál spíše jen ostatními postavami, ale všechno je to dobře vyvážené. Scény na policejní stanici, s kolem či (M)Orfeem -z podsvětí- jsou skvělé. ()
Reklama